Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Akčný
  • Dráma
  • Dobrodružný
  • Krimi

Recenzie (85)

plagát

Banánová slupka (1963) 

Pomalu se rozvíjející příběh, který se zpočátku může zdát jako všední kriminálka, ale dějové zvraty jsou naprosto nečekané a nakonec dá dost přemýšlení se v nich vyznat. Není bez zajímavosti, že druhá polovina příběhu, resp její motiv se nápadně podobá o deset let mladšímu americkému kultovnímu snímku Podraz. Že by inspirace?

plagát

Avatar: Cesta vody (2022) 

Druhý díl je hrozně natahovaný, vše podstatné se odehraje během půl hodiny. Zbytek je spíš takový seriál o přírodě. Dialogy nudné, očekávané. A záplava digitálních triků, zvířat a rostlin už působí extrémně uměle. Ač nerad, musím prozradit obsah třetího dílů: Náš mariňák opět spokojeně žije se ženou a dalšími deseti dětmi (ono taky, co dělat když máme henten mier), když tu opět z nebes sestoupí pozemšťané, s ještě modernější a ničivější technikou, kromě namakaných avatarů na ježka a s čírem mají sebou i robotická zvířata a taky Luďka Sobotu. Rodinka usoudí že proti Luďkovi se prostě nedá bojovat, a uchýlí se...kam? No přece do podzemí! Tam jsme ještě nebyli. Avataři jsou tam do hněda, nosí sandály a kšeftují se šrotem z rozbitých pozemských lodí. Svět je opět úchvatný, růžoví krtci střídají fialové stonožky za zvuků kapely Buty. A Robert? Však víte jak to s takovými bývá....

plagát

Ant-Man a Wasp (2018) 

Velice povedené a vyvážené! Akce střídá napětí a humor. Jen by mě zajímalo, co v tom super kvantovém prostoru těch 30 let jedla, a kam chodila na záchod. Jinak skvělá podívaná!

plagát

Jednotka samovrahov (2016) 

Tohle se trochu zvrhlo v vanmenšou Viléma Kováře. Možná měl ve smlouvě že 50% všech dialogů bude jeho... což zbytek grupy trochu zatlačilo do země. Jaro Léto si zřejmě na natáčení odskočilo z besídky ve školce, tak matný a nekořeněný Joker tu ještě nebyl. Nicméně je zajímavé sledovat, jak tyhle komiksové filmy postupně vykrádají samy sebe navzájem a občas to proloží nějakým "nekomiksovým" číslem, zde třeba Mumie.

plagát

Green Lantern (2011) 

Scenáristé se rozběhli do všech světových stran, a co našli, vysypali ve studiu na hromadu. Byly tam Hvězdné války, Pán prstenu, Můj nepřítel, ba i Létající Čestmír. Výsledkem je nosatý Mane Quinn, Agáta Hanychová po americku a fialový Hitler, kteří společně se sborem národní, pardon, vesmírné bezpečnosti bojují proti megapadouchovi, který nemá čas chodit s vyrážkou na kožní.

plagát

Indiana Jones a Nástroj osudu (2023) 

Důstojné rozloučení s Indym. Je opravdu škoda, že Harrison Ford "tolik" točil ostatní filmy, IJ mohl klidně skončit na deseti snímcích a pořád by nenudil. Dvojice Lucas-Spielberg a režisér Mangold pojali toto "rekviem" opravdu parádně, a ukázali, že i Indiana Jones v důchodu není zdaleka odepsaná záležitost. Pochvala patří také tvůrcům masky mladého Indyho pro první scény, je až neuvěřitelné co technika dokáže, díval jsem se opravdu pozorně, ale žádný náznak "falešnosti" jsem nespatřil. Závěrečná bitva je perfektně nasnímaná. Potěší i návrat starých parťáků Salaha a Marion, dokonce ani u starého Tondy Banderasů nevadí, že nacpe do každého filmu svou malou roličku :-) Jen dvě věci trochu kazí dojem z filmu: hlavní ženská hrdinka, které asi zapomněli říct, že ve filmu musí taky hrát, a nejenom se "vézt" vedle Indyho. A vzkaz pro české "překladatele dialogů": Continental drift neznamená "kontinentální drift" jak si vygooglili, ale "posun kontinentů". Proboha!

plagát

Kriminálka Miami (2002) (seriál) 

