Zíza

Na to jak moc jsem se na film těšila, jsem nedostala přesně to, co jsem chtěla. Srdíčko fanynky série Hero zaplesalo, když se Amamija objevila na "místě činu", ale to je celé. Pak už nemohlo pořádně zaplesat, i když by se mu chtělo. V podstatě šlo jen o "speciál" ke druhé sérii s hvězdným hostem v podání Macu Takako. Nikam to postavy neposunulo. A přesně na tohle "posunutí" jsem se těšila. No příběh je standardní - to co Hero vždycky dával, dá i teď. Kirjúa, co nechce přestat, kolegy, co jsou otravně rozkošní a vždy podají pomocnou ruku a záporáka, který bude odhalen, ale potrestán? Zn. Bez pétanque ani ránu.

Začátek mě moc bavil, Kamemu to v komické roli slušelo a opravdu to na mě působilo, že ho to baví a ví, co chce. Ačkoliv tušíte nějakou lumpárnu, poměrně dlouho se to nese v lehkém duchu a ačkoliv si dějí jisté zlotřilosti, tak je to spíš zábava než drama. Ale pak se to zlomí a především poslední díl prostě působí, že do série ani nepatří. Nemluvě o tom, že jen působí jako vylevelovaný díl předchozí. Hodně dlouho jsem si myslela, že půjdu s hodnocením výš, ale to zakončení se podle mě moc nepovedlo. Dejme tomu, že do osmého dílu to ještě všechno šlapalo jak na drátkách, ale pak to ztratilo lesk a hrálo se jen s "bušidó". Přeloženo.

Dnes byl ten den, na který jsem si Jacka šetřila. Naprosto mi to sedlo. Fajn akce, občas mi záběry, jak Jack řídil, připomněli podobné snímání u Speeda Racera. Jack byl chytrý i nabouchaný, ale nebyl nesmrtelný a nevěděl všechno. Prostě je opravdu dobrý bývalý voják. Helen měla krásné oči, za kterými se skrývala inteligence, které by vtipy o blondýnkách nečekaly. Upřímně docela ráda bych si přečetla knihu, protože bych chtěla vědět, co se Jackovi honilo hlavou, až tak mě jeho postava zaujala. Bavila jsem se, Tom nepůsobil zakrsle a příběh chytře odsýpal. Nebylo v něm místo pro slitování, konečně.

Přiznávám se, že jsem byla dost překvapená, jak mě to bavilo, hlavně na začátku. Bylo to celé „přehrávané“, ale zábavné. Co na tom nejvíce oceňuji, je, že hlavní hrdinka se nenechala zastrašit, prostě se snažila získat, co chtěla, nebylo to žádné „ano-ne“, holka se snažila hezky přímě všechno tomu svému objektu říct, i když jí to trvalo dost let, než se k tomu odvážila - ale co se dá dělat, do té doby nikdo její teritorium neohrožoval. Poměrně svěží komediální romantika ze střední. Konečně. Nemluvě o tom, že to mělo poměrně dobře propracovanou psychologii postav. Hlavně ke konci to jde velmi dobře zpozorovat. Palec nahoru.

Pro mě je tenhle film jen velmi prodloužené a upravená verze videa, na kterém Angela hraje a zpívá studentíkům svou píseň Tegami. Neobejdeme bez slziček, zamyslíme se nad životem, možná vzpomene na to, co jsme dělali v 15, nebo neopak budeme přemýšlet, co budeme dělat za 15 let. Film ze středoškolského prostředí, který určitě dokáže zahřát. Dostaneme pěkné prostředí s písní. Navíc jsem si díky tomuto filmu uvědomila, jak častokrát dokáže postava, kterou ztvární Kiritani Kenta, velmi lubrikačně posunout „maličkosti“ dál a zvednout náladu. Co jsem tak slyšela od jeho kolegů v různých rozhovorech, tak je takový i on sám. Silné 3*.

Velké plus seriálu je, že postava Kurody Kósaka je velmi dobře napsaná. Tak dobře, že dokáže ohýbat některé neduhy ostatních postav, které vám nakonec nepřijdou tak strašné. Je to v podstatě dobře napsaná píseň: začátek vás navnadí, chcete slyšet, co bude dál, ale postupem se tempo rozvolní a možná dokonce přemýšlíte, jestli má cenu píseň doposlouchat až do konce, ale pak se do toho najednou bubeník a závěr písně už vás zase baví poslouchat a nejste ze skladby zklamaní. To samé se mi stalo s tímto seriálem. Nemluvě o tom, že studuju mezinárodní vztahy v Asii, tak mi z mého „odborného“ hlediska přišly některé aspekty zajímavé. Hlavně v tom, že v té době se Japonsko začalo odkloňovat od přílišné navázanosti na USA v mezinárodních vztazích a po nástupu Abeho na konci roku 2012 to začalo mít trochu rychlejší spád. Seriál se zřejmě hodil do nálady. Slabší 4*.

