Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Animovaný
  • Akčný
  • Romantický

Recenzie (2 188)

plagát

Šigofumi (2008) (seriál) 

Zajímavý nápad, neb se vše točí kolem smrti a absolutního odloučení je to svým způsobem velmi smutné anime; tedy záleží na vás, jak moc chcete, aby bylo smutné. OP dobrý, mně stačilo poslechnout si ho jen jednou, ED se mi líbil mnohem více, obzvláště u 12. dílu :-) Koho máte raději? Fumi-čan nebo Miku-čan? Já teda Miku a není to jen kvůli tomu, že ten obleček je "cool". Je to jedno z těch anime, které vás vtáhnout, na nudu u nich nepomyslíte, ale vypnout to také dokážete, protože to nikdy nekončí žádným ukrutným cliffhangerem, což tomu určitě jen přidává na kráse. Jen ta OVA mě moc nepotěšila, možná by bylo lepší se na ni nekoukat. Není špatná, ale příjde mi, že tam moc nepatří (vzhledem k duchu, ve kterém se nese celý seriál) a že by si ji člověk neměl pouštět - když už ji plánuje shlédnout - hned po 12. dílu. Myslím, že by bylo lepší nechat tomu nějaký čas, nechat dojít zážitek ze zhlédnutí, a až poté si ji pustit, když už není vyhnutí :-)

plagát

Geunomeun meoshisseotda (2004) 

Chudák králík. Cool rozhodně nebyl nikdo. Korea určitě může nabídnou lepší komedie, akorát mám pocit, že ve filmové podobě jsem s tím ještě nesetkala... :-D Tak trochu mi uniká celý smysl toho, proč se oni všichni tak chovali, ale nevadí, mám to totiž za sebou... Dobrý bylo, když jí volal a zvedla to ona i její máma, jo to bylo vtipný, pak tam byly ještě asi další 2-3 vtipný okamžiky. Tím to pro mě haslo. I ta jejich minulost byla fakt silný kafe... Jestli je tohle korejský příběh Romea a Julie, pak nechci vidět korejský příběh Richarda III...

plagát

Paprika (2006) 

He? To už je konec? To to rychle uteklo! Zmatek? Ale i sny občas dávají smyl, ne? Jen ho stačí najít :-) Povedený snímek, s kvalitním doprovodem, charaktery i "příběhem". Ale trochu mi příjde, že nám bylo něco utajeno. Je to zvláštní film, ale tak jiné snad ani Kon netočí -_^ Trochu těžko se hodnotí, ale určitě si z něj odnesete nějaký dojem, nějaké zážitky, nějaký pocit.

plagát

Minami shineyo (2009) (seriál) 

Z jeptišky oprašující Davidovo pozadí od holubích výkalů slavným zpěvákem - raz - dva - tři - teď! Dorama, u kterého se nudit nebudete díky postavám a dejme tomu i díky příběhu; námět originální není, ale zpracování určitě ano :-) Co musím vyzdvyhnout je hudba - tím nemyslím tu, co hrají coby kapela (kterou si poslechnete tak jednou), ale všechnu mimo ni... :-D Ta věta nedává moc smysl, co?^^ Ale vraťme se k charakterům: Go Mi Nam/Nyu je zajímavý charakter, který se vyvine z naivní a světu neruzumící pobožné holky v slečnu, která si uvědomí sama sebe a která se nebojí mít svůj názor. Občas vás může štvát (možná přespříliš ronila slzy), ale je to srdnatá holka, kterou si oblíbíte. Její protějšek, Mr. Arrogant, se mi na začátku nelíbil, děsně mě štvala ta jeho emo patka a nechápala jsem, co na něm ty holky vidí, naopak se mi docela zamlouval klidný, čaj nabízející podržtaška, ten, co hraje na kytaru, a jehož jménu si nepamatuji. Pak si v mé oblíbenosti vyměnili role. Mr. Arrogant změnil účes a já pomalu začala propadat jeho osobnosti (ostatně jako všichni ostatní :-D) a Podržtaška mě opravdu štval svou přítomností; čeho moc, toho moc, fakt se s ním nedá soucítit a vůbec nic, člověk by si pomalu vždycky přál, aby tam místo něj bylo sluníčko Jeremy, který vždy scénu oživil a byla s ním legrace. Moje sestra se pak vždycky ptala, když nebyl dlouho na scéně: "No, kde je ten Jeremy? Proč tam ještě není? Co dělá?", takže je asi jasné, že jeho si oblíbit také není těžké. Hlavní mrcha byla dobrá, úplně jsem držela palce jejímu mozečku, aby jim vymyslela nějaký pořádný peklo, člověk si tak trochu přeje je potrápit. Proč? Masochismus? X-D Pozerat tento seriál není ztrátou času, a proto s čistým svědomím mohu prohlásit: "Podívejte se, je to zábava. Obzvláště některé hlášky Mr. Arroganta (nebo jak ho honilo prase, to byla legrace)." :-) Přeloženo.

plagát

E zuo ju zhi wen (2005) (seriál) 

