Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Krimi
  • Akčný
  • Mysteriózny

Recenzie (235)

plagát

V Bruggách (2008) 

Zde oscarový Colin Farrell předvádí možná nejlepší výkon své kariéry (což si myslím, že něco znamená), který úžasně podpírá fantastický film, kterým V Bruggách jsou, nejen díky skvělé atmosféře, hudbě a vydařeným suchým vtipům, ale i jistému zamyšlení nad násilím a pokrytectvím. A nakonci nás ještě přijede potěšit stejně úžasný Ralph Fiennes. Co bych měl od filmů chtít více fakt nevím.

plagát

Nadja (1994) 

U některých filmů dostávám pocit, že jsem na ně tak nějak nevyzrálý. Ačkoliv se mi film Nadja velice líbil občas jsem měl problém se soustředěním se a projevila se u mě touha pro větší prozkoumání tohoto světa, zatímco mě bavily postavy, které jsou všechny úžasně zajímavé, od Nadji samotné k jejímu bratru Edgarovi až k mému favoritovi Strýčkovi - přemožiteli upírů. Celé je to navíc výborně natočené a i výběr hudby je výrazně dobrý. No a ve výsledku mě tenhle surrealistický narativ pobavil mnohem více než třeba takový Hunger s Davidem Bowiem, na který jsem si během toho vzpomněl.

plagát

Pavúk (2002) 

Ať už je knižní předloha jaká chce, tak z toho jak nám ji představil pan Cronenberg mi moc nepřipadá, že se jedná dobrý materiál k zfilmování. Spider nemá divákům co nabídnout, včetně tichého výkonu Ralpha Fiennese, o kterém už dávno víme, že je dobrý herec. Zápletek je málo a zdaleka nejsou schopny film udržet zajímavý a naopak v místech kdy se odtrhneme od hlavní linky, dostaneme jen slepé uličky. Atmosféra sice nebyla nejhorší a nápad s pavučinou taky ušel, ale pro důvod k sledování je to málo.

plagát

The Haunting (2018) (seriál) 

92% na Rotten Tomatoes a všeobecný věhlas na tento seriál, přilákal i mne abych si doplnil další hororový příběh z mnohokrát recyklovaného Hill Houseu, nejen proto, že The Haunting z roku '63 považuji za výborný film (naopak verze s Vincentem Pricem se mi vůbec nelíbila). Po dvou epizodách však moje očekávání naplněna nebyla. Jedná se o úplně běžný béčkový hororový seriál, který nás, o co hůř, chce bavit obyčejnými osudy hlavních postav a občas na nás vybafne nějaké to strašidýlko nebo záhada. Takže nuda. Divil jsem se, protože třeba takový Exorcista na Foxu před pár lety takový poprask nezpůsobil (i když je vlastně lepší), ale pak mi došlo, že ono je to vlastně od Netflixu...

plagát

Zabitie posvätného jeleňa (2017) 

Pokud pominu fakt, že tři čtvrtě filmu nedává smysl (což mně nevadí) a vzpírá se jakémukoliv škatulkování, tak lze asi především říct, že není tolik intenzivní jak by asi chtěl být. Problémem je, že nedokáže udržet onu absurdně-hororovou nit tak dobře abych se u toho nenudil, ale ani mi nepřišlo, že měl nějakou extra pointu, která by tomuhle sletu nesmyslnosti dala nějaký význam (třeba jako v Lobsterovi). Ačkoliv tam všichni chodí jako mrtvé duše, tak herecké výkony jsou dobré a bizarní dialogy celému filmu dávají jistým způsobem šťávu. Mám sice tento typ psycho filmů rád, ale The Killing of a Sacred Deer jinak nabízí spíše ukázku z surrealistické mysli režiséra, než mou ideu ''geniálního'' filmu.

plagát

People of Earth (2016) (seriál) 

Je docela škoda, jak byl tento seriál přehlížený. Sice to ne vždy byla komedie, u které bych se válel smíchy, ale zápletky, gagy a spousta vtipů jsou výborné a samozřejmě se mi tento seriál líbí tím jak si dělá srandu s věřící na emzáky. Postavy jsou sympatické a mnohdy dokáží vytvořit solidní epizody, které podepírají i humanoidní emzáci (nejlepší je samo sebou Jeff). Byl bych sice ochotný sledovat i pokračování, které se nekoná, ale finále mi naštěstí zkazilo chuť, a Poeple of Earth tak v mých očích zůstavá jako dobrý seriál s conanovským humorem.

plagát

Raw (2016) 

