ZkuKol

Klasický zlodějsko-podvodnický snímek, který těží z uvolněného Rayna a strohého Sucheta. Kamera je příjemně stylová, zápletka i podvody fungují (a neztratíte se v nich) a soundtrack je velmi příjemný. Největší slabinou filmu je kanadská produkce - vše se odehrává ve studiu, v prázdných budovách, prázdných ulicích, najednou je na place max. 5 herců a celé to pozadí je statické, neživé. Připravovat plány loupeže a loupit je rozdíl, ale jak pro koho:-) na tv produkci super, v kině lepší průměr... 70%

Tak tedy nevím. Silné kafe to bylo, o masochismu, sadismu a Yakuze to vyprávělo velmi zajímavě. Ale celé mi to tak nějak přišlo jako exhibice. Dramatický oblouk dosti nijaký, zpomalovačky nesmyslné, triky slabé, akce divná. Jediné co tento film dokazuje, je že Japonci jsou opravdu dosti zvrhlý nárůdek:-) Ichi je jednička a to prosím pěkně v zabíjení, film je o bolesti a občas to bolí na něj jenom koukat, ale každá bolest má něco do sebe... 60%

Loutková animace je sice hezká, ale příběh mě vůbec nechytil. Písničky jsou hezké, ale jedna jako druhá (možná to byl úmysl, mě to otravovalo). Vtipné mi to nepřišlo vůbec a groteskní gagy byly hluché. Prostě to celé šlo mimo mě a měl jsem problém to dokoukat, zápletka mě nepřekvapila ani nezaujala, romantiku jsem tušil, ale necítil. Ale nemůže se vše líbit všem, že? Holt kult co mě nedostal. Jack z HaloweenTown chce poznat něco jiného, tak pozná Christmas Town a málem zničí vánoce... 30%

Velmi hluboká sonda do lidského vědomí i podvědomí, Cronenbergovi vlastní zaujatos těmi nejprimitivnějšími až animálními lidskými sklony a posedlost mutacemi, zvráceností a proměnami lidské osobnosti. Jeremy Irons zde podle mne podává svůj nejlepší a největší herecký výkon (a rozhodně ne proto, že má dvojroli), dialogy jsou metodicky poskládané, že celý scénář působí jako matematická rovnice, film je krásně nasnímán, takže film působí civilně a zároveň silně symbolicky a hudba to vše celé zahaluje do pro Davida typického snového hávu (Howard Shore). Dlouho jsem neviděl film, kterému bych neměl co vytknout, ale tohle prostě potvrzuje moji oblibu Cronenberga. Neokouzluje mě svým až patologickým zájmem o zvrácenosti, sex a úpadek vědomé aktivity (a jejich ostrým zorazováním bez uhýbání kamerou), ale svým perfekcionismem, zaujetím látkou, odvahou pro originální příběhy a ukazováním zvráceností bez zakrývání či naopak zesilování, prostě je bere tak, že jsou součástí tohoto světa a my se s nimi musíme vyrovnat. Dvojčata gynekologů si ráda hrají se svými identitamy aniž si připouštěli, že každá hra jednou musí skončit a nikdy není jisté jak... 100%

No nevím. Silné to tedy bylo dost, určitě minimálně jako pověstná noha u ... (doplňte si sami). A první hodina má i ztrhující děj, ve kterém jsem veškerý naturalismus chápal a respektoval, ale posledních 30 minut už je tak trochu hluché panoptikum. Pointa mi nějak závratně dech nevyrazila, násilí jsem snesl (i když uvidíme jaký dopad to bude mít na mé sny:-). Laugier má řemeslo v ruce, ale prospěl by mu podle mne trochu klasičtější příběh, co takhle nějakou drsnou kriminálku z Marseille?! Protože upřímně celý hnací motor zápletky je jak z rodokapsu. Napadlo by vás, že mučení může mít i jiný rozměr než získání informací/přiznání? Ne? No tak to vás rozhodně nenapadlo, že může mít i filosoficko - existencionální rozměr! ... 50%

