Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Horor
  • Komédia
  • Akčný
  • Krátkometrážny

Recenzie (3 461)

plagát

Nečakané odhalenie (2012) 

Žádná geniální filmařina nebo infarktové hororové veledílo to není, ale příjemná devadesátiminutová dávka poctivého strašení určitě! Zvlášť v první polovině se snímku docela obratně daří vyvolávat napětí a strach, duch o sobě dává vědět v podstatě od první minuty, kamera se pěkně pomalu pohybuje v interiéru "prokletého" domku - pro což mám slabost , takže já si v mezích žánru docela liboval. Škoda jen, že rozuzlení je mírně řečeno prapodivné - když se na ten příběh podívám zpětně, tak mi nedává úplně smysl. Po půlhodince měl zkrátka The Pact nakročeno na silné čtyři hvězdy, nakonec je z něj v mých očích "jen" velmi sympatický žánrový kousek. Každopádně palec nahoru.

plagát

Vessel (2012) 

Velmi povedený hororový sci-fi kraťásek s jedním silným, jednoznačným pozitivem - a sice vzhledem monstra. Je fakt krásně udělané, vypadá děsivě, hned bych si ho vzal domů :-D ...

plagát

Exit Humanity (2011) 

Nečekal jsem, že zrovna tohle bude nějak zvlášť dobré, ale kupodivu to fakt dobré je. Dost lidi to každopádně nedá, protože slovo "pomalý" v tom filmu získává úplně nový rozměr ... Stake Land je v porovnání vyloženě akčňák. Exit Humanity je opět takový ten film ze škatulky postapokalyptických road movie pocitovek, tentokrát zasazený od časů občanské války a okořeněný zombíky. Atmoška vynikající, zombíci krásní ... úplně nadšenej nejsem, ale na 7/10 se to šplhá v pohodě. Nejlepší kanadský horor od Pontypoolu.

plagát

Eva (2011) 

Zasněžené Španělsko je sexy a jakékoli nezávislé sci-fi beru všema deseti, jen škoda, že je Eva tak strašně průhledná! Ale fakt tak strašně moc, že mě to rušilo od jinak pěkně atmosférického zážitku. Mírný nadprůměr.

plagát

Diktátor (2012) 

Úkrok ke kompletně hrané formě Cohenovi zcela nepomohl. Tam, kde byli Borat a Bruno díky svému dokumentárnímu charakteru ostře satiričtí, neboť umožnili obyčejným Američanům, aby se sami totálně odkopali, je Diktátor jen a pouze snaživý ... a tak trochu do prázdna vyznívající. Cohen sice opět štěká a kouše na všechny strany, ale tentokrát to působí, jako by měl místo pořádných tesáků jen obyčejnou umělou zubní protézu. Několik sekvencí je naprosto geniálně vtipných (porod! hlava! onanie!), ale zaskočilo mě velké množství hlušiny (so-so vtípků) a dost scén, které se minutu líně převalují na hraně trapna a pak úplně vyšumí, aniž by z nich něco extra vtipného vylezlo (scéna ve vrtulníku, která působila dobře v traileru, je ve filmu totálně zabitá). Jako jednoznačně to má svoje momenty, ale čekal (a chtěl) jsem něco ještě mnohem ráznějšího. 6+

plagát

21 Jump Street (2012) 

Od počátečního intenzivního zděšení a pocitu trapna jsem v druhé polovině dospěl až ke spokojenému čtyřhvězdičkovému diváckému zážitku. Pokud si film někdy pustím znova (což pochybuju, je to spíš taková jednohubka), možná už bude zážitek pozitivně ucelenější, ale do té doby nemůžu dát víc než tři hvězdy. Každopádně hlášek kupa, hrdinové sympatičtí a celkově je to fajn.

plagát

John Carter: Medzi dvoma svetmi (2012) 

Dvě hvězdy za technickou stránku, jinak obrovský nezájem. Pozornost jsem u toho udržel zhruba tři čtvrtě hodiny, poté jsem odpadl. Nesympatický elegán si to hopsá po Marsu, obklopen čtyřrukými zelenými bytostmi, v očekávání osudového střetu ... a mně je to úplně fuk ... Kdyby to alespoň byla sranda, na jakýkoliv úrovni! Ale ono nic, jen sterilní nuda. Zbytečně utopené miliony dolarů a jeden z nejmarnějších blockbusterů poslední doby.

plagát

388 Arletta Avenue (2011) 

Ty tři hvězdy jsou za formu, protože tohle už jde dokonce až kamsi "za" found footage, "za" docuhoror. Film v podstatě zcela složený z tajných nahrávek a odposlechů jsem asi ještě neviděl, takže za tu "objevitelskou" hodnotu vědomě nadhodnotím. Nějak zvlášť napínavé, strašidelné nebo nedejbože zábavné (!) to ale opravdu není.

plagát

The Road (2011) 

Člověk by z toho až dostal pocit, že na Filipínách se dá na ducha narazit za každým rohem. Jedna cesta, jedno stavení, tři desetiletí, tři minipříběhy / kapitoly, spousta postav a sto deset minut je na jeden film možná trochu moc. V první kapitole, odehrávající se plus mínus v současnosti (2008), nastaví The Road hororovou laťku dost vysoko a ve zbývajících dvou kapitolách už ji nikdy nepřeskočí, ba ani se k ní nepřiblíží. Tím ale nechci říct, že je první kapitola nejlepší, jen je tak nějak nejvíc děsivá, hororová, creepy. Celkově mám z filmu velmi nejednoznačný pocit. Na jednu stranu by se toho dalo dost vytknout (už třeba jen ta zbytečná pointa), ale určité momenty jsou velmi silné. 60 +