Oralfabet

Moje vědomosti o Oppenheimerovi a vzniku atomové bomby byly před shlédnutím zcela minimální a film, který Nolan natočil není úplně běžnou biografií (což od něj asi nikdo ani nečekal), takže jsem se místy, obzvlášť ve třetím "výslechovém" dějství, trochu ztrácel. Ale zároveň má v sobě film díky Nolanově filmařskému mistrovství, dokonalé Göranssonově hudbě a Murphyho znepokojivě přesvědčivému výkonu od začátku natolik vtahující, pohlcující sílu, že jsem ani na chvíli neměl pocit, jako že má pozornost začíná opadat - ztrácel jsem se ve filmu, ale film neztrácel mě. Protože tohle je popravdě film, ve kterém bych se aspoň trochu ztrácet měl, jinak by to musela být ta nejzjednodušenější možná verze tohoto příběhu, a to nikdo nechce. Možná mě film dokonce přinutí si některé souvislosti do příště dohledat, abych z něj dostal ještě víc. Tenet měl taky něco do sebe, ale těší mě, že se tentokrát Nolan vydal úplně jiným směrem... I když trochu si s tím časem samozřejmě zase pohrát musel. Prozatím 9/10

Jako kdyby vám někdo velice poutavě, ale trochu příliš rychle vyprávěl krásnou, i když ultimátně trochu nevýraznou pohádku na dobrou noc. 7/10

Solidní epizoda, v níž se vrátí někteří staří známí, nic příliš pamětihodnotného, ale pořád slušná zábava. Už by to chtělo víc Mortyho, i když oproti Rickovi je jeho nový dabér zatím lehce nedostačující.

Heather Anne Campbell ztvrzuje pozici mé oblíbenkyně z řad současných scénaristů tohohle seriálu s úžasnou závěrečnou epizodou pro tuhle značně nevyrovnanou sérii. Solidní premisa, skvělá práce s postavami a silné emocionální jádro. Kdyby tak byla sedmá série takhle kvalitní celou dobu...

Tak nějak jsem po dvou úžasných epizodách v řadě očekával jednu slabší, ale to jsem sedmou sérii pěkně podcenil. Začala sice trochu nejistě, ale momentálně má naběhnuto zařadit se po boku těch nejsilnějších. Tvůrcům se tady podařilo najít nový, svěží způsob jak uchopit clip-show epizodu, a dost možná vytvořili tu nejlepší clip-show epizodu v historii celého seriálu. Někdo asi pořád dá přednost Interdimensional Cable epizodám poháněným Roilandovou opilou improvizací, a já pro ně mám rozhodně taky slabost, ale tady bylo prostě těch dvacet minut napěchovaných takovou porcí komediální geniality, že se s ní můžou ty ostatní jen těžko srovnávat. Oblíbené části po prvním shlédnutí: Morty jako loď, Churry, gun that shoots bad people a Space Jam callback. Ale na něco určitě zapomínám, bylo toho strašně moc. Popravdě je fakt obdivuhodný, jak dokážou po šesti sériích přijít s něčím takhle vtipným a nápaditým. Dokonalost.

Zábavná, vtipná, ale celkově nijak zvlášť pozoruhodná epizoda. Vidět Rickovu starou partu zase pohromadě bylo fajn, ale chyběla mi tady nějaká sci-fi premisa, která by tuhle klasičtější sitcomovou zápletku pozvedla na vyšší level (jako tomu bylo třeba u premiéry páté série). Pro odstartování nové série se mohli prostě vytasit s něčím trochu silnějším, vyloženě zklamán ale nejsem, přece jen je to především komediální seriál, a celkem jsem se nasmál. Noví dabéři úplně v pohodě.

Uf, tak po dvou hořkých zklamáních v řadě jsme zase zpátky ve formě. Tohle byla prostě další stupidní random epizoda bez jakýchkoli náznaků snahy o nakousnutí vážnějších témat nebo nějaké dějové kontinuity, tentokrát ale naštěstí doopravdy bavila a neustále mě překvapovala vývojem událostí. Vidět Ricka opakovaně pomocí své technologie decimovat vikingské válečníky ve Valhalle byla prostě sranda.

Napoprvé mi přišlo, že už začíná být ten lore trochu překombinovaný, napodruhé už jsem si tu překombinovanost dost užíval. Je tady prostě tolik různých detailů a nových informací, že to napoprvé šlo jen těžko pořádně vstřebat. Závěr je neskutečně intenzivní. Jedna z nejlepších epizod.

Po ne úplně fantastické úvodní epizodě se Rick a Morty vrací do prvotřídní formy. Epizody, které se soustředí na vztah Ricka a Jerryho se mi vždycky líbily a tahle tak činí hodně vynalézavým, svěžím způsobem. Narozdíl od první epizody jsem se prostě konzistentně bavil od začátku do konce. Jerricky mě totálně rozsekal.

Pár epizod mě zklamalo, u dvou jsem si říkal, že seriál klesl níž, než kdy dřív, jenže na druhou stranu mě asi polovina naprosto nadchla. A i ty nejhorší díly jsou pořád v rámci animovaných seriálů takový průměr, ne úplně katastrofa. Poprvé si ale nedokážu obhájit udělení plného počtu. Do příště by to chtělo být trochu přísnější, když se posuzuje, které nápady jsou dost dobré na to, aby utáhly celou epizodu, díly jako Wet Kuat American Summer si prostě nezaslouží stát po boku takových absolutních bangerů jako Unmortricken nebo Fear No Mort. Jo a málem jsem zapomněl se vyjádřit k novým dabérům - což jen ukazuje, jak podstatná pro mě ta změna byla. Ian Cardoni odvádí jako Rick fantastickou práci, a nikdy mi jeho výkon nepřišel ani v nejmenším rušivý, s Harrym Beldenem je to trochu horší, ale ne, že by mi to nějak vyloženě rvalo uši.