Lenka.Vilka

Tohle bylo...no, spíš jako začátek nové série, než jako čtvrtý díl. O rok později, spousta nových postav, spousta tajemství. A najednou z toho není survival s monstrama, ale postapo sem tam s monstrama. A celý díl je v podstatě o tom, že Un-ju pořád někam jde, my nevíme kam, a co se přesně, protože rok je rok je a ten jeden flashback moc neprozradí, a stále doufá, že najde bráchu. Zajímavá část je samozřejmě kytičková cizinka.

No, hele, to teda bylo! A obě linky za to stály. Útočiště v podobě stadionu? Takhle kdyby být jednou jedinkrát rozhodli vyřešit nepokoje během zápasu...hned by byl klid! No, a ta druhá? Další monster mamča mód Terminátor! Aj!

Udělalo mi radost, že se film větší měrou víc soustředí na trochu jiné události, než jak to podle traileru působilo. Byť mi tedy občas přišlo, že se děj snaží zpracovat tolik témat, že prostě nemá šanci to do svého konce stihnout dostatečně všechno nejen nakousnout, ale taky zároveň uzavřít. Paradoxně to celou dobu šlape na 100%, občas i na 110%. Aby potom přišlo závěrečné akční rozřešení, ke kterému se film ve vyprávění postupně vrací, stalo vlastně tou nejslabší částí. Je to víc psychologický drama než akční film. A jsem za to ráda. Že tam bylo té akce tak málo. 90%.

No, takhle...už se mi dlouho nestalo, že bych jakékoliv tvůrce čehokoliv nenášela takhle hodně ohledně toho, jak rozehraje částečně předpokládané očekávaní v kombinaci s nadějí, ale zároveň krutou pravdou, zda opravdu chci, aby to byla pravda, a zda smrt postavy (která si podle mě v první sérii prošla největším vývojem a zároveň jako bonus uvěřitelným) byla skutečně naživu. Ať už v jakékoliv formě...

Fakt jsem se bála, že přesunít ven ztratí tahle pecka svoje kouzlo! Ne, neztratila. Možná je právě o to víc drsnější. Přibudou postavy a samozřejmě, že většina vojáků jsou solidní kurvy. Ale ne všichni. Scéna s monst mamčou. Ach, jo, vždycky když si řeknu, že už jsem viděla všechno, tak to se najde něco, proč to vezmu zpátky. Jsem ale hodně zvědavá, jak to dopadne s naším novým amigem a jeho doslovným "chozením botách toho druhého" a co s ním používání cizího těla dělá. Konec wau! Tak snad se brzo dostanou ven...

A teď upřímně: kolik z nás může říct, že nás naše práce takhle baví? No, asi tak...

Vlastně to samé jako Gdaňsk.

Od nikud nikam, ale kdo rád vnitřnosti a skvělou grafickou stránku, tady si užije.

Neb co uděláme pro přežití. Závěr je proto o to drsnější...

Takže to vezmeme postupně, ať nezapomenu, i věci, který tady provozní nevedou: Špatný prezident. Oba piďi příběhy vážně dobrý. Jenom mám trochu obavy, že jednu dobu to tam fakt takhle vypadalo. Adam 1: První díl téhle minitrilogie. Jako moc fajn úvod. Kam dojdou? Proč tam půjdou? A co ten aktuální Adam 2, k němuž to všechno píšu?: Tak tohle mě poměrně dost bavilo. Už se tak zhruba ví, o co jde. Tak snad s tím v třetí části dostatečně naloží  :)