dopitak

Miroslav Moravec na hrad! Anebo na Olymp na trůn dabérského Dia! Výborná komedie s několika scénami, které si hodlám vystřihnout, schovat, zapamatovat a používat! Marino Balestrini (můj první film s Nino Manfredim, to je ostuda!) je smutným hrdinou, smát se budete roli hluchoněmého Uga Tognazziho, líbit se vám bude půvabná Pamela a docela pochopíte, že se jí vyplatí hledat i ve městě jako je Řím. Vypečený konec!

Ačkoliv nově vzniklý dabing z dílny ČT lze pochválit (výborný Oldřich Vízner), ten film je prostě blbý. Věřte kolegům. Knihu jsem nečetl, film ale nemá ani atmosféru, ani vtip, a sledovat tři potrhlé polodědky, jak křepčí kolem křehotinek sotva dvacetiletých anebo jak nestaví stan, na to bude mít nervy málokdo.

Trochu divoký námět, ale víc mi vadil ten profláklý sled náhod, díky kterým se Assunta a Vincenzo stále potkávají. Výtečný původní dabing (Bek, Munzar, Jiroušková), look a hudba už podle mě v přesahu ze sedmdesátých. Třešničkou na dortu je pak starý známý bard Stanley B (můj 11. film s ním).

Jsou tam lepší chvíle, a ty horší. Slabší motivy bohužel postupně převládnou (domorodci mluvící naší řečí, trapný čangajšek v základně, přílet bandy atd). Skvělý dabing.

Seděla mi poloviční retro stylizace (parodování sedmdesátek) i obsazení, ocením dobré nápady, právě ve scénáři je ale nejvíc znát bezmocnost. Mezi vtipy se povedly spíše ty z kategorie nečerných, amputační a kastrační sráží rating. Pletu se, anebo si do hudby "půjčili" kousek motivu z Krkonošských pohádek? Auto v potoce je navíc.

Dirk mě nezklame nikdy, ale tohle plácání na moři Britové v 50´s a v 60´s trochu přeháněli a dát JRJ roli opilce, to mi trochu vadí. Bardotka prakticky nepoznatelná, už se ale její přednosti rýsují (postava na minus dvojky, ale poprsí trojky). První mnou zhlédnutý díl, šanci tomu dáme, ale s novým dabingem to nestojí za moc. Jan Vondráček na DB docela dobře, ale Maryška se na hřmotného britského Wericha naprosto nehodí.

Kolega argenson vystihl vše důležité, je to skvělý zdroj informací. Já bych jen dodal, že hůř napsaný scénář jsem dlouho neviděl a tuhle šlamastyku nezachrání ani původní dabing neoposlouchaných hlasů, ani krátké vsuvky rychlodabingu místo dnes běžných titulků, když tvůrci nechtějí sjednotit více použitých jazyků. Koukal jsem se přes 90 minut a doteď nevím, o čem to bylo.

Čtyři, za charleston, jazz, a dabing. Vašut na Gera je trefa, i když filmu dominuje chraplák Pava Pípala (nejlepší obsazení!) v postavě Francouze. Je to hodně výpravné a asi to tak FFC (v titulcích jen jako FC) také zamýšlel, jako pomník době, hudbě a životní etapě východní Ameriky. Překážely mi tam některé postavy a s nimi spojené lajtmotivy, například za všechny stepař Hines (Kaiser na něj další trefou). Atmosféru rozbíjela hudební čísla, pokud se chtěl FFC tímto filmem přiblížit žánru noire, pak se nepovedlo. Závěru chybí gradace, nejasná je hlavní postava, divák nemá komu fandit (milostné lince? Vždyť se objevuje a na dlouho mizí). Chybí tomu dost, ale pozitiva jsou vypsána v první větě.

Pokračování filmu spíše parazituje na původní výborné myšlence. Tvář Yula Brynnera láká diváky, jeho postava ale ve filmu nemá smysl (zjevuje se ve snu). Myšlenka klonovat světové vůdce ku prospěchu svému se objevila už (pokud ne dřív, nejsem encyklopedie) ve filmech s Fu Manchu, a to je brak britského sci-fi krimi. Fonda je hipisák, jenom ne hrdina. Filmu chybí kvalitní dabing, na výběr máte z původního jednohlasého rychlodabingu anebo zfušovaného od MGM 2006.

Moje dosavadní hodnocení Felliniho filmů: (*; ***) Takže zatím nejlepší Fellini :). Zaznamenal jsem tisíc skvělých dabingových hlasů (až na poněkud mladé hlasy zasloužilých členek sboru), krásnou hudbu a pořádně praštěnou podívanou. Ale je to natočené chytře a i základech i tohohle díla dodnes stojí minimálně italský film. Nadčasový plakát, tedy ta česká verze.