Radiq

Kdyby se to použilo při vyučování chemie jako učební pomůcka, asi by mě to bavilo víc, než se normálně učit. A asi by mě to bavilo víc, než se na to podívat jenom proto, že tam jsou herci z Divadla Sklep. A teda není to moc vtipné, i když ten nápad se mi líbil. No, prostě taková blbost to byla, no...

Kurva dojemné to bylo. Ale nejde jenom o to, že se u toho člověk cítí jak nějaká cíťa. Je to totiž taky skvěle natočený a zahraný. Obzvlášť DiCaprio to ve svým věku zahrál dokonale, jak kdyby se na tu roli připravoval celej život (no, i když třeba Trojanův Václav byl možná minimálně stejně dobrej). Ale myslím si, že za to může taky režie Lasseho Hallströma, kterej podle mě od té doby nic lepšího nenatočil. Myslím, že přibližně od této doby jsem si oblíbil Johnnyho Deppa. Nedá se říct, že by filmu dominoval, protože i ostatní postavy jsou skvělé, ale přece jen má nejvíc prostoru. Juliette Lewis, krátkovlasá plochá kluk, už nebyla takovy terno, ale respektuju režisérův výběr. A teď k ději. Zasazení do jakési amerického maloměsta je jedna věc - různé postavičky, vztahy a taková jakási beznaděj v zapadákově. A na stejné notě jede i vykreslení Gilbertovy rodiny a jejich problémů - co dělat, když je člověk má rád a musí se obětovat. A to dodává filmu neopakovatelnou atmošku s příměsí smutna, ale i radosti. A přesně takové dojmy mám vždy i já, když ten film vidím...

...aneb jak to dopadá, když člověk narazí na debila, celoživotního debila. Tím neurážím vynikající zápornou roli, kterou si střihl Harvey Keitel. Taky Keith Carradine se do své postavy dobře vžil, ale něco tady nehraje. Je to tak trošičku plytké. Jo, dva chlápci se nemaj v lásce a snažej se celej život se zabít, ale chybí tomu hloubka. Takhle jim to moc nežeru. Co mě ale uchvátilo, tak třeba předposlední záběr se sluncem za bouřkovými mraky, to bylo geniální. Takhle krásně vizuálně tam působí více scén, ale tahle byla nejlepší. Respekt Ridleymu Scottovi, kterej už v počátcích ukázal, že má talent a i s malejma prachama dokáže udělat kvalitní historickou podívanou. Navíc z prostředí francouzskejch husarů, což tak často ve filmu nevídáme. Sice tam chybělo víc zobrazené akce a často nám bylo skryto něco, na co už ten rozpočet nestačil, ale mě to stačilo. Jinak vůbec jsem nečekal, že po takové historické látce Ridley sáhne do úplně jinejch vod - ke sci-fi Vetřelec...

Komediálně to není žádná velká bomba a Steve Carell není žádnej velkej komik, ale kupodivu to vůbec není na škodu. Už dost těch hloupejch vypatlaností s pitvořícíma se trotlama. Tohle je docela jiná liga. A funguje. A inteligentně. Největší bomba bylo, když se během běhu děje naděje, že se ty děje všechny propojí do jednoho děje a všechno se to propojí. Emma Stone a Ryan Gosling jsou sympatičtí každým coulem, Gosling navíc i svejma coulema. Mladej zapálenej Jonah Bobo coby láskychtivej puboš se taky sympaticky pere se svou láskou milovanou, která ho nemiluje a miluje jeho tatu, kterej miluje mamu, ale ta ho asi ne, protože měla úlet. A to ještě není celá zamotanost mezi vztahama, ale už tak jsem toho řekl až moc. Hlavní ale je, že se v tom člověk celou dobu vyzná... a baví se.

Podle mě jedna z tzv. nesmrtelnejch klasik, který uznávám i já. Dnešním predátorům se každej už leda tak směje, ale tohle je old school poctivá filmařina, která na svou dobu vycucala to nejlepší. Už jen ty nezapomenutelné postavy - a to nemyslím jen Schwarzeneggerova Dutche, ale i ostatní členy teamu - indián, borec s "bezbolestnou", černoch s žiletkou... A taky nesmím zapomínat na kvalitní a tenkrát neviděné masakry, jako třeba stažení z kůže, prostřelená hlava, utržená ruka. Kromě toho taky chytlavé prostředí džungle nebo několik dobrejch hlášek z toho dělá zábavnou podívanou. Ale má to taky stinné stránky - přestřelky s povstalci jsou až moc naivní, moc výbuchů, je nikdo netrefí a oni trefí všechno, no typická osmdesátková zábava... Ale pak přijde Predator a to už je zábava nadčasová. Jo, je tam dost nesmyslů, typicky filmovejch kiksů a digitální efekty značně nekvalitní, ale když to odmažeme, dostaneme skvěle vymyšlený monstrum, kvůli kterýmu jde hodnocení nahoru...

