Magika82

Ne nadarmo se už po staletí říká, že horší než ďábel jsou dvě varianty ženy: První - zhrzená a podvedená, Druhá - bránící své dítě či milující osobu. V tomto případě Gina Carano - co by Ave Grant - si získala mé sympatie ještě více. U mnoha filmů, jako Pach krve, Valentýn, atd., jsem natolik vzteklá, že už raději sleduji sci fi horrory. Protože být na místě těch uječených a hysterických hus - chápu, že jde o scénář - tak by se vidělo, kdo by byl kočka a kdo myš. Protože bezmozkové vrahy či kanibaly, vždy předčí inteligentní, lstivá, všehoschopná mysl, která se také nechá pohánět tou nejstarší části mozku -> výsledkem je někdo, kdo je podobný postavě Avy Grant, či "bezejmenného" dokonalého zabijáka v podobě Luka Evanse ve filmu Nikdo nepřežije...Jen je důležité míti vždy napaměti, že zvláště dnes a se stále se vyvíjející technologií, platí stále a mnohem více slova mistryně detektivních příběhů, Agathy Christie: "Nelze spáchat dokonalý zločin." Nicméně, v tomto snímku nejde o páchání zločinu, ale jeho potrestání a záchranu milovaného člověka. A pokud někdo pochybuje o tom, že si 50 nebo 60kg žena nedokáže poradit s 2 metry vysokým, 100kg chlapem, nechť se otáže některého z mistrů bojových umění. Lehkost podání ve smyslu - unesený a na životě ohrožený manžel, není filmem skupiny B. Jedná se o prostý fakt, že každá příčina má následek a akce vyvolá reakci. A to vždy měrou úměrné prvotnímu spouštěči. Myšlenka, je energie. Její možnosti jsou neomezené, uvěří-li člověk sám každým atomem své bytosti, že něco dokáže, stane se tak. Neboť fyziku nelze občůrat, a zvláště ne na kvantové úrovni. Film rozhodně nenudí, má skrytou logiku, jasně danou dějovou linii, a dokonce i několik překvapivých momentů. Z tohoto pohledu tedy hodnotím snímek jako A mínus, 70% a tedy 3 hvězdy superior (superior = ++).