Wayne Kramer se vrátil zpět k pomalejšímu tempu, tentokrát mozaice o přistěhovalcích a USA. Námět hodně připomíná Haggisův Crash (mozaikové filmy jsou vůbec poslední dobou populárnější), ale řekl bych, že Kramer to zvládl lépe. První výhodou je, že Kramer je víc režisér než scénárista, tudíž klade větší důležitost vyprávění dějem než textem, druhou výhodou je méně známých tváří a nakonec téma, která prostě tolik nezavání "lidičkováním" jako rasismus u Haggise. Rozebírat jednotlivé herce je vcelku těžké (je jich hodně, že jo:-), ale nikdo to nekazí a Wayne rád svléká hezké holky;-) Všichni chtějí do USA, pro všechny tam není místo a vše má své pravidla, všechna pravidla jsou hnusně objektivní a můžou si nehezky pohrát s nejedním životním osudem... 80% PS: trochu mě vždycky fascinuje jistý druh uvažování - jsem v USA ilegálné tzn. porušuju zákon, přesto vyžaduji, aby nebyl porušován zákon svobody slova... jasně jednoduše se to takhle z povzdálí soudí, ale přesto...

Smotané dvě klasické zápletky, polepšení sukničkáře a 3 vánoční duchové. McConaugheyho je pro tyhle role škoda, ale co naděláme, Garner si to stojía Douglas to utáhne na charismatu. Nic nového nečekjte, ale neurazíto - není to málo?! JE! Jedu bráchovi na svatbu, abych ji pokazil, napravil a potkal svou životní lásku a nepřefiknul ani jednu družičku... 50%

Předem je třeba říct, že o postavě pana Andeotiho mi natočil skvělý životopis každý alespoň trochu schopný rutinér. Sorrentno se ale rozhodl pro výjimečnou formu s neuvěřitelně dynamickou kamerou a atmosférickým soundtrackem. Vyprávění se drží tématu a charakteru hlavního hrdiny nikoliv klasickou časovou linearitou, tzn, scény spojuje spíše návaznost obsahová. Hlavní díl děje nese soudní přelíčení s italskou mafií a jejím politickým propojením. Herci jsou vynikající, občas á člověk až pocit, že kouká na dokument z politického prostředí. Filmu se vlastně nedá vyčítat skoro nic a kdybych byl Ital, co se zajímá o politiku, neváhám asi se 100%. Jenže nejsem, a to že si tvůrci ukousli v postavách a událostech velké sousto přiznávají už v prvních minutách "slovníčkem", v závěru soudními verdikty a jmenovkami u každé postavy. Neumím ani italsky a po chvíli jsem měl chuť si dělat poznámky, protože politiků je vždycky víc než dost, afér jakbysmet a mezi roky 69 -89 se Rudé brigády v Itálii rozhodně neflákaly. Andreotti byl výjimečná politická osobnost (kvality nehodnotím) a Sorrentino je nápaditý a řemeslně zdatný tvůrce, jenom příště prosím o více neitalský userfriendly přístup:-) ... 80%

Nuda, která mimojiné dokazuje, jak moc to bude mít Daniel Radcliffe se svým hereckým projevem těžké bez HP:-) Navíc Teresa Palmer není ani tak hezká, aby přebila své neherectví a divák pochopil, že je ta osudová. Prostě dva neherci a režisér Nicka Furyho s Davidem Hasselhofem, to nemohlo dopadnout lépe... 30%

Nezávislá teenage romantika. Poměrně šikovně využitá stylizovanost do 80. let (tehdejší nezávislá kytarová scéna má nastarosti fajnový soundtrack) je asi jedinou zajímavostí. Příběh o chudém romantikovi, jenž se zamiluje do problematické krásky zrovna nápady a originálností nesrší. Jesse Eisenberg hraje spíš přes ksicht, Hader a Reynolds jsou silně upozadění, takže jedinná Kristen se snaží dokázat, že Twilight je ústřel. Mottola je neuvěřitelně nenápaditý a veskrze ve filmu nepřítomný režisér (ano Superbad podle mne nejsou super). Takže je všechno takové zešedlé, nevýrazné, nezajímavé, témata jsou provařená a vlastně jen záleží na hercích, co s tím provedou. To že je romantika nezávislá a stylizovaná, ještě neznamená, že je zábavná a zajímavá, ale soundtrack je fajn... 50%