Zdarda

Rychman zde, stejně jako ve Starcích na chmelu, umně pracuje s vizuální stránkou. Brzobohatý je nadprůměrný, podprůměrná se bohužel ukazuje Bohdalová. Rozhodně to není špatný film, spíš moc nefunguje jako muzikál.

Pak se divíme, že ve filmovém průmyslu je tak málo žen tvůrkyň, když píšou takový trapný postavy.

Přiznání dvanáctileté divačky: letos je mi už třináct, takže dám ještě šanci tomuto druhému dílu romantické ságy, ale za rok už tohle fakt nedám.

Takže dvanáctileté divačce už je zde čtrnáct a tak nějak se obávám, že už si sama začíná říkat, že tento díl je tak trochu blbost.

Dvanáctiletou holku tohle asi bude bavit. Ale je docela možný, že nebude.

Takže té dvanáctileté holce, která sledovala první díl ságy, je teď už patnáct. Takže tento čtvrtý díl snad nemůže bavit už ani ji.

Scenáristické klišé nad klišé bohužel zapříčiňují, že film postrádá jakékoliv napětí. Střih je zběsilý stejně jako nezastavitelný vlak, ale ve výsledku je to celkem nuda.

Stačí sympatické postavy a hned máte pohodový film.

Klasická klišoidní odpočinková blbůstka. Rodiče se milují, jejich děti se navzájem nenávidí, takže rodiče poštvou proti sobě a tak dále a tak dále… no a jak to dopadne, je všem asi jasný.

Uff… neustálé srovnávání dvou královen, které pojí jen stejná jména, ale dělí je (mimo jiné drobnosti) pět set let. Britové skoro až fetišisticky rozebírají každé slovo, každý pohled, každý pohyb královské rodiny. Totální nadinterpretace. Raději se na to nedívejte jako na dokument.