charles3

Tak tento film (naším kinodistributorem už tehdy dávno odepsaný) se mi podařilo "exhumovat" v letech 1996 a 1997 (po úspěchu Pulp Fiction a Takových normálních zabijáků) na širokoúhlé pětatřicítce. A ve svém poloveřejném brněnském kině jsem z něj udělal megatrhák. Pravdou je, že v době premiéry u nás Tarantina (zde v roli autora scénáře) ještě nikdo neznal a tak tehdy Pravdivá romance českými kiny jenom rychle prošuměla bez výraznějšího ohlasu a úspěchu...

Viděl jsem delší ruskou verzi s obrazem ořezaným na formát 4:3 a k tomu šířkově roztaženým do poměru 16:9, s dosti nekvalitními českými titulky. Oprostím-li se od tohoto a ruského dabingu (jinak velmi dobrého, mezinárodní verzi se souběžným ruským rychlodabingem už bych asi nevydýchal), zaskočilo mě (pro podobný typ filmu) nezvyklé duchařské pojetí a nelineární vyprávění, velmi rusky působící scénář a většina dialogů při "lidovém soudu". Celý film ostatně působí jako (resp. přímo je) ruská propaganda. Role Amundsena je při záchraně posádky záměrně potlačena až utajena, naopak je zdůrazněna role ruských pubescentů a posádky ledoborce Krasin. Stejně tak je v úvodních ruských titulcích zcela zapřen spoluautor hudby, můj oblíbenec E.Morricone. Co se týče hereckého obsazení, poznal jsem Conneryho (který ale vstoupí do děje teprve ve druhé části), Cardinaleovou, Banionise a zhruba ve dvou třetinách konečně ke svému překvapení i (jinak od začátku přítomného) Adorfa. Plus Krügera (sakra, kdo to jenom je a kde jsem ho už viděl? Aha, Příliš vzdálený most). Michalkova a Chmelnického (ruského vousatého Robina Hooda z několika Tarasovových filmů) jsem tam neidentifikoval vůbec. Nicméně mě to přimělo si o celém případu načíst další info a s překvapením zjistit, že právě v té souvislosti tehdy skončila pozemská pouť věhlasného Amundsena. Film chci určitě vidět znovu, ale už ve správném obrazovém formátu, plné délce a italské nebo anglické verzi, ideálně na 70mm v Krnově (a pak klidně další hvězdu přidám). A než se mi to poštěstí, zkusím možná i tu zkrácenou kinoverzi s českým dabingem. Když jsem mohl vidět ve třech různých sestřizích Coppolovu Apokalypsu... :-)

Bizarnost oscilující mezi bláznivou komedií, melodramatem a protináboženskou satirou. S Delonem jsem toho viděl opravdu dost, od Plného slunce přes Swannovu lásku až po Asterixe a Olympijské hry, ale tato role mu absolutně nesedla, to už jsem vzal na milost i jeho výkon v o rok mladším Zavraždění Trockého. Také režisér Deray, jinak tvůrce velmi zdařilých kriminálek a gangsterek jak s Delonem, tak Belmondem (Borsalino, Povídka o policajtovi, Tři muži na zabití, Dobrodruh, Samotář) je zde dost mimo. Navzdory poměrně krátké stopáži film působí díky dlouhým scénám Delonova preludování na varhany nebo jízd na motokole dosti natahovaně. Totéž platí o protahované, ale jinak nemastné-neslané a nepravděpodobné, téměř surrealistické závěrečné scéně. U mě 48 %, tudíž po dlouhé době zaokrouhluji dolů na pouhé 2 hvězdy.

Oproti jedničce přibyly další dvě herecké hvězdy, stopáž, akce, flashbacky a nespisovné repliky postav. Na mě to zabralo a bavil jsem se ještě o něco víc. Za zmínku stojí i vydařený vtípek po závěrečných titulcích. Za mě 71 %, tudíž zaokrouhluji nahoru.

Docela drsný thriller se zajímavě obsazeným LaBeoufem, sympatickým hrdinou, patřičně démonickým záporákem, jeho stejně nebezpečnou pobočnicí a místy zdařilými "gangsta" dialogy skoro jak od Tarantina. Jediné, co u mě sráží výsledný pozitivní dojem, je oproti mému očekávání příliš rychlý a jednoduchý konec, jako by tvůrcům buďto došly peníze anebo byli nuceni hodně stříhat... Za mě 68 %.

Velmi dobrý film, který řadím mezi nejlepší francouzské kriminálky nejen nultých let. Námět a scénář, výběr herců a jejich výkony, režie a zvlášť hudební podkres silně nad průměrem. Jen škoda zavádějícího českého názvu, totožného s o 25 let starší, ale také nadprůměrnou, stále známou a připomínanou (rovněž francouzskou) kriminálkou s C.Richem, C.Brasseurem a M.Jobertovou. U mě 88 %.

Až na exotické prostředí veskrze průměrný a ničím nepřekvapující film s průměrnými hereckými výkony, průměrnou režií a průměrnou technickou stránkou. V podstatě levnější, jednodušší a dějově chudší tuzemský odvar ze Šesti dnů, sedmi nocí nebo Ritchieho Trosečníků.

Originální kombinace J.Hilla, E.Murphyho a D.Duchovnyho v jinak veskrze průměrné romanticko-ironické komedii s podivným střihem a podivně působícími statickými dělenými meziobrazy. Nicméně Murphy zde po Mr. Churchovi znovu potvrdil, že je po 40 letech od své filmové premiéry také schopen solidního hereckého výkonu. 55 %.

Melancholická až smutná komedie, kterou velikán francouzského filmu Yves Robert natočil mezi oběma díly Velkého blondýna, po těch skoro padesáti letech na dnešního diváka už jaksi nefunguje. Nepodařilo se mi ji vidět v 70.letech, kdy šla i v našich kinech, a kdy byl Marcello zřejmě italskou mužskou hvězdou č.1. Tehdy mohlo působit vtipně, že herec jeho formátu hraje druhořadého čurdaře a dabéra. A tehdy by mi k radosti a uspokojení jistě stačilo už to, že je to "západní", barevné, dabované (Voska super!) a že tam hrají Mastroianni s Rochefortem. Dnešnímu mladému divákovi, nepamatujícímu Marcellovu zlatou éru, zřejmě tento snímek neřekne téměř nic. Ostatní Robertovy filmy (vedle Knoflíkové války mj. právě dvojice filmů o Blondýnovi, Záletníkovi nebo z Provence) jsou o třídu výš.

Vcelku zdařilý klon Cameronova Titanicu. Na to, že šlo o pouze německou televizní produkci, v Česku málo známé herce (režisérovu manželku v její poslední roli samozřejmě nepočítám) a v Česku málo známou námořní katastrofu, jsem byl velmi příjemně překvapen. Děj měl vzhledem ke stopáži spád, postavy nebyly černobílé, hlavní záporák patřičně odpudivý a přitom uvěřitelný a triky velmi věrohodné, téměř se vyrovnávající zmíněnému Titanicu. Němci umějí!