Ano, do 50 let seismologové skutečně očekávají velké zemětřesení na Severozápadním pobřeží USA. Ovšem zlomovou linii zde netvoří jen San Andreas, ale Pacifický zlom, který se táhne od hranic s Kanadou, přes státy Washington, Oregon, a Kalifornii. Očekávané zemětřesení by mohlo přesáhnout stupěň 9 na Richterově stupnici a ohrozit města od Seattlu, Portland, San Francisko, Los Angels a San Diego. Tedy desítky milionů lidí. Rovněž je kvůli Pacifickému zlomu, který se táhně v severní části 70km od pobřeží na dně Pacifiku, a téměř si podává pomyslnou ruku se zlomem San Andreas až mezi Kalifornií a Oregonem na pevnině, očekávaná Tsunami větší, než ta, která udeřila na Japonské pobřeží. Tento výše uvedený výčet již tvoří faktický "oslí můstek" k hodnocení filmu, tedy pojďme na mé nejdelší hodnocení v mé historii: Proběhne nám zde pouze Kalifornský zemětřas, který zcela pomíjí nezvratný kaskádový efekt výše uvedený. V L.A. i S.F. proběhne zcela nelogicky vždy jen jedno zemětřesení, bez dozvuku v podobě tzv. Dotřesů. Namísto toho přichází Tsunami, po které hlavní postavy vyplují na motorovém člunu...kam že to? Na hřeben Tsunami? Tsunami nemá hřeben! Jedná se o zvednutí mořské(oceánské hladiny) s plochou mnoha kilometrů až desítek kilometrů čtverečních a může dosáhnout v pohybu téměř rychlost zvuku. Na volném moři se hladina zvedne je o pár centimetrů. Jakmile se celá vodní masa, tedy celá vodní plocha, přiblíží k pobřeží, rapině snižuje rychlost v závislosti na na sklonu pobřeží. Čím nižší, tím Tsunami neroste do desítk metrů, ale "jen" metrů. O to rychleji, dále a drtivěji proniká do vnitrozemí, dokud se na něj nevyplaví celá plošně zvednutá vodní masa. Pokud je pobřeží strmé, Tsunami velmi rychle naroste i do 30 až 40 metrové výše (na přední část tlačí jen pozvolna zpomalující zbytek vodní masy). Tsunami tak nepronikne hluboko do vnitrozemí, leč svou energií zničí vše, co bude v jejím dosahu. Viz. záběry z Japonska a měst, která měla ještě betonové několikametrové hráze, přes které se Tsunami převalila poté, co zlikvidovala přístav. Jenže, San Franciský záliv je mělký, pobřeží stoupá volně. Strměji narůstá až hlouběji ve vnitrozemí. Proto jsou mrakodrapy u pobřeží a obytné domy na - z filmů dobře známých - prudkých kopcích. To znamená, že Tsunami nic nekladlo odpor. Měla mít okolo 3-6 metrů (nikoli k poměru k mostu Golden Gate) 50 metrů - mostovka vzdálená od hladiny. Ulice by dostaly u pobřeží řádně zabrat do výše prvního až druhého podlaží. Další chyba ve filmu.Tsunami po svém plném "nasunutí" celé své plochy na pobřeží, gravitační silou začne z bodu zastavení, téměř okamžitě nabírat rychlost zpět k moři. Tím je její destrukce dvojí. Tady nám ovšem "vesele" zůstává v hornatém S.F., jako kdyby pro ni gravitace neexistovala. Dwayne Johnson si u mne šplhnul několika málo snímky. V poslední době však od Hercula padá jako hruška ze stromu. Hrdina, vedle kterého se může jít bodnout i James Bond. Navzdory zcela jistě vyhlášené pohotovostní situaci, si zabírá pro sebe soukromě záchranářský vrtulník, aby nejdříve zachránil svou Ex, a poté co ji rozfláká o zem, vymění za letadlo a doletí si pro dcerušku. Nějak zůstal opominut fakt, že při přírodních pohromách jsou všechny složky integrovaného záchranného systému v pohotovosti a rodina není a nesmí být důležitější, než jiná rodina také v nouzi. Takže...shrnuto, výše uvedené "školení" z lekce Zemětřesení a jeho následků je zde uvedeno jen proto, abych shrnula fakt, že celý brakový a mne osobně hluboce zklamávající snímek San Andreas, je jen o ukázání jakési pohromy bez hlavy a paty a ohledu na vědecká a realistick fakta, která dělá křoví super hrdinovi (asi chce k Avengers) záchranáři D. Johnsonovi, který prostě zachraňuje Ex v L.A. a dcerušku v S.F.. Zatím, co kolem v turbulencích nelogiky probíhá malá zemětřesná apokalypsa.... Inu, inu. Nepotěšili jste mne, milí tvůrci. Naopak, hnuli jste mi žlučí. Neznalí fakt vám možná prominou, ale já sama vám neprominu. Naopak, dám vás hodit lvům...či vlastně Zlaté Malině za nejhorší film roku. Nedostatečná, a sednout! Odpadkový koš, a už ať to nikdy nevidím!

Inu, k filmu mám dvě hodnocení. Jedno horší, jedno lepší. Začněme tím horším: Zmutovanou (záměrně) Tyranosauří dámu splácanou z kdejakého raptora (dravce), to bych ještě překousla. Připomínala nejvíce kombinaci Tyranosaura Rexe se Spinosaurem Aegypticusem. Nicméně, co mě naprosto dorazilo, byl okamžik, kdy začala komunikovat s Velociraptory, jenž v některých momentech více připomínali své "příbuzné bratrance"- Deinonychuse. Představa, že 12 metrů dlouhý, 6 - 7 metrů vysoký Tyr-spino-saurus, dokáže pozměnit svůj hlasový fond a rozsah k dvoumetrovému Velociraptoru, je asi stejně tak pravděpodobná, jakože 10 leté dítě výškově i váhově - poměrově k výše uvedeným dravcům stejní - se může hlasově měřit s Pavarottim, či obráceně. Vyjde to na stejno. Velociraptoři byli vskutku vysoce inteligetní a lovili a žili v sociálním uskupení podobně jako dnešní vlci, či psi hyenovití. Ale, že by brali jako Alfu savce, nahou - ač v podání Chrise Pratta hezkou - opici, bez drápů, zubů, a velikostí k nim menšího, poněkud drhne. Zrovna tak, jako manažerka parku na podpatcích unikající se světlicí Tyranosauru Rexovi, jenž mohl vyvinout rychlost mezi 30 - 50km/h. Inu, dáma překonala ve sprintu i Usaina Bolta, a to hned 2×. Teď k tomu lepšímu: Mosasaurus Beaugei, se jim povedl na výbornou s potleskem. Dokonce v závěru příjemně překvapili tím, že onu mutantí dámu si dal k večeři. Mosasauři totiž skutečně - mimo mořských obratlovců - čas od času strhli ze břehu do vody dinosaura, který se přišel napít, či lovit v blízkosti hlubší vody a měl tu smůlu, že kolem právě hledal něco k jídlu Mosasaurus Beaugei....K prostředí parku: Nádherné, promyšlené, s krátkými a krásnými odkazy na první Jurský park. Pominu skutečnost, že mimo geneticky vypěstovaných dinosaurů, jejich krmení, všechny budovy a atrakce by finančně stěží pokryly i ty největší firmy světa, pominu a prominu....Herecké obsazení, dějová linie, dialogy, odlehčené scény s humorem, opět na výbornou. Dokonalé vyhrání si s digitálními trikovými efekty, opět na výbornou....Jakou známku si tedy odnese odemne na vysvědčení tento Jurský svět? Za chyby, to vypadá na Dostatečnou. Lepší hodnocení však zvedá známku na Velmi dobrou, s malým mínusem. Tedy 70%, a tím pádem 3 hvězdy superior.

