Tada, kimi o aišiteru

Uzasne jak asians dokazi i pres temer tragicky scenar natocit neco tak neskutecne pozitivniho. Vsichni ve filmu jsou sympaticti, atmosfera je magicka, Miyazaki je ultimatne roztomila, Kuroki je beautiful, storyline je prijemna. Na chvili jsem si odskocil z romanticke Koreje omrknout jak podobne snimky jdou japoncum a ocividne uplne stejne skvele, asi je uplne jedno co je to za narodnost, jakmile to ma sikme oci, tak je to nadherne a dokonale. 8/10 (19.11.2009)

Začátek mě trochu štval. Přišlo mi, že se nic neděje, že bych chtěla být v ději dál. Ach, já bláhová! Měla jsem si více užívat té pomalé přírodní krásy. Protože potom, v New Yorku, mi tekly slzy. Prostě se jim asi nechtělo u mě zůstávat. Nedivím se. Hele, Makoto, že jí to na té výstavě slušelo, viď? Nehorázná slaďárna s velmi ulepeným koncem. Ale zuby se po ní nezkazí. (14.10.2009)

Od jisté chvíle jsem se obávala, že jsem si znova pustila film, který už jsem viděla a při své skleróze si nevybavuji vizuální stránku. Pak jsem si řekla, že to bude nějaký remake "Love Collage" z roku 2003. Po zhlédnutí filmu jsem se poučila ze zdejších komentářů jak je to vlastně s onou podobností filmů. Tedy - stoprocentně využitý herecký potencionál hlavních hrdinů, krásná příroda, příjemná hudba a pro mne lépe zpracovaná newyorská část v porovnání s dílem z roku 2003, ale oba filmy po pěti hvězdičkách. (05.02.2010)

Už od začátku jsem měl pocit, že koukám na kombinaci dvou jiných filmů (které se mi oba moc líbily), a jak děj postupně pokračoval, bylo to, jako by ladění snímku přecházelo od jednoho z nich ke druhému. V tomhle směru je to určitě nádhera, dokud se všechno drželo směsi romantiky, uvěřitelnosti a malebnosti, nebylo vůbec co vyčítat. Nakonec se ale stalo pár věcí, které samozřejmě nebudu ani naznačovat, ale na uvěřitelnosti Lesu nepřidaly ani náhodou a v mých očích hodně dílo poškodily. Nějakou dobu jsem přemýšlel, jak to naknedlíkovat, ale pět bude odpovídajících. Na koláči sedí mouchy, ale pořád je to sakra dobrý koláč. (05.01.2008)

Taká až rozprávkovo naivná romantika medzi párom odohrávajúca sa na univerzite. Obidvaja sú hanbliví a stránia sa druhých. Ona je taká malička a detinská. Všetko si užíva s nadšením. On je úplne mimo čo sa týka žien. Vôbec ich nechápe a to jeho hm? mi miestami už išlo na nervy. Pôsobil jak dement. Takže nakoniec ona pôsobila v ich vzťahu ako tá zrelšia. Pritom to vlastne ani poriadny vzťah nebol. Ona sa síce do neho zamilovala od prvej chvíle, ale on ju bral len ako kamarátku, keďže miloval inú a až postupne sa zamiloval do nej. No a keď sa konečne pobozkali, tak sa ich vzťah nadobro prerušil, pretože aj keď nie sme v Kórey ale v Japonsku, tak v tom musí byť zakopaná nejaká smrteľná choroba. Posledných 20 minút mi už príliš nesedelo. Namiesto toho, aby prežíval s ňou ťažké časy, tak ona radšej nadobro zmizla a následná vysvetlovačka toho, čo sa jej privodilo ma už proste vôbec nedojala. Čo je škoda, lebo do ich vzájomného bozku romantika medzi nimi fungovala dokonale aj keď si to obidvaja poriadne neuvedomovali. Herecky je to tiež dobre. Hiroši Tamaki je ako ňouma dokonalý a Aoi Mijazaki je neskutočne roztomilá. Z ostatných postáv ešte zaujme Meisa Kuroki ako ich kamarátka do ktorej bol na začiatku Hiroši Tamaki zamilovaný. Film má celý čas nádhernú atmosféru, len škoda toho vlažného finále, ktoré kvality filmu zráža. 7/10. (11.08.2019)