Recenzie (1 214)
Jmenuju se Dolemite (2019)
O Rudym Ray Mooreovy jsem věděl jen díky videu o filmu Petey Wheatstraw od Red Letter Media, takže jsem nijak zvlášť informován nebyl, i to jedno video ale stačilo k tomu, aby ve mě vzbudilo zájem o shlédnutí tohohle filmu a musím říct, že jsem si ho moc užil. Eddieho Murphyho jsem asi v žádné lepší roli neviděl (celkově jsem ho asi neviděl v moc rolích) a i zbytek hereckého ansámblu je super... Jinak je to docela obyčejný, ale velice vtipný a sympatický biopic. BTW: Snoop Dogg je letos v samých dobrých filmech, zajímavé... (ok, ve dvou dobrých filmech) Slušných 8/10
John Wick 3 (2019)
Nebyl jsem si jistý, zda mě bude Baba Jaga pořád bavit, ale jo... zatím dobrý. Oproti prvnímu dílu už tenhle postrádá emocionální hloubku a jde víceméně jen o akci, ale ta je v nespočtu scén tak dokonalá, že tak nějak nic nenamítám. Hlavně třeba tak prvních deset, patnáct minut. Chvílemi to začne i nudit a začíná to být překombinované ohledně všech těch pravidel, ale klidně si to ještě někdy dám. Halle Berry byla naposledy takhle drsná v Catwoman. Bez dalších pokračování bych se asi obešel. 7/10
Joker (2019)
Taxikář + Král komedie + Špetka Batmaních elementů = Joker. Možná v některých kruzích trochu overrated film, ale Joaquin je až moc dokonalý a Todd Philips se kupodivu taky docela vytáh, takže nemohu jít pod 9/10
Kde je moje tělo? (2019)
Celkem ucházející spin-off Adamsovy rodiny. 8/10
Králiček Jojo (2019)
Pár falešných tónů tady zazní, vtipy jsou občas trochu moc přihlouplé, satira občas trochu prvoplánová... Ale každá scéna mezi Jojoem a Elsou je ta nejkrásnější věc, co jsem kdy viděl, takže... 9/10
Le Mans '66 (2019)
Film pro táty. 6/10
Love, Death & Robots (2019) (seriál)
Celkově dosti sympatické, animace často dechberoucí, příběhy příjemně rozmanité. Jen mě ještě žádná pointa úplně neodrovnala. 8/10
Maják (2019)
Intenzivní, klaustrofobický zážitek s dvěma úžasnými hereckými výkony...Oba pánové se fakt utrhli ze řetězu, obzvlášť Willem Dafoe občas hraje, jako kdyby ho posednul nějaký mořský démon. Ten čtvercový formát je navíc skvěle využit a spousta záběrů skrz různé čtvercové otvory atd díky němu vypadala fakt dobře (občas trochu jako nějaká temná verze Wese Andersona), navíc to pomáhalo v navození stísněné atmosféry. Jo a stejně jako v Eggersově prvotině jsem si moc užil tu starou angličtinu. 9/10
Malá lež (2019)
Čekal jsem něco trochu odlehčenějšího a snad i trochu ztřešťeného či přehnaného, tohle se ale drží při zemi, je to realistické (taky je to podle skutečné události) a popravdě z velké části i celkem depresivní, i když pár vtípků se objeví. Awkwafina to zahrála dobře a babička byla taktéž sympatická, takže to celkem funguje po té emocionální stránce, což je dobře, víc toho ten film zase úplně nenabídne. 7/10
Malé ženy (2019)
Normálně bych asi novou verzi (ani žádnou starší) Malých Žen vidět nepotřeboval, ale Greta Gerwig si mě v poslední době dost získala a její prvotina Lady Bird je asi nejlepším coming of age filmem, co jsem kdy viděl... Navíc to obsazení! Obzvláště pak Florence Pugh je tady dokonalá a momentálně ji nejspíš dělí jedna skvělá role od toho, abych si ji přidal do top10 (určitě se nemůže dočkat). Příběh je sice takový dost obyčejný a asi předvídatelný, zároveň ale taky plný emocí a i přes svou lehce nadprůměrnou délku, mě to snad nikdy nenudilo. 8/10