LangiJ

Ze začátku to bylo hodně fajn, Eric s Hanbyulem byli super dvojka, skvěle se doplňovali, bylo to srandovní, ale když oba odešli, přestalo mě to postupně bavit. I koncept pořadu mně dřív seděl víc. Když začínali, byli to hlavně rozhovory, telefonáty s fanoušky, sem tam živé vystoupení, pak do toho ale začali montovat samý hry a to už se mi nelíbilo. Ještě občas jsem koukla a nezajímavý části přeskočila, ale když odešel i Kevin, zjistila jsem, že přeskakuju většinu pořadu, tak jsem přestala sledovat úplně. Za počáteční díly bych klidně dala 4*, ale pak se z toho pro mě stal nezáživný pořad, takže ve výsledku 2,5*

Oddychová akční jízda sem tam říznutá humorem. Na Indii moc nejsem, ale tohle mi jako typická Indie nepřišlo. Nebylo to šíleně dlouhý a tanečky a zpěvánky se vyskytovaly v přiměřeném množství a na vhodném místě, takže mi to sedlo, pobavila jsem se a párkrát se i zasmála. Sidharth byl v poho a i fajnově něco předvedl, takže by to mohl být třetí indický herec, kterého si zapamatuju :)) Dvě výtky bych k tomu ale měla. První se týká zmatenýho děje v první části filmu, kdy jsem si říkala, že je hlavní hrdina snad Superman, který se teleportuje po celým světě mrknutím oka, nebo že jsem padlá na hlavu a nerozeznám od sebe dva herce, když to v jednu chvíli vypadalo, že hlavní hrdina pronásleduje sám sebe. A zadruhý mi vadila kamera při soubojích. Nebylo pořádně nic moc vidět. Z Asie jsem zvyklá na trošku jinou úroveň. Ale jinak dobrý, pro mě slušný průměr.

Už podle reportáže jsem se obávala podobnosti s o rok starším snímkem Inside Men a bohužel to tak i dopadlo. Hodně očekávaný drsný snímek se skvělým obsazením u mě ve výsledku vzbuzuje spíš rozpačité pocity. Jako jo, líbilo se mi to, ale... V porovnání s Inside Men z toho vychází Asura o něco lépe, ale i tak to s délkou zas trochu přestřelili, takže tam jsou nudnější úseky, kdy se spíš vykecávají, než by se něco dělo, a téma střetu zkorumpovaných policistů, bezcharakterních politiků a prokuratury u mě taky moc nezabodovalo. Jung Woo-sung byl ovšem super jako vždy, stejně jako "slizoun" Hwang Jung-min.

Pro mě zatím nejslabší zpracování Miss Granny. Né že by to bylo špatný, jen se mi korejská a čínská verze líbily víc, a to jak z hlediska výběru herců, tak hudby. Přišlo mi, že v korejském a čínském filmu měli aspoň snahu, aby se starší a mladší verze hlavní hrdinky trochu podobaly - vzhledem, chováním, gesty... Tady jsem ten pocit neměla. Ale celkově spokojenost, Japonci do toho přidali zas něco svého, takže i když jsem ten samý příběh viděla již potřetí, pořád mě to bavilo a nenudila jsem se.

Tenhle typ filmů podle mě Korejci umí a nezklamali ani tímhle snímkem podle skutečných událostí. Kim Yoon-seok a Ju Ji-hoon rozehrávají hru na kočku a na myš a divák jen čeká, kdy konečně sklapne pastička. Nečekejte žádné honičky, přestřelky ani dechberoucí akci, ale poctivé policejní vyšetřování, kdy jednomu detektivovi prostě nedá spát, že neznámé oběti nikdo nevyslyší a nepřinese jim spravedlnost. Film je postaven na skvělých hereckých výkonech, u mě bodovala i promyšlenost příběhu a exteriéry. Přeloženo.

Japonské romantiky mě většinou nezklamou a i tohle bylo fajn, bavila jsem se. Vážně to brát nejde, ale jako jednoduchá oddechovka to funguje. Ve filmu bylo lehce přešamponováno a kromě Haruky jsem pochybovala o hrdinčině vkusu, hlavně u učitele angličtiny, který mi přišel jako slizoun numero uno, ale aspoň scény s ním byly vtipný. Přeloženo.

Reportáž o filmu mě zas zmátla, čekala jsem komedii a ono se z toho nakonec vylouplo spíš drama. Vůbec mi to ale nevadilo a film jsem si užila. Námět mi přišel zajímavý - co se v dětské hlavince neurodí za nápad, když slyší, že maminka řekne o tatínkovi, že je k ničemu, a ve škole zrovna dostanou za úkol přinést z domova něco, co je nepotřebné :) Děj je sice předvídatelný a dá se uhodnout, co asi bude následovat a jak to skončí, ale co na tom... Jako celek se mi film líbil, postavy jsou sympatické, nejvíc mě bavil Jo Jae-yoon, kamarád hlavního hrdiny, který ve filmu obstarával komediální složku a tenhle typ rolí mu prostě sedí (viz Mood of the Day). Přeloženo.

Při zběžném procvakání mi to přišlo jako ptákovina. Když jsem si to ale normálně pustila a poznala příběh, bylo to lepší. Je to však pořád typ Jackieho filmů z posledních let jako Kung fu Yoga nebo Čínský zvěrokruh. Tentokrát se podíváme do Londýna, Afriky, fiktivního arabského státu Jiadebala a Dubaje. Na pohled líbivý, různorodé akce dost - bitky, přestřelky, honičky na suchu i na vodě, Jackie něco předvede, ale většina je na mladší generaci. Děj je jednoduchý, odsýpá a nebylo tam nic, co by mi přišlo vyloženě přehnaný nebo trapný. Přesto se nemůžu zbavit pocitu lacinosti. Seriózní příběh s akcí je nahrazen líbivým pozlátkem. Přeloženo.

Nevím, jestli Indové ten film mysleli na vážno nebo ne, ale já se každopádně bavila, několikrát jsem se i dost nasmála. První půlka sršela vtipem a akcí, takže se mi líbila víc, druhá už sice byla, co se vtipných scének týče, vlažnější, ale za celý film jsem neměla nutkání přeskakovat zrychleně dopředu, což se mi snad u indickýho snímku ještě nestalo. Většinou mě jejich filmy místy nudí. Akce byla dobrá, i když místy dooost přestřelená. Tiger je bezva bitkař, nezastaví ho bomby, vrtulníky ani tanky :D Oficiálně se stává mým prvním indickým oblíbencem :) Za to, jak indický filmy nemusím a tohle mi fakt sedlo, že bych se ani nebránila opáčku, dávám 3*.

Paráda, po dlouhý době katastrofický film, který mi fakt sednul. Možná proto, že příběh není o pobíhání po městě a záchraně toho a toho, ale o výpravě do terénu kvůli záchraně všech. Hvězdný obsazení, poutavý, napínavý příběh, kvalitní speciální efekty, pěkný vizuál, akce a i nenápadné zapojení humoru. Ha Jung-woo perlil :) Co víc si přát.. Dvě hoďky utečou jako nic. Lee Byung-hun opět v roli, která mu padla jako ulitá. Ha Jung-woo trošku netradičně, žádný nabušený suverén, ale obyč chlap, který se tak trochu náhodou přimotá k odpálení bomby pod Pektusanem. Přeloženo.