Greg25

Přesně vím, co se mi filmu Ve službách války nezamlouvá. Je to trochu moc po povrchu a snad ani ne tak v emocích jako spíš v tom, co chce tenhle film vlastně sdělit. Nemluvě o tom, že závěrečnou pointu si tak trochu sráží sám, myslím si, že otevřený konec ve chvíli, kdy hlavní hrdina stojí před životním rozhodnutím by filmu dodal podstatně větší grácii. Takhle hlavního hrdinu jste sice také ochotni pochopit, ale nemůžete se zbavit toho pocitu, že je to konec pro Američany. Přes veškeré výtky se mi tenhle snímek, ale v mnoha ohledech líbil, mohl jít více na dřeň, ale takhle je aspoň slušným náhledem na to, že armáda dost často není fér a navíc se vám dostane i pár opravdu dobrých scén - ta s návštěvou zraněného kamaráda, ta u bazénu a prakticky všechny scény s Levittem. Chápu, co tím autorka chtěla říct, říká to sice ne úplně vydařeným způsobem, ale aspoň víte, co tím chtěla říci. Což se o spoustě podobných snímků říci nedá. Berte to jako poctu válečným veteránům s varováním, že armáda není vždy to pravé ořechové pro psychiku a už vůbec ne pro osobní svobodu. 70%

Bohdan Sláma znovu a stejně. Aneb opět trochu ujetí lidé, opět tak trochu na okraji společnosti a opět stejně. Navíc s kamerou, která mi k danému snímku vůbec neseděla - ty pohledy zblízka do tváře. Česká kinematografie opět dokázala vyprodukovat přes dvacet filmů za minulý rok. Já se ale ptám za jakou cenu? Máme zapotřebí na tohle koukat? Myslela jsem, že tvůrci filmů se snaží na něco upozornit, mít nějakou vizi, nové nápady, nebo aspoň osobitější přístup, ale stejní režiséři u nás točí stejné uniformní filmy, o stejných tématech, zřejmě v domnění, že to stačí. Nestačí... 40% P.S. Sem tam se objeví i výjimka, ale tou poslední pokud vím, byl již tři roky starý, ale výborný snímek Pouta.

A víte co? Mně se to líbilo, bavilo mě to od začátku až do konce. Skoro mi nepřišlo, že to trvalo lehce přes dvě hodiny. Klišé je v každém takovém blockbusteru, ale je-li zábavný není co řešit. A Ocelová pěst je zábavná, navíc má Hugha Jackmana, který hrát prostě umí. Rodinné emoce se konají v přiměřené nenucené míře. A že to nemá nejmodernější efekty na to kašlu, ty já k dobrému filmu nepotřebuji. Dobrý scénář, nadprůměrný nápad i atmosféra. Bez zaváhání 80%.

Mám tenhle film strašně moc ráda. Ta poetika, hledání, nadšení i pády, první střípky vlastního myšlení, které narážejí na nepochopení zkostnatělých institucí a nejen jich. Zachovat si vlastní osobnost a myšlení něco stojí a někdy víc než jsme ochotni přijmout, někdy méně než jsme ochotni dát. Neschopnost mezigeneračního pochopení může mít nedozírné následky a má je vždy, když pouze jeden mluví a druhý jen poslouchá. 100%

Takový hezký průměr, příjemný, rozhodně potěší. Jako celá série třeba dvaceti podobně krátkých pozitivních vzpomínek vysílaných po Večerníčku, by to bylo obzvlášť pěkné. 70%

Tradiční road movie s netradiční ústřední dvojicí. Optimistické ladění, nadhled i atmosféra lehkosti, pozitivismu. Úhel pohledu některých lidí na obyčejný život, který je plný zajímavých i šílených lidí, ale také plný vzájemného pochopení a osobitého humoru. Tenhle snímek Sama Mendese není pro každého, ale myslím, že byl točen už se záměrem jisté nekomerečnosti. Příjemný oddech s poselstvím, že se každý stejně vrací ke svým kořenům a ne každému vyjde to, o čem sní. A někdy stačí ke štěstí míň než si myslíte. Někteří jsou trhlí, jiní šílení, někteří zvláštní, vždy záleží na úhlu pohledu a pováhách. Život jaký je. Nádherná poetika obyčejně krásných životů. 90% "Berte, jsme zoufalci? - Nejsme. - Myslím, že jsme zoufalci. - Nejsme zoufalci. - Máme v okně lepenku." (debatují o tom, kde žít) "Co třeba Aljaška? - Páni, myslel jsem, že se lidem platí, aby žili na Aljašce."

Já vím, že to není dokonalý film. Ale co je dokonalé? Život to není a tenhle film je o životě. Přiznávám se, že mě tenhle snímek dostal - od prvního zhlédnutí jsem ho viděla už hodněkrát. Má zvláštní poetiku, poetiku obyčejného života- radostí, smutků, úspěchů, pádů... Líbí se mi, že z toho filmu dýchá kniha - cítíte z nich tu vůni tiskářiny, kterou voní každá knížka. Ta nádherná opojná vůně, co vás očaruje a podmaní si vás. Tenhle film si nenechám pomluvit, říkejte si co chcete, ale Jeden den je moje srdeční záležitost - kniha i film.100%

Hlášek je tu tolik, že byste si tím klidně mohli vytapetovat ložnici a ještě by zbylo na obývák. Perla akčních filmů a jedinečná dvojice Willis-Wayans. "Zabiju vás oba. No, tak to si budeš muset stoupnout do fronty." 100%

Je libo rychlokurz, jak naskládat pár zákeřných týpků do plastové popelnice? Nebo snad dáte přednost rychlokurzu se slevou, jak odstranit elegantně bombu z podvozku auta a ještě si přitom skočit saltíčko s autíčkem? A nebo raději, chcete umět jízdu na střechách dvou budov současně? Dělám si legraci, ale dvojka je takovým docela zklamáním. Možná, že je po řemeslné stránce udělaná možná i o trochu lépe, ale nemá to šmrnc ani atmosféru jedničky. Akční scény dohromady dává jen slepenec pochybné dějové linky. Proč je Kate Nauta pořád slečená nechápu, myslím, že jako oblečená by měla úplně stejnou funkci. Jediný vtipný potenciál představuje Francois Berléand, který zároveň tvoří vlastně jedinou spojitost mezi jedničkou a dvojkou. Samozřejmě až na Franka alias Stathama, který lítá vzduchem stejně jako v jedničce, ba přidá i rozcvičku na hrazdě. Ale jako celek to prostě není ono. 50%

Komorní atmosféra až divadelního rázu. A jistá dávka suchosti, protože mnohé věci, co by se v kdejakém thrilleru řešily jako hlavní bod filmu, jsou tady brány jako samozřejmosti nad kterými se nikdo příliš nepozastavuje a jiné jsou zase utlumeny v pozadí vyprávění. A přestože film všude prezentují jako thriller, já bych ho spíše nazvala komorním dramatem o duši jedné dospívající slečny s neobvyklým osudem. 80%