Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Animovaný
  • Dráma
  • Krimi
  • Akčný

Recenzie (431)

plagát

Čekající ženy (1952) 

To nejhorší, co na světě existuje kromě hadů, krys a komunistů, jsou uzavřené prostory. Vynikající výtahová scéna.

plagát

Lakomec (1972) (divadelný záznam) 

Harpagon-Filipovský (1978) vyzněl mnohem víc legračně než Harpagon-Kopecký. Ovšem Kopecký dal roli mnohem více opravdové a nefalšované špatné povahy. Kopeckého Harpagon není vtipný, je vysloveně zlý. A Jaroslav Kepka? Úžasný. / Ne tak vtipné jako verze s Filipovským, ale více procítěné a zahrané do hloubky.

plagát

Noc lovca (1955) 

Je stěží uvěřitelné, co jeden dobrý člověk (zde Rachel Cooper hraná Lillan Gish) dovede udělat pro dva neznámé sirotky. S láskou a z vyšších důvodů. To zaprvé. A zadruhé: Skvostná kamera, jinak se to říci nedá. To se hned filmu musí odpustit nějaké ty vady na kráse.

plagát

Bakaláři - Deník (1979) (epizóda) 

Zpočátku na mě povídka Deník působila trapně, ale brzy na mě z obrazovky vyskočily její dvě zásadní přednosti: Ukazuje nebezpečí učitelského povolání a jak velká může být dětská fantazie. O obojím něco vím. A musím podotknout, že mi při sledování docela zatrnulo. Ještě, že se vše vysvětlilo. A Míla Myslíková? Perfektní jako vždy, ale takovou vlezlou matku, jakou zde hraje, bych nechtěl za nic na světě. Neptejte se! Seďte! Poslouchejte!

plagát

Pánský večírek (1970) (divadelný záznam) 

Inteligentní humor, víc netřeba řešit.

plagát

Čarodějky (1967) 

Vlastně je jedno, jestli jsme živí nebo mrtví. (Z Pasoliniho povídky)

plagát

Bol raz jeden... vynálezca (1994) (seriál) 

Mám tyhle seriály (nejen vynálezce) moc rád, ale zrovna u vynálezců mi vadí dvě věci: Přílišná idealizace, která bije do očí zejména u Edisona a hlavně Forda, a potom, že Nikola Tesla nemá svůj díl. Asi nemá cenu ptát se proč tomu tak je.

plagát

Nanuk, človek primitívny (1922) 

Otec olizující nůž, otec stavějící iglú, matka chovající dítě, matka pomáhající při stavbě nového domova, štěně tahající minisáňky, dítě hrající si se psem, starší jedoucí po sněhu břichem dolů a s dítětem na zádech... Co scéna, to perla. Měl jsem slzy v očích, protože tohle není film, to je nadfilm. Nadfilm, jehož Humanistické vyznění je více než jasné, ale podané nenuceně. Dokument v pravém a nejčistším smyslu toho slova. / Zajímalo by mě, jak se inuitská rodina cítila. Otec měl evidentně radost, když pochopil princip gramofonu. Ale co filmování? Předváděli se záměrně? Možná, ale to nic nemění na tom, že tenhle snímek se již během první půlhodiny stal mým vysněným filmem. Něčím, co zanechalo trvalou stopu a co ze sebe již určitě nedostanu. Něčím, k čemu se vracím.

plagát

Bakaláři - Babička (1975) (epizóda) 

Bohuš Záhorský nádherně vyslovující "eventuálně" a jako vždy úžasná Jiřina Šejbalová. Škoda jen, že to působí mírně trapně. Asi je to tím, že ve většině případů těmhle herdekbabám nedojde, že chyba je v nich.