Kdysi existovala hudební skupina, která si říkala Village people. Tahle kriminálka by se dala pojmenovat Orange people. Protože všichni účinkující, bez rozdílů rasy a pohlaví, jsou oranžoví. Nejvíc tedy hlavní hrdina :-). Na vině je samozřejmě extrémní sytost a všudypřítomné barevné reflektory. Pro malé děti super podívaná. I dialogy jsou hezky názorné a vysvětlující každé uprdnutí tak aby i neIQ divák pochopil. A samotní herci bez jakéhokoliv výrazu v obličeji také připomínají animované postavičky. Do toho všeho při každé možné příležitosti spustí unylá a vlezlá výtahová hudba. Tady bych dal asi věkové omezení 5-, aby si starší děti nekazily pohled na svět....

plagát

Jan Žižka (2022) 

Na to jaký měl film PR je to docela zklamání. Místo příběhu vojevůdce Žižky sledujeme "mladého Žižku", který se protlouká životem jako námezdní žoldák, unese princeznu, vláčí jí s sebou po lesích a jeskyních, a v noci si vylévá srdíčko. Je rozporuplný - neumí si pořádně udělat obvaz přes oko, ale na druhou stranu má perfektně střiženou bradku a kotlety, ukryté pod dvoudenním strništěm (Žižka byl kotleťák? Elvis by měl radost...) Do toho občas prostřih do temných hradišť, kde vyšší představitelé země "kují pikle". První (a jediné) větší střetnutí s nepřáteli připomíná bitvu ze Statečného srdce, ovšem bohužel v kapesním měřítku. Z Braveheart je volně převzatá i "motivační řeč" Žižky v samotném závěru filmu, kdy se teda jakože jó, rozhodne, že bude bojovat, proti všem. Taky jeho hlavní protivník, padouch, jako by si odskočil z natáčení Hry o trůny. Bohužel, většina akčních záběrů je natočena tak, že někdo shodí kameru na zem a neustále do ní kope, takže vidíme jen šmouhy. Nevím...jestli měl být film slavný aspoň proto, že tam hrají zahraniční herci v čele s Michalem Kajnů, tak to se asi nepovedlo. Třeba ale bude druhý díl, ten by mohl být zajímavější....

plagát

Elvis (2022) 

Docela věrný a hodnověrný dokument o životě Krále. Samozřejmě, režisér využil všechny možné dnešní technické prostředky které filmování umožňuje, takže nekonečné nálety a vývrtky kamery, prolínačky a roztrojovacky, jakožto i zvukově obrazové míchání scén. Takže chvílemi máte pocit že se na vás valí spektákl typu Můlin růž. Ale nebojte se, je to jen jeden z mnoha výrazových prostředků, bohudík. Hlavní hrdina je sice trochu prkenný herec (proč mu neudělali nos, a nechali mu holčičí pršáček?), kdyby takhle nalíčili a načesali Oldu Kaisera, zahrál by to rozhodně líp (možná i Lábus).  Ale o to víc dává vyniknout ďábelskému Hanksovi, který od dob Trosečníka a Foresta nepodal lepší výkon. Táhne celý film, Butler se jen veze. Každopádně, Elvisův život je zde vylíčen věrně (včetně detailů, jako když píseň If I can Dream nahrával vleže-skutečne tomu tak bylo), což je pro pozdější generace celkem důležitým vodítkem pro pochopení vlivu Krále na celou hudební scénu. Jen snad ten rap tam tenkrát ještě neměl vůbec co dělat.

plagát

Vôňa cibule (1975) 

Kdo chce pochopit a užít si tenhle film, musí se vrátit ne do dob jeho vzniku, ale do třicátých let, kdy vznikaly grotesky s Chaplinem, Frigem a Busterem Keatonem. Právě těm tento film skládá hold, a kdyby byly některé honičky černobílé, klidně by se mohly vydávat za tyhle staré perly. Když k tomu přidáme výborného Nera, i Balsama (odvaha, že to vzal), spoustu vedlejších gagů ("dospělí" kluci Fosterovic, mechanik se zjevem Hitlera, ragbyoví motorkáři...) a hlavně dokonalou hudbu králů filmové hudby bratří de Angelisů, nejde jinak, než považovat toto dílko za kultovní záležitost. V tom pravém slova smyslu.