Grogan

Druhý Harry Potter je všeobecně považován za nejslabší díl knižní série, ale pro mě tenhle názor neplatí. Oproti předchozímu pohádkovému dílu režisér přitvrdil a začíná sem prosakovat temnost, která se postupně začala prosazovat i do knížek. Zápletka mi přišla hodně zajímavá i v knize, najde se tu hodně humoru a akce, opět skvělí noví herci, z nichž bych se rád zmínil hlavně o mladém Voldemortovi Christiana Coulsona, který působí démonicky jako někdo-o-kom-se-nemluví, samolibém frajerovi Kennethu Branaghovi, který má plno řečí a činy nikde a hlavně o arogantním Luciusi Malfoyovi, který je i na malém prostoru nejlepší postavou filmu a Jasonovi Isaacsovi za něj musím vyseknout poklonu.

Kouzelnický svět je ohrožen a mnozí jsou ochotni bojovat, jiní to nedokážou a radši dělají, jako by se nic nestalo. Harryho pátý rok v Bradavicích je podoben zlé noční můře, jejímž zosobněním je nesnesitelná Dolores Umbridgeová, která celým Bradavicím řádně zatopí. Režisér Yates se vyšvihl a nejrozsáhlejší díl série zpracoval slušně - podstatné body jsou zachovány. Humor (nezapomenutelný odchod Freda a George z Bradavic) výborný. Akčních scén je méně (vlastně je to dobře, protože je na nich vidět jistá režisérova nejistota). Některé věci mohly být udělány jinak a některé postavy si zasloužily více prostoru. (Draco Malfoy) Není to špatný příspěvek do ságy, ale v dalších dílech režisér tuhle dobře rozjetou ságu dokázal docela slušně potopit.

Jedna z mých nejoblíbenějších knižních sérií se vydala na cestu na velké plátno a já jsem u toho samozřejmě nemohl chybět. No a jak si Columbus s filmem poradil ? Jedním slovem skvěle. Jeho vize kouzelnického světa je dechberoucí a krásná, převod knihy na plátno byl proveden bez výraznější vady na kráse, castingové oddělení si dalo záležet a výsledek je na výbornou (fascinující Rickman, zábavný Grint, nesmělý Lewis, pohádkový dědeček Harris, nafoukaný Felton). Opravdu dobrá práce...

Tenhle seriál na první pohled možná vypadá jako tuctová variace na Pohotovost a podobné lékařské seriály. Zdání ovšem klame, tenhle seriál je jedinečný. Hlavním kladem je nepochybně skvělý herecký part famozního Hugha Laurieho, jehož dr. House je jedna z nejlépe napsaných postav v seriálu za posledních 10 let. Jeho cynismus, svérázné chování k pacientům a černohumorné hlášky prostě a jednoduše žeru. Zbytek hereckého ansáblu hraje také kvalitně, ale Hugh je nejmíň o dvě koňské délky před nimi. Diagnostikování velmi neobvyklých nemocí a jejich léčení, které tvoří většinu všech dílů, mě taky zajímá, i když se často v té přehršli medicínských výrazů silně neorientuji. 1. řada (95%): Seriál nepotřebuje žádný pracný úvod jako jiné, a tak hned od začátku můžeme skočit do rozjetého vlaku. Dobré herecké výkony na straně lékařů i doktorů, zajímavé a patřičně komplikované případy a Hughovy hlášky, kterými nešetří ani v nejožehanějších situacích a máme o zábavu postaráno. 2. řada (90%): Druhá řada není rozhodně žádný propadák, víceméně seriál pořád jede na stejné vlně. House je pořád sarkastický cynik, i když ve chvíli, kdy začne obletovat Stacy, to dost skřípe, k jeho postavě se taková zranitelnost a láska nehodí. Zajímavě se začala projevovat postava Foremana, který v první řadě byl slušňák a tady ukázal svou druhou stránku silného kariéristy, který na přátelství kašle. Už v první řadě značně sladká Cameronová sládne ještě víc a někdy mi doopravdy silně lezla na nervy. Chase se po své úloze z minulé řady, kdy neměl zrovna nejrovnější páteř, stal poměrně kladnou postavou, která občas udělá povedený vtípek a snaží se nedostat do konfliktu s Housem (Cameronová a Foreman ano). Nicméně stereotyp, kdy jsou schémata dílu pořád stejná (silně nemocný pacient, 2 tucty diagnoz, několik nových příznaků, pacient před uzdravením na pokraji smrti), občas diváka nudí a najde se několik pacientů, kteří lezou divákovi na nervy (můj typ je jednoznačně Boyd z 219 House versus Bůh) a to se v první řadě ještě nestávalo. Výjimečně má díl jinou strukturu, a to většinou stojí zato (208 Chyba, dvojdíl 220+221 Euforie, 224 Příčina neznámá) a tak se tahle série pořád drží v silně nadprůměrných vodách. 3.řada (80%): V podstatě už potřetí koukáme na to samé. Schéma případů jede jak přes kopírák, jen díky solidní práci scénáristů to jakžtakž šlape a člověk se zas tak moc nenudí. Do třetí řady je vkládána hodně civilnějších momentů ze života našich lékařů, jenže ty jsou buď tak protahované (Chase a Cameronová řeší svůj vztah, první 2-3 díly je to zajímavé, jenže čeho je moc, toho je příliš), že po čase začnou nudit, nebo jsou dlouho dramatické, aby se ve finiši vyřešily až primitivně lehce (House má na krku policistu a vypadá to, že bude dlouho bručet v base za údajné dealování drog a pak ho Cuddyová jedním trikem zachrání). Ještě pořád nadprůměrné, ale pořád mám pocit, že tady měl být konec seriálu. 4. řada (65%): Seriálu hodně ublížilo odstrčení do pozadí bývalého Housova týmu. Ať už už měli jakékoliv mouchy, tak jim jejich role seděly a jejich nástupci jsou poměrně nezajímaví a nudní. House pořád umí dělat dobré vtípky, ale někdy už to jeho ego leze člověku na nervy. Případy jsou už dost omšelé a málokterý zaujme. Po 4. řadě snižuji z 5 hvězdiček na 4. Edit: Protože můj otec to sleduje pravidelně, měl jsem možnost vidět i další díly a seriál se mi ještě víc zprotivil. Postavy se někdy chovají jako naprostí idioti, jestli je to nějaká psychologie, tak je tak komplikovaná, že ji absolutně nechápu, případy i pacienti jsou nudní. Ale nejhorší je samotná postava House, navzdory všemu, co ve svém životě zažil, se díl od dílu chová jako větší arogantní hovado, vždy přesvědčené o své neomylnosti a nadřazenosti nad ostatní. Opravdu se mi totálně zhnusil. Ostatně jako celý tenhle seriál.

