jirikzaboj

Letošní ročník byl fenomenální a nepamatuji takový léta letoucí. Od správně zvolených nominací, zasloužených ocenění a v neposlední řadě KULTURNÍ událostí roku, na kterou jen tak nezapomeneme. Přišli dvojčata a vyzvali Batmana - nostalgie. Přišel Beetlejuice a nateasoval nás na druhý díl (který letos přijde). Nahý John Cena byl taky moc fajn move. Zazpívala teď již dvojnásobná oscarová zpěvačka Billie Eilish (zaslouženě), zazpíval také Andrea Bocelli pro uctění legend, no a pak to naprosto s přehledem přebral Ryan Gosling se svým Kenem a rozezpíval celý sál, tady jsem beze slov a přeji si více ročníků, jako byl právě tenhle.

“Well, I just find that word really offensive.” .. “With all due respect, Brittany, I got over it. I'm pretty sure you can too.” … Opening scéna perfektně vystihuje celou náladu filmu a napovídá, jakým způsobem se bude děj tématizovat. Samotná myšlenka je originální a nese sebou ohromné poselství, ale vlastně i ne. I se samotným divákem si film pohrává na úrovni privilegované společnosti, která má od příběhů jistá očekávání a jednoduchým způsobem dokáže jednotlivou kulturu škatulkovat či tabulizovat. Bohužel to zhruba v půlce vyčpí a perfektní nástup Jeffreyho Wrighta ( který si to drží až do samotného konce) přeruší zbytečné dramatizování ve scénáři. Ke konci už film ztrácí vlastní dech i pravidla. Jeho až přespřílišná vychytralost je na obtíž a přitom celou dobu stačilo zůstat tou nadnesenou satirickou komedií a dopadlo by to o dost lépe.

Koncepčně velice zajímavé a nosné téma, které poukazuje na obyčejnost a banalitu každodenního života velkého zla, které si většinou každý představuje úplně jinak. Tenhle fakt nabízí otázku, do jaké míry je v pořádku něco přehlížet a kdy se z člověka může stát doopravdy ZLÝ člověk. Rozhodně netrpím dojmem, že by se myšlenka během celé stopáže vyčerpala, právě naopak. Byla to intenzivně nepříjemná podívaná, která mě donutila po filmu přemýšlet. Precizní kameru doplňovaly hrůzostrašné hrátky s nedalekým zvukem a kulisy dobarvovaly dobovou architekturu. Možná bych ubíral na ART schématu, který občas vynuceně vykoukl a do daného prostředí se moc nehodil.

Darovanému Spielbergovi do scénáře hleď. Jelikož je jakousi slepenicí vystřižených kapitol z předlohy a film mixuje náhodně žánry tak zběsile, že mu to absolutně nesvědčí. Nejlépe to funguje přímo na frontě, ale v osobních rovinách (na kterých se film snaží nejvíce stavět) to nefunguje, protože se až moc skáče. Patetickou přemrštěnost snímku vytýkat nelze, tématicky to zapadá a Steven už vařil z mnohem větších slz. Technicky brilantní, avšak neoriginální cliché, které vybočuje akorát tak svou nevyvážeností a častou nelogičností.

Škoda úvodní vlažné a unavené hodinky. Zhruba někde za polovinou to začne mít opravdu Raimiovské grády a nepřestane to šlapat až do konce. Některé scény si budu pamatovat navždy, ale do mých oblíbených hororů od tohoto tvůrce ten film nezařadím. Měnil bych spoustu věcí. Od herců, build upu a hlavně bych ubral i na digitálu, který těmto special horrovkám prostě nesluší. Za zhlédnutí to stojí, ale neklape to úplně dobře.

Meditativní atmosféra na mě zapůsobila, to ano. Bohužel zbytek filmu a jeho málo nastíněný příběh zahodil veškerý potenciál, který to mít mohlo. Předlohu neznám, takže nemohu srovnávat. Ani české minimalistické propriety nedopomohly k tomu, aby se mi to líbilo dostatečně. Další typická Sandlerovka to není, ale s Uncut Gems se to rovnat nemůže ani po kotníky. Nicméně hlas Paula Dano bych si klidně pouštěl každý večer před spaním, je to opravdu zen pro uši.

