Radiq

Černoši černochům (teda převážně), ještě v době, kdy se to nehemžilo v publiku lidmi, co se zvednutými telefony natáčí vystoupení, to byla ještě ta správná atmosféra. Ale nejvíc na svědomí ji měli hlavně Dave Chappelle a všichni vystupující. Nedá se jim upřít hromada talentu, i když tento styl hudby nějak extra nevyhledávám. Nejvíc mě zaujala Erykah Badu a Jill Scott - obecně ženská vystoupení mi sedla víc než ty mužské, rapperské, které jsou takové trochu moc opičácké a na vše si stěžující (přesto ale poměrně dobré). Nevím, jestli to měli nacvičené, ale to, jak se navzájem doplňovali, to byla super improvizace. Dave Chappelle - sice ho moc neznám, ale s ničím se moc nesral a jeho vtipné hlášky to vše pěkně okořenily... a hlavně má můj obdiv za tu myšlenku zorganizovat takovou akci, pro lidi, zadarmo, za svoje peníze. Vím, že ještě víc nadšený bych byl, kdybych se v USA narodil a víc rozumněl všem těm negerskejm slangům a významu jednotlivých textů, navíc v souvislostech s dalšími kulturními osobnostmi a událostmi. Takhle mi toho určitě hromada uniklo, je to prostě jiná komunita, která má vlastní svět. Co mě nebavilo, tak ze začátku ta prohlídka domu, před kterým se Block Party konala - jakýsi opravdu divný hipísácký pár by si sice zasloužil nějakou tu pozornost, ale ne v tomto dokumentu. Pak se ale víc věnujeme pódiu, kde uvidíme i docela dost známých tváří, které se uchytily i ve filmové branži. Nezpochybňuji Gondryho cit pro hudební průmysl, ale tady se prostě jen zúčastnil výjimečné akce s kamerou v ruce. Ale stejně tak to mohl natočit kdokoliv jiný, protože hlavní zásluhu tentokrát neměl on.

Johnny English mě bavil o něco víc. Přitom bylo vidět, že do Agenta Smarta se nasypalo taky docela dost chechtáků. Máme zde i pár vtipných momentů, ale nedalo by se říct, že bych se smál, až bych se za břicho popadal. Ono jde poznat, že má jít o komedii (Steve Carell je ok), ale často to vázne na zbytečném přehánění a vyhánění do extrému, který té vtipnosti nepřidává. Přesto je to ale odpočinková blbůstka, která se jednou vidět dá.

Aha, tak takhle to ve skutečnosti bylo při operaci Overlord. Už jsem myslel, že šlo jen o obyčejnou válku, ale tento film nám objasnil i to, co historie tají. Super. Byla to sračka. Dokud se jednalo jen o výsadek a válčení s náckama, tak mě to docela bavilo. I když jde vidět, že to není velkorozpočtovej film... ale pak to přijde a mě dojde, proč by nikdo nechtěl na tohle dát velkej rozpočet. Zmrtvýchvstalý superodolný říšský voják se stal skutečností a zde uvidíme etapu výzkumu a testování, následně s využitím v praxi. Ale moc si jich neužijeme - ve větší míře se tam objeví jen jeden plus hlavní nácek v podání Pilou Asbæka (mimochodem ten si vyzkoušel 3 různé jazyky - fr, en, de), který také byl dobrý jen do té doby, než aplikoval sérum. Ostatní herci z béčkových vod. Nějaká zvláštní řež se nekonala a jde tak vyloženě o nudný podprůměr. Vlastně mě pobavila jen ta ženská hlava s páteří.

