Ještěřák

Tralala, dostal jsem, co jsem chtěl. Co to bylo? Rande Jamese Camerona a Sígy Weaverový po 23 letech v pořádném filmu. Nicméně na prubířskou otázku "pustil by sis to okamžitě zas?" jsem si odpověděl záporně, takže prozatím tedy ****. BTW, konečně opravdu film, o kterém se mnohdy píše o "tolika úžasných nápadech", aniž by se mi nad daným názorem chtělo hlasitě chechtat - jsou tam.

Celkem tvrdej chleba. BROTHERS jsou takový REVOLUTIONARY ROAD roku 2009, a troufám si říct, že Američanům to v žánru indoor rodinných dramat podezřele maže a šlape. Rozhodně stojí za povšimnutí, že pokaždé, kdy se tato mariňácká rodinka sejde k večeři, stane se něco průserového. _____ Jake Gyllenhaal mi z klíčového hereckého trojboje s přehledem vyšel jako vítěz, tento zmatený zevlák (tedy sympaťák) mu štymoval. Natalie Portman se od dob, co toužila dělat blaho Jeanu Renovi v LEON ve své profesi nijak zvlášť nepokročila, jenže ona to vlastně ani nepotřebuje :-) Tobey Maguire se rozšoupl až ke konci a největším překvapením pro mě bylo, když jsem si zde tuto roli ověřoval, a dopátral se, že jsem se nekoukal na Elijaha Wooda, jak jsem byl přesvědčen po celý film. _____ Závěrečné poučení by mohlo znít asi takto: NENECHTE ZE SVÝCH RATOLESTÍ VYKLÍČIT PROLHANÝ ROZMAZLENÝ FAKANY.

Nesmírně strhující film o tom, že svině lze najít na obou stranách korejtka. Lví podíl na tom má absolutí sžití se s postavama.

CESTA = BEZOHLEDNÝ MANIFEST SMRTI! Z nějakého ne moc inteligentního důvodu jsem se domníval, že tato cesta povede hodně tvrdě středním proudem. Omyl, přes áčkové obsazení je příkladně decentní, mad maxovsky špindírovatá a až na asi dvě výjimky sází na laciné, neepické kulisy a scenérie. Světe div se, zároveň je to skvělý film, který v žádném případě nemůžu hodnotit níže než hodnotím, ne béčkově a okatě hnusný (jako FALLOUT 3), ale doopravdy marný (jako 1984), mimo jiné díky poutavým a rozumně dávkovaným ubožákům (Guye Pierceho ani Roberta Duvalla jsem nepoznal, tolik sraček z celého světa nesli na svých polomrtvých ksichtech), zvýšené filozofické hodnotě (ve filmu pořád někdo hurcá, soplí, zvrací a v podstatě se šolichá od ničeho k ničemu, za cíli, které rozumově moc neobstojí), ve filmu příjemně neobjasněné mytologii konce světa (kdo má ty trapné varianty konců světa pořád poslouchat) a gradujícímu konci. Mohu tak konstatovat i přes zvýšenou patosovitost a trochu otravné flashbacky, kterýma je logicky zasrána hlavně první půlka, přes věčně podělané, hysterické děcko, které Viggo s instinktem lví matky neustále vodí za ručičku, a které, nutno podotknout, hysterčilo by ještě mnohem více, kdyby vědělo, co ho v příštích minutách na plátně čeká. _____ P.S. zasloužil si Viggo ve filmu takový konec, jaký vyfasoval? Byl doopravdy ještě pořád "good guy", nebo se změnil v zaslepného fotříka-ochránce, který vtloukal děcku do hlavy značně pokroucenou realitu světa? Tyto a jiné filozofické otázky hledejte v druhé nejlepší adaptaci knihy, jakou jsem pro rok 2009 po VERONIKA DECIDES TO DIE viděl. Dost dobrý result na to, že po úvodní půlhodině jsem považoval za největší drama najít správně štymující titule (bezúspěšně).

Mičurin Gray statečně rouboval k sobě úspěšné elementy jiných filmů (SHAWSHANK, MAX PAYNE...), nemluvě o "překvapivosti" (kamera toho v LAW ABIDING CITIZEN hodně vykecá), výsledkem je však největší krvák, který jsem viděl za hodně hodně dlouhou dobu. Pokud si dobře vzpomínám, červená tam cáká po baráku už někdy ve druhé minutě, a to mimo jiné z malé holčičky, která okatě připomíná zmenšenou verzi mé spolužačky Hanky... Vida, mstící podhoubí je plodně zaseto. Neříkám, že to není ve své podstatě vylízanej film :-), ale Filadelfie ve stylu Sin City má tuhle něco do sebe, a je ještě mnohem zlověstnější, než když v ní řádil býček Bobby. Apropo, tolik sympaťáků a kočiček umírá snad jenom v globálně apokalyptických flácích.

Okatá n' ceckatá brunetka Aneta ! ! ! *IN LOVE*

Strašně jsem toužil napsat na adresu filmu něco nadčasového a objevného, ale raději si zajdu k mističce pro trochu kočičího žrádla. Gastronomicky vzato jde o myšlenku podobně invenční, jako předvedl zajíc Blomkamp se svým DISTRICT 9. Přes superhromadu překvapivě hloupých chyb nejvíce strhující film za hodně hodně dlouhou dobu.

Uááá, nějak se mi ty cool natočené nahlavupadlosti začaly nebezpečně množit pod rukama. Sice jsem za poslední období "přebodoval" čtyřma hvězdama hned dvě podobné záležitosti, takovou smutnoveselou baladu o šlapce, co šlápla do lidské sračky a hrdinský epos o filadelfském pissed-off taťuldovi, ale tam to lze přičíst tomu, že filmy záměrně lavírovaly mezi thrillerem a komedií, resp. thrillerem a brakovým komiksovým motivem, a tím se v mých očích svým způsobem vysvobodily, kdežto HARRY BROWN se snaží tvářit za každou cenu "sociálně" a "ze života". Což právě ze všeho nejvíc promrdává, mj. kvůli pravidelně děravému scénáři. Jednou se to ucho urvat muselo - ale jinak dobrý, svižný, koukatelný, muc.

"Jestli chceš zjistit, jak jsi na tom s bipolární poruchou, pusť si Helen." --- U toho znásilněníčka mi poctivě stálo péro a vůbec jsem měl celou nadlidskou žízeň po tom, spářit se s danýma depresačkama. Však ona mě za to už brzy vlastní duše poskáče a zimní depka pohoní po poli. Jo a BTW, bylo to moc dlouhé.

I domníval jsem se naivně, že se bude jednat o humorný příběh z hlubin Studené války, něco jako DR. STRANGELOVE, nebo odlehčený CONVERSATION - houbeles. Vskutku dlouho bych musel přemýšlet nad možnou existencí ještě odpudivějšího scénáře, než jsou komerčně-byrokratické žamobyší čachry potravinářských firem. Mimoto tam nikdo kromě Matta Damona ani pořádně nehraje. Daná 1* je čistě za Damona a jeho příjemně zcestné myšlenkové pochody. Vyblít, zapomenout a spláchnout. Výsledné poučení: pozorně čtěte CSFD medajlonky.