LangiJ

Byla jsem navnaděna na silný zážitek, což jsem i od filmu tohoto typu očekávala, bohužel se nedostavil, takže ve výsledku celkem zklamání. Dost mě překvapilo, že Korejci z takového tématu nedokázali vytřískat víc. Jsou filmy, které na mě zapůsobí, že je i dlouho po zkouknutí nemůžu dostat z hlavy, tady ovšem ve scénách, kde by měly fungovat emoce, se nedostaví téměř nic. Hodně jen něco naznačují, i když člověk tuší, co tam je/co se děje, nebo jsou záběry jen z dálky, takže to ztrácí efekt zapůsobení na diváka, když vidí utrpení a bolest v jejich tvářích. Příběh z přítomnosti mi přišel moc obsáhlý a místy zbytečný. Pansori mě dost tahalo za uši, ale Arirang potěšil, tuhle písničku mám hodně ráda, plus pěkný konec, takže nakonec průměr.

Moc pěkný filmík o vztahu babičky a vnučky, které byly od sebe odtrženy, když byla dívka ještě malá, a setkávají se až o 12 let později. Prostředí zůstalo stejné, babiččina bezprostřednost a vitalita taky, jen Hye-ji změnil těžký život, který musela vést. Nebo je za tím něco víc? Ten zvrat byl povedený. I když jsem čekala, že se ponávratová idylka rozplyne, to, jak to vymysleli, bylo super. Hye-ji ale není jediná, která měla těžký život, stejně je na tom i babička - osud se s nimi nemazlí, poznamenává je, nutí je bojovat a žít dál. Obě herečky si s vykreslením a změnami charakteru skvěle poradily. Čedžu je krásné snad v každém filmu a tady se navíc dozvíme ještě o tradičních ženských potápěčkách na Čedžu, haenyeo. Přeloženo.

Ajaj, tak tohle pro mě byla nuda, přitom námět měl takový potenciál a nakonec z toho vznikl film, kde se většinu času nic podstatnýho neděje. Čekala jsem, že se to po počátečním odhalení rozjede a ono nic, nic, dlouho nic. Až poslední třetina za něco stála, ale to už bohužel celý film výš nevytáhne. Od JK thrilleru jsem očekávala víc, Korejci to určitě umí líp, než jen samý řeči a akce skoro žádná.

Tragický příběh tří lidí z období II. světové války podkreslený jak tradiční korejskou hudbou, tak popovými písněmi té doby. Trvalo mi týden, než jsem se k filmu dokopala, protože jsem nějak moc nečekala, ale tohle bylo rozhodně překvápko. Skvělý příběh, hudba, kostýmy, herecké a pěvecké výkony. Zpočátku se to nezdálo, ale z Han Hyo-joo se vyklube pěkná potvora a ta role jí fakt sedla. Odehrává se to sice v období války, ale ta se do děje moc neprolíná, takže je to pěkně barevný a hezky se mi na to koukalo. Ty dvě hoďky utekly jako nic. Přeloženo.

Pekelně nadávající a dokonce rapující babča má prostě talent... Lee Jeong-soon opouští vězení a snaží se vrátit do života svých dvou synů, které byla nucena opustit. Popasuje se s tím svým drsňáckým způsobem a pro urážky a nadávky při tom nejde daleko. Čekala jsem to vzhledem k tématu trošku víc komediálně laděný, ale i tak dobrý, bavila jsem se. Jen konec, který se snažil hrát na city, mi tam moc neseděl. Částí Pekelný babči v posledním battlu to prostě zabili, jako by vyčerpali všechny nadávky a urážky a ztratilo to šťávu. Slabší odvar oproti předchozím přestřelkám. Jako celek ale pěkný "rodinný" film určený do vysílání po 22. hodině :) Přeloženo.

Pohodový rodinný filmík. Závěrečná část je sice ve vážnějším duchu, ale jinak celým filmem prostupuje miloučký humor. Skoro pořád jsem se usmívala a několikrát se i zasmála. Kudrnatý Cha Seung-won a jeho lehce retardovaný ksichtíky byly dokonalý. I mladičká Um Chae-young je ve svý roli skvělá. Sice jsem tušila, jak to dopadne, ale pár věcí překvapilo a líbilo se mi, jak na konci osudy hrdinů pěkně zapadnou do sebe. Čekala jsem sice úplně něco jinýho, ale sedlo mi to a bavila jsem se. Přeloženo.

Námět sice originalitou zrovna neoplýval, ale Japonci do toho přidali své nápady, které to odlišily. Líbilo se mi i herecké obsazení, ale jinak jsem čekala trochu víc, protože tyhle romantiky ze střední mě většinou baví. Prostřední část filmu mi přišla trochu zdlouhavá, zbytečně natahovaná, ale koncem to zas vytáhli. Nejvíc mi vadila uřvanost a přehrávání hlavní hrdinky. Na to jsem si za celý film nezvykla, i když nemůžu říct, že u toho neházela vtipný ksichtíky.

Parádní svižná jízda se skvělým Kwon Sang-wooem. I když to několikrát zopakoval, netušila jsem, že to v sobě má :) Nikdy jsem ho snad v takové akční roli neviděla. Akční scény jsou skvělý a je jich dost. Jen jsem čekala víc humoru. Toho je sice míň, ale když už, tak už! Někdy jsem se smála nahlas. Hodně se mi líbila i hudba. Za mě prostě spokojenost - odsýpalo to, mělo to drive, sympatický postavy a správně pošahanej záporák. Přeloženo.

Na tenhle film jsem měla zálusk 4 roky. Podle reportáže a toho, že v něm hlavní roli hraje Hoya z Infinite, jsem si myslela, že půjde o hudební film, který bude o cestě hlavního hrdiny za jeho snem, stát se zpěvákem. A ono ejhle. Něco málo z konkurzů, tréninků se objeví, i snahy o zlepšení zpěvu, vystoupení a písničky se dočkáme krátce až v samém závěru. Příběh se hlavně soustředí na vztah dvou bratrů a konflikty, které vyvolává kriminální minulost jednoho z nich, takže hudební složka je jen jakési křoví na dotvoření děje. I když jsem od toho čekala něco jinýho, ve výsledku to nebylo špatný. Lehký nadprůměr - 3,5*

Intriky, lži a přetvářka v kanceláři Jones & Sunn. Společnost se chystá vstoupit na trh, nastupují do ní dva nováčci a v tu chvíli se začínají odvíjet příběhy několika postav. Za komedii bych to teda nepovažovala a i romantika hraje celkem druhé housle. Dějově mě to nějak moc extra nezaujalo, některé scény mi přišly až přehnané a nepasovaly tam, ale mělo to pěknou hudbu. Díky ní jsem to dokoukala. Eason Chan a Tang Wei váleli asi nejvíc. Office byl můj druhý asijský muzikál, jako první jsem viděla Ruk Jub Jai a jednoznačně velký palec nahoru pro Thajce. Ve všech ohledech podle mě strčili Číňany do kapsy.