Tak nevím, jestli se roboti v tomto filmu inspirovali vzhledem robota od Antivirus NOD32 nebo Björk - All Is Full of Love, ale podoba tam rozhodně je, veliká. Will Smith je drsnej nezabitelnej polda s mechanickou rukou, kterej sype z rukávu docela dobré hlášky. Z nich nejlepší je ta když kýchne a hodí: "Sorry, I'm allergic to bullshit." chch. Willu Smithovi zdárně sekunduje krásná a sympatická Bridget Moynahan, ostatní lidské role jsou hodně vedlejší. Vím, že když jsem tento film viděl poprvé, dost mě nadchlo to futuristické zpracování všeho (samotní roboti, auta, město a život na ulicích, technologie a jiná různá udělátka) a i všechny efekty se povedly. Samozřejmě stranou nechávám přehnané akční sekvence a zpomalenou (přesnou) střelbu v letu a podobné nesmysly. A samozřejmě málo lidskejch obětí a krve, aby to mohlo vidět co nejširší publikum, bohužel. Příběh je ale silně chytlavej - jde vidět kvalitní Asimovova předloha, jejíž tři zákony se snad staly jedním z principů sci-fi s roboty. Takže já jsem spokojen - myslím, že to je zatím to nejlepší, co Alex Proyas vyprodukoval.

Boab: "Seš přesně takovej, jakýho jsem si tě vždycky představoval." Bůh: "To proto, že nemáš žádnou představivost, ty blbá pičo." chch. Představuju si, že jsem promítač v kině a furt vidím ty profláklé klišovité filmy dokola, nic mě nepřekvapí a nebaví mě to. A pak přijde tohle. Něco, co se jen tak nevidí. Vybočuje to ze všeho, co kdy kdo natočil - ono asi s tou předlohou a scénářem od Irvina Welshe se ani není čemu divit. Všechny tři příběhy jsou tak ujeté, že se dá docela snadno zaručit, že na ani jeden z nich jen tak nezapomenete. "A ještě něco, Johne. Kdyby sis chtěl někdy zapíchat, tak se ozvi. Za pětku je tvoje." Všechny postavy jsou většinou strašné trosky, úchyláci, smažky, děvky, šukající socky, násilníci, líné svině a vyjadřují se většinou velmi sprostou mluvou... a to včetně Boha. Prostě něco, co Irvine Welsh umí. A umí to dobře. Hlavně tím, v jakých situacích se postavy ocitnou. Natočit pak podle toho film už pak moc umu nepotřebuje. Teda Paul McGuigan se nemá za co stydět, akorát to mimino z posledního příběhu mohlo být krapet líp udělané, no. Do toho všeho samozřejmě solidní ostrovní soundtrack. "Coco fuckin' Bryce!"

A hele, Lynch umí natočit i smysluplnej film se souvislým dějem. Ale to by nebyl pan režisér, kdyby si pro nás nenachystal něco speciálního. Krutý postižený osud si o to černobílé provedení vyloženě řekl (i když Lynch by natočil černobíle i bollywoodský dokument o výbuchu ohňostroje v továrně na barvy). Jedno je ale jasné - člověku bylo toho člověka strašně líto, o to víc, že to bylo dle pravdy. Kvalitní filmařina. Johna Hurta by nepoznala ani vlastní mama a i když skutečný Joseph (ano, ve skutečnosti to nebyl John) Merrick byl přece jen víc "přírodní", maska byla parádní. Nesmím opomenout ani solidního Tondu Hopkinsovic nebo parádní dobové vyobrazení. Paradoxně, i když je tento Lynchův film normálně pochopitelný, nejde mi zařadit ho mezi špičku jeho tvorby.

To už je 20 let, co jsem to viděl poprvé? Tenkrát jsem byl víc nadšenej. Nedá se říct, že bych si z prvního shlédnutí pamatoval celý obsah, ale jedno téma na mě zapůsobilo nesmazatelným dojmem - psí zápasy. Dokonce bych řekl, že tenhle film je víc o psech, než o lásce. Pokud vím, tak tato sračkoidní zábava ještě ve filmu nebyla nikdy zpracována, takže v tomhle je to unikátní. Řekl bych, že tenhle film dokonce drží rekord v množství mrtvejch psů (potažmo ve skutečnosti pravděpodobně jen uspanejch). Co ale ten zbytek? Ze tří příběhů byl ten prostřední podle mě naprosto zbytečný. Hysterická naivní modelka, která se stará víc o psa pod podlahou (kterej tam musel trčet snad tak dva týdny), než o svou nohu a ještě naprosto nesnesitelným způsobem na něj volá "Ričí, Ričí" a chová se jak blbka, to bylo spíš jak z nějakého filmu od Almodóvara nebo jiné španělské uchcávačky. Nejsilnější je samozřejmě příběh první s psími zápasy, tajnou láskou a vztahem dvou bratrů plným konfliktů, ale i ten třetí se zabijáckým old-school bezdomovcem (který projde totální změnou vzhledu) zde má své místo. Celá ta propojenost jednotlivých příběhů, kdy se postavy potkávají (nebo alespoň míhají), podle mě ale vůbec nebyla nutná. Na druhou stranu myslím, že režisér dokázal, že iñárritovat umí a já jsem s filmem poměrně spokojen (dřív bych hodnotil 4, nyní slušné 3).