Ona je naprosto tupý člověk s IQ 70 a opravdu větší u ní nenajdete, i kdybyste se setsakramensky snažili. On má naopak IQ na rozdávání, že prej nad 200. Ona ho miluje a tááák moc. On ji nemiluje, alespoň ne na začátku, nechce mít s ní nic společného. Ha, ha, to nevyjde. IQ-tykve má velmi vtipné představy. Vůbec se u toho člověk dobře baví. Některé scény bych úplně vyškrtla, byly naprosto zbytečné a trochu nudné. I když to má 30 dílů, strávila jsem u toho 3 dny, nevadí to. A dokonce to pokračuje v dalších 20 dílech, tak uvidíme, kdy bude čas se na ně vrhnout. Doporučuji jako naprostou oddychovku, nebo pokud si chcete zvednou náladu, není nic lepšího, cítila jsem se při sledování báječně, bavila se, jen ta milá IQ-tykve mi občas lezla na nervy, protože ona vážně byla tak tupá... že se géniovi nedivím, že se k ní choval tak, jak se k ní choval, a že ji zlobil. Theme song se mi líbil (oni vůbec seriál doprovází asi 3 hlavní písničky, které vám hrají při určitých scénách, ale otravné nejsou, i když je slyšíte po 10), tedy takhle - vždycky jsem si zapěla 1. dvě a poslední dvě věty (čirou náhodou shodné :-D) a tím to haslo. Navíc ten konec... bože, já na to koukala s otevřenou pusou a teď jsem nevěděla, jestli se mám smát, spadnout pod stůl, omdlít, nebo zaplakat nad scénáristama, který roupama nevěděli co už. Myslím tím úplně poslední díl, kde... hele, podívejte se, určitě to stojí za to, protože tenhle seriál umí zvednou náladu. Alespoň mně. Jo a pozor, dokonce i na Taiwanu znají Milana Kunderu, jedna dívčina ho tam čte... :-) Přeloženo.

plagát

Nunui yeowang (2006) (seriál) 

Podle místních komentářů to musí bejt pecka, tak jsem se na to těšila, a plna očekávání jsem se do toho pustila. Mé očekávání zamrzlo asi u 5. dílu, ale já pokračovala dál. Nelituji toho, ale ani nejsem kdovíjak nadšená a poctěná, že jsem tohle dorama zhlédla. U posledního dílu mi prolétlo hlavou, že vlastně její brácha umřít musel, jen aby z toho bylo ještě větší drama a aby v tom bylo ještě více utrpení. Nemůžu si pomoc, ale s hlavními hrdiny jsem se nesžila, do děje se jim mě podařilo vtáhnout asi 2x, jinak jsem na to koukala jako někdo, koho se to naprosto netýká, což je u dorama tohoto typu špatně, řekla bych. Neměl by tady člověk plakat a smát se s nimi? Ano, občas jsem s nimi smála, ale nedojali mě v zamýšlenou chvíli ani jednou. Hudba mi chytlavá nepřišla, přišla mi stejná jako v Coffee Princi, ne, ještě víc byla podobná Full Housu a ještě, ještě víc, Love to Kill. Možná jsem se na to až moc těšila, ale hlavně také nemám ráda hrdinky, které neustále křičí a mlatí všechny kolem sebe. P.S.: pokud nesnášíte jehly a dělá se vám při pohledu na ně špatně (obzvláště když ji někomu zapichují do paže), tak si dejte pozor u posledního dílu, je to tam vidět docela detailně ;-) Mně je to jedno, ale kamarádka se u toho málem složila... citlivka :-D Přeloženo.

plagát

Long Love Letter: Hjórjú kjóšicu (2002) (seriál) 

Lepší 3*. Abyste pochopili, jak to dopadlo, musíte koukat až úplně do konce... Po titulcích :-) A pokud to ani pak nepůjde... Napište mi do pošty, vše vysvětlím... Fyzika hadr, ale jinak je to opravdu romantický příběh s prvky akce, scifi a dejme tomu napětí. Není to špatný, jen to chce možná trochu pochopení pro námět. Co mě občas iritovalo, byla nepřítomnost hudebního podkladu některých scén. Přeloženo.

plagát

Aoi bungaku series (2009) (seriál) 

Poslední dvě povídky mě vůbec nebavily, možná to bude tím, že jsem Agutakuwu četla, nebo to spíše bude tím, že japonské kultuře a psychice ještě pořádně nerozumím. Pod rozkvetlými třešněmi jsem se sice nenudila, ale ani mě ty květy nijak neoslnily. Kokoro bylo zvláštní, stále nevím, jestli byla zima nebo léto, jaký byl, kdo byl a proč vlastně K spáchal sebevraždu - tedy já vím proč, ale kvůli komu? První a také nejdelší příběh... bavil mě a bavilo mě ho porovnávat s životem autora, rýpat se v něm. Tenhle příběh bych mohla mít tak na rýpání a dlouhé podzimní večery, u kterých bych o něm přemýšlela, ale to bych si ho samozřejmě nejdříve musela přečíst, což také v budoucnu učiním. A příběh "Utíkej, Melosi"... ten se mi líbil ze všech nejvíc, zanechal ve mně ze všech nejvíc. Asi se mi zrovna děsně hodil do nálady :-) Slabší 4*. btw. při sledování Pavoučího sítě, jsem si uvědomila, že peklo nebo nebe není, že by to bylo nelogické. Prostě mnou projel pocit, zjištění, procitnutí, že po smrti už nic není. Zajímavé.

plagát

Popoluška: Sladkých šestnásť (2008) 

Proč ne, pobaví, nenudí, macecha je stejná a přece jen trochu odlišná od ostatních macech... sestřičky jako by vypadly Moderní Popelce ze zadku, ale pohoda. A Princ? Tak koukat se na něj dá a nechutnej a stupidní vám nepříjde, tedy pokud nejste moc přecitlivělí na americký tančící chlapečky. Písničky nebyly zase tak špatný, ale tak mně pop vůbec nevadí... Film na pohodu... Název opravdu vypovídá, o čem to je, a je moc hezký, že si film nehraje na něco, co není. Bez přetvářky - def. tohoto snímku. EDIT. Tak jsem po pěti letech na to zase mrkla a zjistila, že je to vlastně docela dost podprůměrný... :-P