Thalin

Filmy podle knížek jsou buď skvělé, naprostý odpad a nebo něco na co do měsíce zapomene, že jste to vůbec viděli. Divergence spadá do té třetí kategorie. Shailene umí hrát, dokázala to už  mnoha filmech, ale tady působí celou dobu hrozně prkenně a vůbec tu není znát ten osobnostní vývoj, kterým v knize postava prošla. Postavu Čtyřky jsem si tedy při čtení taky představovala docela jinak. Theo mi na ni přišel na pohled starý a vlastně vcelku nesympatický. Nebylo to vyloženě špatný, ale dobrý taky ne.

Film je barevný, uječený a místy letí jak vlak. V jiných případech bych se na takový film nemohla dívat, protože by mě přesně tohle štvalo. Ale tady to sedělo. Bez řádky plastik by Elvisovi asi jen velmi málo lidí bylo vážně podobných, takže myslím, že Austin tu odvedl dobrou práci a maskéři zrovna tak. Z Elvisova života neznám moc detailů, jen ty nejprofláklejší záležitosti, takže nemůžu soudit autentičnost, ale mě to dost bavilo. Ovšem na toho Hankse byl hrozný pohled, nezvykla jsem si na ten xicht za celou stopáž.

Když pominu některé scény, jako tahání dcerky z auta atd, tak je to pořád koukatelné, vtipné a akční. Jen už to nemá prostě ty Die hard vibes, jako předešlé díly. Ale i tak mě film bavil a bylo to něco trošku jiného než předtím.

Smrtonosné pasti se povedlo něco, co se povede jen málo filmům na pokračování. Natočit tři kvalitní díly po sobě. Trojka je pro mě pořád povedená, plná akce i hlášek. Jen mi tu trošku vždycky lezl na nervy Zeuz, který neustále mele o rasismu, přitom největší rasista je ve filmu on.

Pro mě jedno z mála pokračování, které takřka dosahuje kvalit jedničky. I když je tu pár absurdních mezer, ale nikdy jsem je nepovažovala za kdo ví jakou vadu.

Jeden z mých nejoblíbenějších akčňáků a to už od dětství. Plný akce i humoru, který mě neomrzí a považuju ho za jeden z nutných vánočních filmů.

Na kriminálky moc nejsem, ale tohle mě zkrátka něčím chytilo. A to hlavní díky Reddingtonovi. Ten chlap má něco do sebe. Je sice záhadou, že všechny zná, všude se objeví včas a se vším počítá, ale ten jeho ledový klid a jak dokáže každého odzbrojit pár větami mě prostě baví.

Problém nastává už u ústřední dvojky, která působí sice komicky, ale ne v dobrém slova smyslu. Spíš trapně přehrávají, vztekají se jak haranti (Co tam místy předvádí údajný playboy, to je výkon dupajícího smrada, co nechce jíst zeleninu k obědu) a sakra... všichni tam pořád tak řvou!

Není to můj nejoblíbenější film od Tarantina, ale je to prostě kultovna nabytá hláškami. Ty obyčejné rozhovory tomu prostě dodávají přirozenost, kterou většina filmu nezvládá.

Na mě tenhle film nikdy neměl ten efekt, který zřejmě mít měl. A Jenny byla kráva.