Kromě toho, co jsem zmínil už u prvního dilu, se tady moc nového nedočkáme. Leda se to tam víc hemží těmi tvory a jsou víc na očích a je tam víc akce a je tam jeden nový herec - Cillian Murphy. Jinak tím moc uchvácen nejsem a třetí díl dám už asi jenom z nudy, než že bych byl opravdu zvědavý, co se tam bude dít - počítám, že se to bude zabývat tím, jak lidstvo uvede svět zpět do normálního stavu a zbaví se těch mimozemských potvor nadobro (v potitulkové scéně ale určitě za doprovodu dramatické hudby ještě jednoho přeživšího ukážou, aby si nechali otevřená vrátka na další díl).

Tak začnu logikou (a budu se jí držet až do konce mého komentu). Moc se mi nezdály ty pravidla, kdy nepřítel slyší a kdy už ne - obzvlášť při blízkém kontaktu. Jinak vydání zvuku znamená jistou smrt - takže hustota osídlení těmi tvory je tak velká, že jsou vždy kdekoliv hned? To mi pak ale nesedí, proč po nich vždy šel jen jeden - ostatní ten bordel jako neslyšeli? Pak to, že ten tvor má jen jeden smyslový orgán? Co třeba čich? A ta jejich hbitost a rychlost je na jejich velikost taky moc přehnaná. A když už jsme u tvora, tak ta jeho rozkládací hlava nic moc - celej ten tvor nic moc. Jo a dokážou proskočit i plechovou stěnou sila. A taky jsme se nedozvěděli, proč vlastně ty lidi zabíjí (a jiné živé tvory ne?) - jestli je žere, tak z mrtvé staré báby dobrou horní polovinu nechal... nebo asi mu moc nechutnala. Pominu-li celou tu skutečnost, jak se do téhle lapálie vlastně svět dostal (např. armáda je nedokázala eliminovat? Zabít je přece nebylo zas tak těžké...), jsou to nelogičnosti v prostředí. Kdo tam nasypal všechny ty všudypřítomné cestičky z písku? Kdo obdělává ty kukuřičná pole? Kde se bere elektřina? A jak přepnuli ty žárovky na červenou? On ten život bez hluku by byl asi k zbláznění a nevím, jestli by bylo možné se takhle přísně kontrolovat 24h denně. Tady i uprdnutí stojí život. A co když někdo zachrápne? Jak se smrká? No prostě mě to celé nějak moc nenadchlo. V rámci možností dobré, ale že bych potřeboval dvojku? No nic, jdu kouknout na dvojku...

Chabá béčková ubohost, kde někdo vzal určitou postapo budoucnost, idiotsky vymyslel několik různých znepřátelených gangů, kterým jde jen o znásilňování žen, a vmotal do toho stupidní příběh rozpadajícího se manželství, kde vše zachrání jakási citově zmatená, vzpamatuvší se ženuška. Každý gang má své vlastnosti - všichni jsou to násilníci, vrazi a zlotřilci, ale každý má jiný typ vozidel, zbraní, masek a chování. Takže kromě cesty kamsi do řiti uvidíme pár přestřelek, výbuchů, smrtí, nesouvisejících epizod a děj bez gradace. Jediné, co gradovalo, tak moje očekávání konce.