(Takhle nějak si představuji peklo...) Po krátkém ověření chci vyjádřit svou radost nad tím, že nejsem narušený, když jsem se u toho smál na celé kolo (ba dokonce to asi byl i režisérčin záměr), ale každopádně je Raw syrový a výborný art film.

plagát

Exorcista (2016) (seriál) 

V první sérii začíná Exorcista jako napínavý horor, který v mnohých ohledech, řekl bych, trumfnul původní legendu z roku '73. Ačkoliv se seriál poté vydává fantasmagorním a později i nudným směrem, tak to pro mě byla obyčejná TV svačinka, kterou jsem si velmi užíval, ale věděl jsem, že by to mohlo být lepší. Konkrétně první série, dosáhla výšin dobré televizní tvorby hned několikrát, že jsem i hodnotil 5 hvězdami. To se však nedá říct o sérii druhé, která také švindluje tím, že má prostě zajímavý námět, který je těžší zkonit, ale i se v mých očích celkově posunula dolů. Takže ikdyž jsem si Exorcistu dost užil, nevím zda-li vám ho mohu doporučit. Ale jste-li jako já a stačí vám démonem posedlé ženštiny, cool kněží, satanské konspirace a tu béčkovost nějak překousnete, možná těch pár hodin, alespoň pro 1. sérii, obětujete. Pokud ne, hledejte dál.

plagát

Fantastické zvery: Grindelwaldove zločiny (2018) 

Musím říct, že jsem byl trochu zklamaný, že kreativita J. K. Rowling, ať je sebevíce geniální (což je), klesla na úroveň obyčejného hollywoodského sequelu, takže ačkoliv ve mne první díl Zvířat probudil velkou naději v podobný přerod do něčeho temnějšího a komplikovanějšího jako u Harryho Pottera, zde to vypadalo jako by nikdo netušil o možnosti pokračování a nebo se nestaral, aby byla něčím víc než CGI fantasy sérií, který existuje jen kvůli kapsám Warner Brothers. Tento film je ale na druhou stranu čistým potěšením pro Potterheady (hlasí se Birter), kterým se Rowlingová rozhodla svůj tolik opěvovaný svět prodloužit (už jsem jen čekal odkud na mě vybafne Marvolo Riddle/Rojvol Raddle), ale stejně jako minule ve mě Fantastická Zvířata zanechala spíše hlad po dalším filmu, který by mohl být lepší a kvalitativně si stoupnout vedle série Harry Potter. Psaní Rowlinové je totiž stále dobré. (Ne vážně, četli jste její Strike trilogii?) Mnoho plot twistů na konci tento fakt potvrzují. A ač se zaměřila na postavu Credence, která mi nepřijde, ale vůbec zajímavá, tak je tu někdo kdo to ve Zvířatech dokáže vyrovnat. Johnny Depp jako Gellert Grindelwald. Dost jsem se bál aby z jeho postavy filmaři neudělali Voldemorta 2.0, ale naštěstí ne a představili nám slizkého sladkokyselého padoucha, který odpovídá knižní předloze (pro neznalce HP a Relikvie Smrti), a když na konci rozdal karty, představil nejen nejlepší scénu filmu, ale zároveň ho i zlepšil. Mě osobně ale nevadily ani ostatní postavy. S Letou, Theseem a Tinou je nuda, ale subzápletka s Queenie a Jacobem je zajímavá (a hlavně ještě bude) a ani autista Newt není k zahození. Takže...od minula je to pokles, ale ne zas tolik patrný.

plagát

K smíchu (2018) (seriál) 

Když jsem slyšel, že je v éteru seriál s Jimem Carreym, byl jsem poměrně skeptický, protože ačkoliv je Jim jedním z mých oblíbených herců, tak jeho (jinak úžasně vtipný) humor občas hraničí s nevkusem. Proto jsem byl příjemně překvapen, že Kidding je absurdní a chladná dramedie, ve které Jim Carrey uplatnil svůj talent, o kterém se tak často polemizuje ať už v pozitivním nebo negativním slova smyslu. Jeff Pickles byl podle mého zahrán výborně, protože stejně jako jeho seriál, je i ona postava a výkon svého herce, dost nekonvenční. A slétli se tedy diváci kolem Kidding, kvůli Carreymu, určitě je to neuspokojilo tolik jako mne, ač si zaslouží uznání u jiného typu publika, kam shodou okolností spadám. Kidding dává dohromady věci, které se v takových kombinací vidí jen zřídka. Seriál šokuje hlavně kontrastem mezi dětským světem Mr. Picklese, v naivním obalu, a černým humorem a zápletkami, ze kterých vás doslova mrazí. Já tento nekonvenční seriál určitě považuji za nejlepší novinku roku 2018.