Tenhle seriál jsem kdysi dávno měl hodně rád, každý všední podvečer jsem nadšeně seděl u televize a sledoval neuvěřitelné kousky našich hrdinů. Dnes už ale na tenhle seriál koukám o dost střízlivějším pohledem. Na naše německé sousedy jde o ucházející dílo, ale chyb se tu najde jako máku. Pominu-li fakt, že dálniční policie v Německu zřejmě nahrazuje funkci ostatních policejních složek, tak hlavním problémem jsou zápletky (v prvních řadách to celkem jde, jenže s narůstajícím počtem sérií se zápletky začínají nebezpečně opakovat, taktéž schéma dílu je vždy prakticky totožné) a akce (Semír a jeho aktuální kolega přežijí prakticky všechno: skoky z auta na auto, výbuch auta nebo bomby 10 metrů za sebou, při přestřelce utrží maximálně malé škrábnutí. Reálnost a přehlednost akčních scén je taktéž na nízké úrovni). Navíc autoři dojí krávu, jak to jde a fakt, že seriál vstupuje už do 14. řady, mi přijde poněkud nešťastný. Studnice nápadů pro takovýhle seriál není bezedná a já mám pocit, že v tomhle případě už byla vyčerpána někdy kolem 4 řady. Hlavně z nostalgie ***

Seriál Lost je označován za jeden z nejlepších novodobých amerických seriálů. Bohužel musím konstatovat, že já se s tímhle názorem nestotožňuji. Díky pověsti seriálu jsem čekal opravdu hodně, a pak jsem byl zklamán. Ze začátku šlo alespoň o průměr, kde se občas našel nějaký pěkný moment, jenže scénáristi ve snaze udržet seriál na obrazovkách co nejdéle udělali ze zprvu dobrodružného příběhu o boji skupiny navzájem cizích lidí na opuštěném ostrově silně přešvihlé sci-fi. Pro svět Lostu neplatí žádná pravidla a omezení, logika scénáře už dávno skončila zahozená kdesi v popelnici, může se stát naprosto cokoliv. Postavy rovněž nejsou moc sympatické - opravdu si nedokážu oblíbit hysterického "Já tady velím." Jacka, patrně schizofrenního Locka, vlezlou nánu Kate a to je vzhledem k tomu, že jde o hlavní postavy dost podstatný problém. Jedinou výjimkou je sympaťák Holloway a pěkná Grace. Za první dvě řady bych dal možná i *** , ale od třetí řady výš jde o silně překombinovanou slátaninu, která se nedá brát ani jako parodie. Scénáristi podle mě na sebe ušili past, která nakonec sklapne. Jak tohle ukončit....

Původní Arabela pro mě v dětství byla jedna ze srdcových záležitostí. Pokračování mi nepřišlo zas tak špatné, i když jeho kvalita za původním seriálem rozhodně zaostává. V hereckém obsazení citelně chybí Menšík, který v předchozí řadě exceloval. Lábus už není tak dobrý jako v původním seriálu, rovněž mnoho dalších postav je odstrčeno na vedlejší kolej. Děj je ovšem celkem slušně vymyšlen, je zde řada zajímavých nápadů (například Fantomasův kufřík) a vzato souhrnem to stojí alespoň za jedno shlédnutí.

Kdesi ve vesmíru se objevil ošklivý zlý asteroid, který si to namířil rovnou k matičce Zemi. A tak musel nastoupit drsný naftař Bruce Willis se svými kumpány, aby mu vysvětlili, že si vybral špatný kurz... Bay popustil uzdu megalomanské akci, nešetří vtipnými hláškami (hlavně v podání Stevea Buscemiho a Petera Stormara) a snímek dotváří podmanivá hudba. Je fakt, že patriotismus z filmu stříká všemi směry a milostná linka Afflecka s Tyler (mimochodem Liv je kus) je tak přeslazená, až to bolí, nicméně doporučuji to ignorovat a film si užít. A že je co užívat...