Realita dnešního světa? Žel Bohu, ano. Snímek je zdrcující pravdou o nás samotných, lidech. O moci, chtíči, neuvědomění, kdy je třeba z kolotoče vyskočit dříve, než-li bude příliš pozdě, a samozřejmě surově odhalenou realitou zbrojního průmyslu. Toho průmyslu, kde si mocipáni a mocidámy nechtěj ušpinit ručičky. A tak to nechají za sebe udělat jiné. Toto je skutečná smlouva s Ďáblem. Za mne naprosto vyjímečně udělovaných 99,9% a tedy 5 hvězd bez debat. PS: Závěrečný epilog doporučuji přehrát si alespoň tolikrát, dokud neproninkou jeho slova a odkaz hluboko do vaší mysli.

První třetina snímku zdá se být klasickým moderním a bohužel se opakujícím klišé. Avšak další děj vše velmi dobře napravuje. Nejlepší přirovnání: Žák na propadnutí se nejen zachrání ústním zkoušením, ale i písemnou prací. Scénář a spolu s ním vývojová linie dává každými dalšími minutami filmu více lesku, propracovanosti. Detaily do sebe začínají zapadat a záverečných několik minut tomu dává pomyslnou třešničku na dortu. Netuším, proč jsem se při prvním shlédnutí zachovala natolik hloupě a povrchně, že jsem filmu nedala šanci se rozjet a odsoudila ho, a zároveň vypla již v prvních 15 minutách. Dnes se tedy tvůrcům snímku omlouvám, své hodnocení přehodnocuji a dávám 69%, a tedy 3 hvězdy superior (lepší plus). Film si zkrátka žádá jen pozorného a přemýšlivého diváka. A právě za to, co by horrorový snímek, m odemne má oněch 3++. Rozhodně nejde o žádný trhák, ale v žádném případě si nezaslouží patřit do skupiny B. Ba naopak, drápky se velmi pevně drží na spodní linii kategorie A.

Jsem rozpolcena. Není Mlha, jako Mlha. Tato je původu nikoli ze světa duchovního, nýbrž mimozemského. Proč si příšerky, leckdy připomínající nesmyslné brouky z Hvězdné pěchoty, vybraly maloměsto, toť otázka. Válka světů vydržela na 100% první půl hodinu. Pak už se snímku začaly podlamovat nohy podobně, jako oněm tripodům. U tohoto snímku tomu není jinak. Ano, napětí si podrží delší dobu, pohrává si s fantazií a psychologickou stránkou diváka díky hereckým výkonům. Ovšem střed se povážlivě naklání z kategorie A do kategorie B - . Závěr samotný jej naopak opět podepře a zvedne na A - . Ovšem právě závěr samotný, by mohl být čátí zcela jiného a nelavírujícího snímku... nuž, co se stalo, nejde odestát. Mohlo to být 75%, žel příšerky a střed srážejí hodnocení dolů na 60% a tedy 3 hvězdy.

Čeho je moc, toho je zkrátka příliš. A zde je až příliš...domatlaný...snímek(?), který bych osobně označila za opět za pohádku o tom, Jak pejsek s kočičkou vařili dort. Zde kočičku suplují scénaristé a pejska režisér. Potíž je v tom, že onen zkažený a nedobrý dort máme sníst my, co by diváci. Odmítám strávit, co oni doslova vyzvrátli. Odpadkový koš a úklidovou službu, snažně prosím!

Nekopruje, nepřebírá, nevnucuje, zkrátka vypráví velmi dobře známý příběh svým vlastním způsobem. Tím je - domnívám se - řečeno vše. Za mne 75% a tedy 4 hvězdy.

