Ben Nevis

Po druhém podívání zvyšuji hodnocení. Tento film mě dovedl k Lukjaněnkovým Hlídkám, za což mu velký dík. Film se nesnaží o bezduché převedení knížky na plátno, ale přichází s upravenou verzí a dokonce má i umělecké ambice. Mám pouze dvě výtky. Jedna je na Šero, které nejde na plátně skoro rozeznat od normální reality. Druhá na příběh Světlany, který dostal málo prostoru a více méně se zázračně vyřešil sám. Pokud srovnám film s knížkami, tak se mi ve filmu líbila víc Antonova iniciace a příběh s Jegorem, na druhou stranu už zmíněná Světlana a její prokletí je vytrženo z kontextu příběhu a vypadá jako něco, co tam nepatří, a upíří slečna vlastně žádný věčný hlad neměla, jenom ve filmu bezradně postávala.

Konečně oddychovka, u které člověk mohl vypnout mozek a jenom se bavit, namísto aby přemýšlel nad nelogičnostmi a kroutil hlavou nad pitomým scénářem. Na druhou stranu tento stroj na peníze kromě odpočinku žádnou další hodnotu nepřidává.

V této kopii Twilightu nemáme upíry a vlkodlaky, ale Vrhače (což jsou politicky korektní čarodějníci). Herecké obsazení mi přišlo sympatičtější, protože Ethan nevypadá jako metrouš, co seděl dvě hodiny v silném průvanu (a dokonce je sympatický), a Lena sice není vyloženě krásná, ale na rozdíl od Bely žije. Dějová linka si také zaslouží průměrné hodnocení, vyšší díky tomu, že se tu nedomestikují upíři. Téma zakázané lásky, byť je věčné a vděčné, už je holt v městském fantasy vyčerpané. Být teenagerka, hvězdičku přidám.

Jeden z nejlepších českých socialistických filmů o tom, jak si malí kluci hledají sami tatínka či dědečka (a že jich je). Milá vzpomínka na doby, kdy matka mohla nechat dítě u cizích lidí a nikdo nevolal sociálku. Na to, že je to film spíše pro děti, tu nemáme jednoznačně kladné a záporné charaktery, ale chybující lidi, kterým v životě nevyšlo vše, jak by mělo. Tomáš Holý hraje přemoudřelého, ale vtipného spratka, kterému divák rád jeho spratkovitost odpouští, protože je součástí komediální stránky filmu. Dívat se na dětské filmy s Tomášem je požitek a ne utrpení, jak to často bývá. Nebýt zarputilého až násilného poselství, že kluci si zaslouží otce a svobodná matka je fuj fuj, dala bych plný počet hvězdiček.

I když snová fantazie není můj oblíbený žánr, musím Imaginaerum hodnotit jako film, který funguje jak po obrazové, tak po příběhové stránce. Příběh je jednoduchoučký (kam se hrabe na Lynche), a právě díky tomu se autorům podařilo skloubit svojí hudbu, herecké výkony a počítačové efekty. Kdo má rád Nightwish, může si užívat písničky a film brát jako delší videoklip, milovník hororů zase pozná netradiční strašidla. Členové kapely se naštěstí nesnaží pronášet repliky nebo dokonce hrát, znají svoje limity. Umělci mají fantazii a Tuomas se rozhodl tu svou převést na plátno. Musím říct, že úspěšně, i když se nekonalo žádné "Wow".

Od Oscarem ověnčeného snímku jsem čekala sofistikovanější zápletku než hloupoučkou předvídatelnou pohádku pro dospělé slečny podle scenáristické kuchařky pro začátečníky. Výkon Jennifer mě neohromil, spíš mě zaujalo herectví Bradleyho, který ze sebe vydal víc emocí a předvedl víc než jenom pár hysterických scén, které zaujaly porotu. Na druhou stranu se na scénáři nedalo nic zkazit, vedlejší postavy pobavily a v taneční soutěži jsem fandila, i když to nebyl žádný Hříšný tanec. Pohádky mám ráda.

Po první sérií: Je to klasické schéma, které už jsme viděli v lecjakém seriálu: banda různorodých jedinců (tady mimozemšťanů) na jedné hromádce. Plno ras, o jejichž původu se dozvíme asi ve hře nebo jinde, protože seriál se nenamáhá nic vysvětlovat, mezi sebou hašteří a lidé je stmelují. Oceňuji rozmanitost záporáků, ale na druhou stranu tu není výrazná záporná postava a kladné postavy to nevynahradí. Pokud se v další sezóně (jestli nějaká bude) víc soustředí na hlavní dějovou linku, dám ještě seriálu šanci. PS: konec mě bavil víc než začátek.

Wright se snaží slabou předlohu zvýraznit experimentátorstvím. Divadelní kulisy a divadelní stylistika mi přišly jako zajímavý nápad, ale odvádějí pozornost od samotného dramatu. Předlohu jsem nečetla a ani to nebylo k dívání nutné, ale od historického dramatu jsem čekala ponor do dobové problematiky a vcítění se do dobového ducha. V Pýše a předsudku se to podařilo, v Anně Karenině ne. Možná se měl režisér soustředit víc na postavy a méně na kulisy.

Pilot: Je fajn, že někdo točí biblické příběhy, protože odkazů v běžné mluvě je spousta a ateisté neví, odkud které pořekadlo pochází (například stojí tam jako solný sloup/Lotova žena). Ve zpracování se mi líbily efekty, třeba rozestoupení moře, ale jinak musím dát průměrné hodnocení kvůli zpracování příběhu. Víc by se mi líbilo, kdyby vzali jednu postavu a pořádně ji rozvinuli, třeba nad rámec bible. Takhle to vypadá jako ilustrace k biblickému textu, kdy vidíme jak Abrahám obětuje Izáka a pak skok na Mojžíše. Jsou vypíchnuté momenty, které stály za zaznamenání do Bible, ale jako životní příběh důležitých biblických postav pokulhávají. Třešničkou na dortu je pak Ježíš, který jakoby vypadl z obálky Strážné věže. :-)

Pilot: První díl je nabitý akčním dějem a navnadí na další sledování. Hlavní postava není protivná a vedlejší se dají snést (gay kámoš je na hraně). Uvidíme po pár dílech, co z toho vyleze. Po dalších dílech: herečka si musí vícero rolí užívat. Některé postavy jsou zábavné, některé otravné a některé strašidelné. Tatiana ale musí přehrávat, aby zdůraznila rozdíly mezi rolemi. Děj se bohužel posouvá moc pomalu, jako by nás mělo čekat pět sezón, což pochybuji. Za největší WTF považuji vklouznutí do role detektivky ze dne na den. Prozatím 60%. Druhá sezóna 80%: je ještě větší úlet než ta první. Bavila jsem se královsky. Tatiana se výrazně zdokonalila, takže většinou nevnímám, že klony jsou jenom ta stejná ženská s parukou, ale opravdu vidím různé osobnosti, gesta apod. Některé scény jsou tah na ceny, a tak doufám, že ten seriál nebudou vidět akademici jako příliš béčkový.