J*A*S*M

Poměrně zajímavě pojatý slowburn psycho horor o dívce, která prožije zvláštní setkání s "čímsi", na jehož základě přestane jíst, aniž by ztrácela váhu. Zvlášť v prostřední třetině umí být působivý a znepokojivý, úplně jsem se těšil, kam až to tvůrci vyhrotí a co z toho vyplyne. A ono nakonec nic moc.

Zklamání jak hrom. Příliš málo skutečně dobrých segmentů, nadvláda průměrných a podprůměrných + sem tam něco naprosto otřesnýho. Nápad oslovit hordu významných současných hororových tvůrců z celého světa, přiřadit jim písmeno abecedy a nechat je natočit krátký film s tematikou smrti, není sám o sobě špatný. Ovšem vznikla z toho neuvěřitelně nesourodá směsice kraťasů, jejichž kvalita je strašně rozkolísaná. Z těch povedených: Y Is for Youngbuck Jasona Eisenera, X Is for XXL Xaviera Gense, D Is for Dogfight Marcela Sarmienta, L is for Libido Timo Tjahjanta, U Is for Unearthed Bena Wheatleyho, Q Is for Quack Adama Wingarda. Tedy 6 z 26, což je žalostně málo. Dalších pár příběhů pak sice má něco do sebe a jsou pěkně natočené (I, O, T, H, R), ale mně osobně nesedly. A zbytek se pak potácí mezi nudným nezajímavým průměrem a nesledovatelnou trapností (F!!!). A takový Ti West musel svěřený rozpočet někde prochlastat, jinak si jeho zhruba půlminutové M Is for Miscarriage vysvětlit neumím.

Film naplňuje to, co slíbil trailer - nenabízí ani o chlup víc, ani o chlup míň. Bezproblémově natočená, komediálně hororově krvavá vybíjená mezi partou kriminálníků a malou upírskou baletkou ve starobyle působícím rodinném sídle. Radost mi prakticky kazí pár věcí, které v podstatě plynou z toho, že duo Radio Silence už něco takřka totožného natočilo dříve (a lépe). Krvavá nevěsta zůstává nepřekonaná, když nabídla zejména sympatičtější a charismatičtější hlavní hrdinku a taky o něco nápaditější dějové motivy. Abigail je čtyři pětiny stopáže za divákem, který viděl upoutávku. Až v samém závěru se stane pár zvratů, které člověk nutně nečeká.

Jimmy Loweree se nenamáhal natočit čímkoli zajímavý film, já se nebudu namáhat napsat čímkoli zajímavý komentář. Found footage dno. Řemeslně asi ne úplně amatérské, ale celkově absolutně nijaké a prázdné.

Úžasný, ve všech směrech pozitivní film, esence dobré nálady. Geniální písničky Simona a Garfunkela mě navodily na tu správnou notu už při úvodních titulcích, zbytek snímku uběhl jako voda. Už se těším na repete.

"Špička v žánru poloamatérský splatter", to je pro mne asi tak lákavá nálepka jako "špička v žánru fekal porno"... Tady opravdu kriticky záleží na osobních (ne)sympatiích, které k tomuto koutu kinematografie máte. Pro mne nesledovatelné, po deseti minutách jsem byl k smrti znuděný a otrávený.

Pořádnej úlet. Takhle absolutně nepředvídatelný absurdní scénář se moc často nevidí. Žánrově jsou Adamova jablka nezařaditelná - chvíli z nich vyzařuje pohoda a vtip, potom zase smutek a zlost. Každopádně brilantní film ve všech ohledech. PS: Nelze nevzpomenout na Trierovo Království.

Genialita, v níž Charlie Kaufman dokazuje, že je scenáristický bůh (a nutí mě se v nejbližší době znova podívat na Věčný svit neposkvrněné mysli, který mě napoprvé kdo ví proč nezaujal), a Nicolas Cage podává skvělý herecký double-výkon. Za kamerou by to možná chtělo nějakého dravějšího tůrce, no jakkoli Spike Jonze úžasnému scénáři nepomáhá, tak mu ani neubližuje. Adaptace je zkrátka skvělý film, který jsem dlouhou dobu nespravedlivě přehlížel.

Nejsou mi úplně sympatické filmy, které se tváří, jako kdyby sežraly Šalamounovo hovno, a pak vytáhnou scénu, které jako by vypadla z nějakého totálního béčka. Tak kurňa, mám filmy, v nichž hrdina naskakuje v poslední sekundě do odpichující se rakety, případně si udělá štít ze solárního panelu a s odrazem propluje skrz prstenec Neptunu od jedné vesmírné lodě ke druhé. A pak mám filmy, kde se hloubavě filosofuje nad údělem lidské existence. Ale míchat by se to nemělo. Uznat musím, že Ad Astra krásně vypadá a krásně zní, řada scén má úžasnou atmosféru a v první polovičce jsem byl v podstatě nadšený. Pak se ale ty různé rušivé nesmysly začnou vršit tak moc, že prostě zásadně ubírají zážitku a nejsem schopný je ignorovat. Vše podtrhuje voiceover Brada Pitta, který je fakt napřesdržku. Ten film by pro mě dával mnohem větší smysl, kdyby tam ty niterné průpovídky nebyly, neboť bych si hrdinovo počínání osvětlil sám mnohem přesvědčivěji. Takhle celý film působí jako jen průměrně chytrý člověk, který chce vzbudit dojem génia. Dokáže operovat chytře znějícími větičkami, ale celému sdělení chybí nějaký hlubší koherentní smysl a v závěru z něj vypadne banální YOLO. Film, který by strašně moc chtěl, ale nejde mu to.

(50th KVIFF) Westernový výlet na rumunskou vesnici první poloviny devatenáctého století. Velmi uvěřitelné, velmi své. Tvůrcům se opravdu obdivuhodně podařilo rekonstruovat reálie života na daném místě v dané době (nebo se jim obdivuhodně podařilo vyvolat dojem, že se jim podařilo rekonstruovat tyto reálie - posoudit to neumím, nejsem historik ani rumunolog :D). Humor ve filmu přitom funguje především na tom, že se v něm mluví o věcech způsobem, kterým by to dnes nepřipadalo v úvahu. Zajímavá podívaná, ač lehce zkrátit by se dala. 75 %