Ačkoliv se u tohoto revivalu rom-comu utkal renomovaný režisér a skvělá herecká dvojice v ústřední roli, tak mi to nějak nesedlo. Nemohu se zbavit pocitu absolutní absence chemie a nějak jsem si nedokázal za 100 minut k nikomu najít byť trochu vztah. Potenciál pro feel good dobrodružství tam je, bohužel bez využití. Někdo by mi mohl vytknout, že od takové žánrovky čekám příliš. Ale pokud si vzpomenu na Friends with Benefits, tak tam to mělo úplně vše. Od přirozenějšího budování, hláškování až po zasloužený romantický Ending. Tady zklamal především scénář a prázdná režie.

Skvělý dokument, který zase jednou přibližuje neskutečnou práci vývojářů 4AAA her a jejich přístupu ke každičkému detailu. Od scénáře, animace, designu, zvuku, gameplaye a především přijetí fanoušků široké veřejnosti. The Last of Us 2 je moje nejoblíbenější hra ever, musela se potýkat se spousty problémů a kontroverzí, kterou způsobila toxická komunita zakomplexovaných haterů, homofobů a rasistů. Jakmile se příběh odliší alespoň trochu od zavedených archetypů, tak se lidem nezamlouvá. Ach ta konzervativnost. Především těmto moudrákům doporučuji kouknout tenhle dokument, nejspíš jim spadne brada a přihlouplé komentáře už nikdy nikam nenapíšou. (snad)

Není náhodou, že v mojí TOPce sci-fi filmů se posledních deset let objevuje hlavně Villeneuve. Ať už jde o velkolepost příběhů, vizuální revoluční nápaditost či pompézní a bezkonkurenční výpravu na poli scífek. Mohl bych napsat tisíc a jeden superlativ o tom, proč je druhá Duna skvělá, ale ve stručnosti jde o víc než naplněné očekávání, které započal první PART. S tím rozdílem, že se tentokrát nejedná jen o  táhlé expoziční záběry a poznávání světa Duny, ale o jeho rozšíření v podobě nakopnutí příběhu a osudovosti postav. Na poli stopáže si Villeneuve dokázal opravdu vyhrát se spoustou detailů. Dostaneme velice silný a organický přerod hlavní postavy, zodpoví se zásadní otázky visící ve vzduchu a písčitý Arrakis nás vtáhne svou dokonalou vizuální imerzí do epických bitev, které se svou formou odlišují od všeho, co jsem doposud mohl vidět. Audio doprovází dokonalé navázání dunění Zimmera a silných vokálů, které už perfektně excelovaly v díle předchozím. Greig Fraser opět posouvá svou vlastní laťku na novou úroveň v pohybu a expozici kamery. Sjíždění písčitých skal s červem byly vrcholem preciznosti a technickým milníkem, který jen tak z hlavy nevymažu. Velké props patří také vedoucím castingu, kteří přivedli tu nejtalentovanější mladou krev současného Hollywoodu dohromady. Florence úchvatně nádherná, Butler neskutečně nechutně skvělý záporák a samozřejmě opět a zase Timothée, který už pomalu přebírá hvězdu slávy po DiCapriovi a je obdivuhodné, jaké projekty nám dokázal naservírovat teprve v tak mladém věku. Nejlepší sci-fi od Arrival a to si dám rozhodně za rámeček a budu doufat, že Messiah to ještě překoná!

Mnichov má velice vysoké hodnocení. Přesto často slýchám či čtu neshodu o jedné věci. A to jsou buď málo vykreslené emoce a nebo klasická Spielbergovina, která se k emočním ždímáním k danému tématu tak úplně nehodí. Já bych si dovolil říct, že to je docela dobře uprostřed. Povedlo se natočit chladný thriller s maximální technickou precizností a staví film především na tomhle aspektu. V pozdější fázi se objeví polidštění postav a přesto to na mě doléhá naprosto přirozeně. Také film nevyjadřuje jasné stanovisko o tom, kdo je hodný a kdo ten zlý, či politický názor. Je sofistikovaně nestranný. Přesto po celou dobu tušíte, komu vlastně držíte palce. Výjimečný a docela nedoceněný film.