Zcela opačný názor z mé strany, pokud jde o historické zpracování, dále dějové propracování, kamery, střihu, režie, hereckých výkonů. Historicky není nemožné, vzhledem k již obchodování s Čínou a Japonskem od 17.století, aby do Francie, co by té doby námořní velmoci, nějaký onen mistr východních bojových umění na lodi zabloudil. Zvířata, zvláště exotická již byla do Evropy přivážena již za dob starého Říma. Chtěl by-li někdo vytvořit mýtickou bestii, pak si trochu za pomocí lidské vynalézavosti vyhrát s kovovou maskou namísto náhubku pro tygra, není nemožné. Pro hloupého, každý a vše hloupé. Pro mne, velmi povedený snímek a krásných 80%, a tedy hvězdy.

Jsem tak trochu šokována tím, že téměř nikdo se nepozastavil nad tím, co se nám tvůrce filmu pokoušel sdělit. Nejde zde přece jen o film samotný, který je sám o sobě natolik silným kafem, že kdybych si s hlavní herečkou vyměnila role a šlo o skutečnost, byla bych odsouzena za několikanásobnou vraždu. Tady jde o podstatu sdělení: Kam se řítí dnešní společnost, a jakým způsobem vychováváme své děti.. Osobně jsem v části Manchestru jménem Rocherfield, zažila při návštěvě známých, že tento film je tak blízko realitě, až z toho mrazí. V noci se ulicemi poflakovaly bandy 14-17 letých smradů s kapucemi na hlavách, kteří se bavili tím, že v jedné ulici ukradli auto, projeli se s ním pár ulic dál, a tam ho podpálili. Nebo jen tak pro zábavu dlažebními kostkami rozbíjeli čelní skla zaparkovaných aut u domů. Řidiči autobusů sedí za volantem obklopeni čímsi, co připomíná staré klecové výtahy. Na zastávkách zastavují jen na zamávání nebo na znamení v autobuse. V něm se po zemi válí vajgly, noviny, sáčky, PETky, atd.. Lidé jsou k sobě lhostejní...Ta jedna 5 denní návštěva mi stačila k tomu, abych se i po 9 letech při pomyšlení na dovolenou v Anglii, oklepala hnusem. Před pár lety se začaly takové skupinky objevovat i zde. Když mi kdysi takto "vyvdaný syn" (miluji ho i s jeho sestrou jako vlastní) přišel domů, to mu bylo 17, dostal takovou facku, že druhou mu vlepily dvěře od spíže. Dnes, jako 22 letý a pracující, už se na věci dívá jinak, a za tu facku je mi dodnes vděčný. Já v životě z části ještě prožitém za komunismu, dostala 4× od máti a jednou od babičky oprávněnou facku, že mi pokaždé stříkla červená z nosu. Celkem tedy 5 krát za život a v pubertě. Dodnes jsem za ně vděčná také, a vím, že byly ze strachu o mne, či za překročení mezí. Nedávno se mi svěřila sousedka, že když ji 16 letá dcera přišla domů z diskotéky ve 4 ráno a ještě mírně opilá, hned ve dveřích jí řekla, že pokud na ni sáhne, zavolá linku důvěry. Až to sousedka vstřebala, vletěla za ní do pokoje, dostala pár přes tlamu ještě po ní hodila telefon, že si teď může volat kam chce a práskla dveřmi. Měsíční zákaz internetu a ze školy rovnou dom paradoxně stačil k tomu, že dívčina dnes zdraví nahlas a sama od sebe. Oslím můstkem se vracím ke snímku Eden Lake. Je varováním pro všechny z nás. Práce a starosti nám zabírají tolik času, že se mnozí z nás přestávají starat o o, jak vyrůstají naši potomci. S kým se stýkají, co je zajímá, nestavíme jim mantinely a nejdeme příkladem. Je třeba si uvědomit, že i zvířecí mámy leccos mláďatům strpí, ale když překročí mez, dostanou tlapou nebo se po nich máma ožene přiměřeně zuby. Učitelé nás zastupují ve škole, ale nyní už nemají žádné pravomoci. 14, 15 leté děti necháváme venku poflakovat do půlnoci - někteří. Pokud se snímek Eden Lake nemá stát důrazným vykřičníkem podaným se vší surovostí a syrovostí, a probrat nás z letargie, může se stát, že jednou vám vaše dítě v sedmnácti vrazí facku nebo pošle "k šípku". Jsem za tento film vděčná, a apelovala bych na to, aby film Eden Lake byl povinně shlédnut zvláště rodičmi. Nikdo zde neříká, mlátit dítě za každou hloupost a ještě hlava nehlava. To rozhodně ne. Ale musí být dána jasná pravidla, vytyčeny mantinely a dáván příklad. A za porušení pravidel či překročení mantinelů, musí přijít trest. Protože úcta k rodičům, ke starším, k autoritám, se opravdu vytrácí. A je to jen naše vina, nás - rodičů. Náprava leží také na nás. Dokud je čas... Za mne tedy zcela vyjímečně udělovaných 99% a tedy 5 hvězd.