MasterD

Coulson se svým death wish vyhrává Darwinovu cenu za zbrklost. Konec byl naprosto epický. Fajn díl.

Film je fajn zpracovaný a v rámci mezí vtipný. Dovedu pochopit, že se ve Francii tak proslavil a proč ho mají rádi. Za sebe ovšem nerozumím tomu, proč by se na film vůbec kdy potřebovali dívat lidé řekněme starší než šestnáct let. Napadají mě tedy filmoví či literární kritici, ale to je tak vše. Vtipy jsou fajn možná tak pro děti a dospívající, pro dospělé už mi to ovšem přijde jako docela blbost, které se upřímně smát nedovedu. Samotný spád filmu nebo i hudba jsou fajn, ale mně film nudil. Děti by si na Knoflíkové válce užili infantilní vtipy, ale na druhou stranu by je události filmu mohli negativně inspirovat. Osobně navíc naprosto nesnáším školní prostředí 20. století a jeho nyní zastaralé manýry, což se na mém hodnocení také podepsalo. Nejsem filmový kritik, hodnotím podle toho, jak se film líbí mně osobně. Moc ne.

Líbilo se mi, že film byl docela jiný než všecky mainstreamové sci-fi produkce. Samozřejmě, ve skutečnosti se vám tohle nikdy nestane, ale od toho jsou filmy. Hodně se mně líbilo prostředí, poušť, slunce. Dialogy jsem nějak neřešil.

Blade Runner (Final Cut) pro mě je jednou z nejlepších ukázek cyberpunku nebo též jedním z vrcholů sci-fi žánru. Harrison Ford v nejlepších letech jako Deckard. Krása techno society, oproti které je Sebastianův byt plný hraček, starožitností a figurín perfektním kontrastem. Občas mi připadalo, že se seriál Červený Trpaslík Blade Runnerem inspiroval. Replikanti, skládání zvířat z papíru nebo ono nekonečné zvětšování jedné fotky a hledání odrazů (Red Dwarf: Back to Earth). Blade Runnerovi se veškeré současné hollywoodské blockbustery (ani Inception) nemohou rovnat. A česká tvorba už vůbec ne. Nenacházel jsem zde žádné chyby, nelogičnosti, které nacházím téměř všude jinde. Skvělá práce! Oceňoval jsem detaily, jako např. že každý skin job má v některých scénách červené zornice. Právě aby se znázornilo, že není člověkem - dokonce i sova. Vizualní efekty staré víc než 35 let jsou pro mě často mnohem příjemnější než současné CGI, možná i proto, že se nesnaží o ztvárnění zbytečností, bez kterých se film obejde, a tak film zůstane uvěřitelný. Funkčně minimalistické zpracování hudebního doprovodu jen dodává na atmosféře. Very well done!

Blade je fajn film, užil jsem si ho. Tak nějak jsem nevěděl, co od toho čekat, i když film není nijak moc starý a je vlastně ze stejné doby jako první Matrix. Kdybych se na něj díval v patnácti, nejspíš bych hltal všechny akční scény. O deset později je sice taky hltám, ale trochu jinak. Při úvodní scéně v klubu jsem se spíš občas pousmíval dramatickému provedení a klišé patosu, při závěrečné bojovce v chrámu jsem už ale byl její kvalitou nadšený. Překvapilo mě ovšem, jak lehce se Blade zbavil Frosta. Na to, že to měl být 'bůh', padl teda dost rychle. Blade s jeho konstruktérem zbraní mi občas připomínaly Batmana a Alfreda, no proč ne. :) Sice to tvořilo zápletku, ale nějak mi nepřišlo uvěřitelné, aby mladý Frost ovládl celé konsortium upírů a stal se jejich vládcem. Mělo to ukázat nadčasovost jeho myšlenek, ale jen tím by si takový respekt a moc nesehnal. Navíc když Blade neustále tvrdil, když jsou upíři všude a vlastní půlku města. 80%.