Director's cut: teda ale ty 3h už byly asi trochu moc přestřeleny. Na rozdíl od první části, tahle už mě nějak moc nebrala. Myslím, že hlavně za to může Charlotte Gainsbourg, která vystřídala mladou herečku v retrospektivním vyprávění. A to byla největší chyba. Ona je totiž škaredá (i když ono to asi mělo působit tak, že to je stará škaredá prošukaná kurva s prohnilou kundou... která je navíc často až odporně zlá). Ale víc mi vadilo, že se tak změnila po 3 letech, kdy porodila svého syna. A pak se ve filmu objevily bradavky jak špunty! Jednotlivé kapitoly nebyly tak záživné, jak v první části a někdy působily dost uměle (vymahačka dluhů? to jako vážně?) Např. masochismus, u toho sem si sice řikal, že 50 odstínů šedi se může jít vysrat, ale dějově mi tam nějak neseděl. Oproti tomu nechutná scéna s potratem by tam asi neměla chybět, protože to bylo fakt hnus a k charakteru té postavy se mi takové utrpení hodilo. Dál mi na tom celkově vadily ty mysteriozní vsuvky a že tam tentokrát chyběl Rammstein. A konec? Během filmu se mi líbil ten kontrast asexuální panic a amorální nymfomanka... a zároveň pozorný, až empatický posluchač vs. provokující vypravěčka. A ten konec (tím, co se Seligman chystal udělat), ten najednou celej tenhle koncept pohřbil - von Trier asi chtěl být ještě jednou depresivní... ale to se podle mě moc nepovedlo. A tak mi zbývá otázka na závěr: zastřelila sebe nebo ho?

Director's cut: hned ze začátku mě rozsekal Rammstein a pak ta ponurá atmosféra - zapadlá vlhká ulička a staromládeneckej zatuchlej byt. Ale to hlavní zneklidňující je vyprávění těžce promiskuitní nymfomanky, která pro mrd nejde daleko. Lars von Trier má podle mě ve své tvorbě hrozné výkyvy. Jednou natočí nudnou kravinu a jindy originální či kontroverzní dílo. Tohle se řadí mezi ty druhé. Na příklad musím pochválit, že konečně někdo natočil pohlavní hrátky bez skrupulí, nic necenzuruje a nebojí se zobrazit všechno - dyť je to přirozené, strkat do frndy ztvrdlyho šulina. Je mi jasny, že film si vyslouží hodně výtek o zbytečné pornografii, ale já to vidím jinak - nebylo to tam samoúčelně, ale jako součást děje. Ten průnik do nitra nymfomanky (teď myslím duševní průnik) byl podle mě... dobrej. A to zahrnuje slova jako: šokující, šukající, zhovadilej, úchylnej, zajímavej. Akorát mě udivilo, že celou dobu píchá bez gumy a bůhví jak to má s antikoncepcí. Myslím, že z ní ve dvojce bude živoucí sbírka a roznašečka pohlavních nemocí. Nutno podotknout, že rybářsky založenej Seligman je sice intelektuální bytost, ale znalosti, které vytáhne, jsou srozumitelné a né nějak debilně intelektuální. Právě že to jsou většinou docela zajímavé myšlenky. Z hereckejch výkonů mě překvapil hlavně Shia LaBeouf, kterej teda dostal neskutečnou roli, ale hlavní je, jak se jí zhostil - to bych do něho neřek. Je mi teda jasny, že na péčkový záběry tam měli kaskadéry, ale ono chtít si zahrát takovýho zmrda, to už chce odvahu. Taky Stellan Skarsgård zas jednou nezklamal a mladá Stacy Martin (i když s jizvama po neštovicích) docela zajímavá (jo a taky to z její strany chtělo odvahu, i když není známá, jak LaBeouf). Akorát Charlotte Gainsbourg jsem moc nemusel. Jo a ještě musím vyjádřit respekt k nemocniční scéně s umírajícím otcem (mimochodem skvělým Christianem Slaterem) - už dlouho jsem necítil tolik utrpení, soucitu, strachu, zhnusení, vytečení u nějaké filmové postavy u nějaké filmové scény.

Nebylo by to špatné, kdyby to nebylo tak moc Disney a rodinné. Prostě slabota. Líbil se mi tam jenom Hugh Laurie a jeho ekologickej proslov o tom, jak si ničíme Zemi a nic s tím neděláme, ale nepředpokládám, že by na tom lidstvo kvůli tomuhle filmu něco změnilo. Zajímavá byla taky Raffey Cassidy, která ve svým věku zaujala jak herectvím, tak vzhledem (to nemyslím nijak pedofilně, ale prostě hezká holka). Jinak v závěru filmu, kdy se vybírali "snílci pro budoucnost", tak jsem nepochopil, proč tam mezi nima byla třeba baletka. Fakt nevím, jak může balet udělat budoucnost lepší. To už by tam mohl jíž každej.

Pořád nechápu, proč je z Jobse každej tak vystříkanej. Nebýt to on, byl by to někdo jinej a že šel přes mrtvoly, to není nic, co by se na něm dalo obdivovat. Podle mě to byl napůl kokot. Né celej, ale jenom poloviční. Proto netuším, co všechny vede k tomu, aby ho tak opěvovali a natočili o něm v krátkém sledu hned 2 hollywoodské filmy (tenhle a ten z roku 2015, kterej mimochodem taky byl nudnej). Ale očividně se těšili, až umře, aby to o něm mohli natočit. Z hlediska životopisnýho filmu tady prostě není nic, co by mě upoutalo. A Ashton Cutcher se navíc do takové role stejně vůbec nehodil...

Česko má Cimrmany, britové mají Monty Pythony. Oba mají něco do sebe, akorát Pythoni jsou známí celosvětově... a jsou vtipní (většinou), to se musí uznat. Tenhle dokument mi řekl to, co jsem si myslel už delší dobu - že John Cleese není tak vtipnej, jak se z jeho roliček může zdát. Dycky na mě působil jako takovej typickej angličan, až na to, že je ujetej. Ale asi jenom před kamerama. Ono celkově se nedá očekávat, že všichni jsou jenom lidi. My se koukneme do pozadí historie Pythonů a skoukneme několik vtipnejch ukázek z jejich tvorby. Je to docela zajímavý, ale přežil bych i bez tohoto dokumentu. Jinak musím pochválit vtipnej úvodní song ke znělce, kterej trochu připomíná song z bondovky, ale vtipnej.