Film je jednoznačně Hosodův, páchne po něm v každém záběru. Je sice fakt, že některé scény mi přišly nadbytečné, ale i tak jsem si film užila. Na začátku trochu trvalo, než jsem se do toho vžila, ale postupem času jsem si na všechny zvykla a nechala se jimi „oslňovat“. Přestože mi přišlo, že některá směřování příběhu a příchod některých postav tam byl čistě účelový, tak jsem si říkala, že je to jen pohádka čili takové mechanismy jsou v pořádku. Vlastně to není nic víc než kouzelná pohádka o mluvících zvířatech, bajka (?), která má samozřejmě poučení. Nic mimořádného. Ale mně se líbilo. Slabší 4*.

Jak jsem to po delší době viděla znovu, tak mě to chytlo ještě víc. Tak nějak jsem zjistila, že čím víc času s těma pakama trávím, tím víc je mám raději, tím víc mě všechny ty šaškárny s nimi baví. Jednoznačně seriál i první film byly lepší. Ale ani tohle není špatná podívaná a pokud netlačíte na pilu, tak vlastně dost uspokojivá. Nic se nemění, jen přijde trochu nový způsob velení. I když nový? Titulky.

Až se mi skoro na konci chtělo dát ještě horší hodnocení. Bylo to fakt protivný, obzvlášť Go Hye Rim. Začátek mě opravdu hodně zaujal a já si říkala, že pokud hrdinka zůstane taková, neoblomná, tak to bude super. Ale nakonec ne. Nakonec to zase bylo neustálé honění se za vlastním ocasem a já mi úplně jedno, jak moc povedených polibků to mělo. Ten konec mě fakt dojebal. SPOILER Takže on na ní dělá pokus, ne zrovna eticky správný a v podstatě vůči ní pěkně hnusný. Ona je zákonitě naštvaná, po několika odlukách a vracení se k sobě přeteče pohár, Popelkovsky se mu pomstí a milý doktor je zdrcen. Nejí, chuděrka, pořídí si psa, který ovšem zase záhadně zmizí, a pak musí nastoupit umírající psycholožka, aby jí vysvětlila, že vlastně doktůrek je v tom nevinně a ona je ta, která mu musí pomoct a kdesi cosi - prostě potřebujeme přeci šťastný konec. Nakonec je doktor rozložen a všechno dobře dopadá, KONEC SPOILERU i když z Go Hye Rim je taková čůza, že jsem si vůči ní vypěstovala pěknou nenávist, nechuť. Jakmile tak moc nesnášíte hrdinku pro její chování, tak na seriál zákonitě nemůžete koukat se slastí. Poslední díly pro mě byly vysloveně utrpením, ale tak nějak jsem to zvládla dokoukat. Jsem z toho tak rozčarovaná, že se mi to ani nechce doporučovat. Přeloženo.

O Mononoke by se dalo vlastně říct, že je to seriál o tajemném psychologovi, který chodí tam, kde potřebují jeho služby. neutuchajícími otázky se vždy dopátrá pravdy a psychické nemoci, kterou posléze velmi efektivně vyléčí. Celé toto léčení se navíc odehrává za éry Edo-Meidži, takže už to by příběhu mohlo dát zajímavý háv. Jenomže tady se tvůrci nezastavili a pohráli si s animací, barvami, statickými obrazy a vše pospojovali do zajímavé mozaiky. Kromě vizuální stránky (a vlastně i hudební) je to zajímavé i otázkami psychologa, tedy mastičkáře, a závěrečnými odpověďmi, když už se nemocný rozhodne nevzpírat a provést reflexi dosavadního života. Problémy, na které se zde narazí, jsou velmi aktuální. Dalo by se tedy mluvit o jakési nadčasovosti anime. Přesto všechno to určitě není odpočinková podívaná, vyžaduje určitou soustředěnost. Není to obyčejný horor se sociálním přesahem, proto může být náročnější ho sledovat. OP a EN jsou irelevantní. Slabší 4*.