Výtečný díl! Daisy zase v plné parádě a při síle, blondýně to pěkně natřela. Byly tu sice zas momenty, u kterých jsem jen kroutil hlavou. Jako když si mechanik Mac hrál na doktora, 'such a Marty Stu!', nebo když během pár sekund našli Coulsona v zasněžené pustině. Dramatický efekt, to jo, ale ´jak´?! Přestřelka Fitz-Simmons s mechy byla příjemná a jsem rád, že scénaristům došlo, že kdyby techno ruce Yo-Yo mohly fungovat i při jejích superschopnostech, byla by pěkně nepřemožitelná. Těším se na další díl!

Závěr, který se časově nacházel až za šestou epizodou, měl pořádně grády. Jsem moc rád, že Ashoka přežila, i když její neúčast v původní trilogii moc smysl nedává (třeba se z Jedi Temple potom, co ji Ezra zachránil, skutečně dostala až takto do budoucnosti). Velice oceňuji Filoniho um a souhlasím, že je mnohem lepší režisérem než Jar Jar Abrams a ten další, kdo dělají na nové Star Wars trilogii. Co mě ovšem zarazilo byl způsob, jakým se vypořádali s Thrawnem. Space whales jako deus ex machina, u toho jsem si spíš říkal 'what the fuck'. Není to taková plothole jako rozprásknout celou Snokeovu flotilu jednou vesmírnou lodí jako v Epizodě 8, ovšem dát Ezraovi tak obrovskou sílu, no nevím. Příliš uvěřitelné mně to nepřišlo. Každopádně finále hodnotím velice pozitivně.

Musím uznat, že u tohoto filmu jsem se fakt bál a v noci bych si ho rozhodně nepustil. Perfektně zvládnutý projekt. Co ovšem mohlo patřit do základní mentální výbavy geograficky ztracených protagonistů, by byly základy fyziky (bez čehož by ale nebyl konec příběhu, že jo): Voda teče z kopce. Takže pokud nedošlo k nějaké časoprostorové trhlině, která by fakticky nějak zacyklila prostor, tak jednoduchým způsobem, jak se z lesa dostat, je jít stále, neustále, pořád, vytrvale po proudu (či proti proudu) řeky. Pochybuju, že to 'nadpřirozeno' by se dokázalo s tímto vypořádat a nějak je tam v lese udržet. Znova se na film ovšem určitě dívat nebudu.

Bojové scény s Ruby jsou fajn, to mě vcelku bavilo. Ale když se u scén, které původně měly bejt dramatické, spíš chechtám a směju tomu, co zase scénáristi vymysleli, asi je něco trochu v nepořádku. Mám hlavně na mysli scénu s Simmons, která si vybrala tři sklenice s vodou. Fitzovy teatrální reakce, ach jo… Navíc pochybuju, že by věda skutečně nějak dokázala potvrdit, že jsou nesmrtelní (jak Simmons sama tvrdila). Jak jako chcete dokázat predestination v cestování v čase? A kdy je budoucnost neměnná a kdy už ne? No uvidíme. Nebo scéna s gravitoniem úplně na konci, to mně taky přišlo dost komické. Jinak: Dívka věštící budoucnost se mi hodně líbila. Cestování v čase, to je moje. Jsem zvědavý, jak nakonec protagonisté zabrání 'konci světa'.

Vcelku fajn film. Před koncem jsem ovšem začal přemýšlet nad tím, co je jeho pointou nebo poselstvím. Že by snad "poučení", že je nutné být kriminálníkem proto, abyste se vyspali s ženou svých snů, aby vás ona nakonec (až získá vše, po čem touží, a přestane ji to bavit) práskla a oddělala? (satira) Komplikovanost a zrádnost lidské povahy, to jistě. Otázky položené žurnalisty v poslední části filmu byly ovšem zodpovězeny docela moudře. (Až se na film jednou podívám znovu, určitě budu chytřejší.) A anglická francouzština hlavní hrdinky byla perfektní. 76%