FeroFabus

Pár desítek vesničanů brání Evropu proti mnohatisícové přesile zkušených válečníků a samozřejmě vyhrají. Sláva hrdinům.

Dvouhodinová nuda v komorním psychologickém dramatu, zasazeným do sci-fi kulis. Pokud to mělo nějaké skryté poselství, tak mi to zůstalo záhadou stejně, jako kde se tam vzali ty opice.

Opravdu nevím, jak tento film hodnotit. Jestliže to měl být historický film o jedné z nejslavnějších postav našich dějin, tak z pohledu historické reálie tak 1*. Prostě hollywoodská představa středověku - když neprší, tak je alespoň mlha, všichni jsou v černém a špinaví a hlavně ukrutná řežba, kde krev teče proudem. Kdyby se ten film nejmenoval Jan Žižka a nebyly v něm postavy z naší historie tak by to byl dost dobrý dobrodružný film, ale takhle mi připadá velmi silně přitažené za vlasy, že by Žižka prožil krátký románek s neteří francouzského krále. No a vypuštění lva na nepřátelské vojáky tak to už fakt nevím.  Na druhou stranu je to velmi dobrá filmařská práce, skvěle natočený film a nejvíce se mi líbil naprosto bezchybný Til Schweiger. Otázkou je proč se točil film o Žižkovi z doby, kdy se o něm téměř ni nevědělo. Logické by bylo natočit něco z Husitských válek, třeba bitvu u Sudoměře. Na samém konci, kdy se obrovské vojsko křižáků valí na vozovou hradbu a do toho zní chorál Kdož sú boží bojovníci cítí člověk národní hrdost, ale co to řene divákům v USA, kde se film jmenuje Středověk, to fakt nevím.

Pro mě velké zklamání. Super hvězdně obsazený film, ale akční příběh a drsný hon to tedy rozhodně nebyl. Většinu filmu se tam jenom chlastá a žvaní o tom, kdo koho šuká. A tragický dabing Marlona Branda to rozhodně nevylepšil. Filmů s podobnou tématikou ze šedesátek jsme viděl více (např. V žáru noci, Útěk v řetězech, Frajer Luke apod.) a všechny tyto filmy kvalitou tento snímek výrazně převyšovaly.

...přes hory půlnoční přešel jsem, noc byla ještě mladá, dál směle dál, kdo chce do El Dorada... Tenhle film prostě miluju, někdy okolo roku 1990 jsem si pořídil na VHS(později pochopitekně i na DVD) a při jeho sledování jsem si uvědomil, že jsem ho už kdysi jako kluk viděl v kině a od té doby jsem ho už viděl nevímkolikrát. John Wayne ve vrcholné formě, stejně skvělý Robert Mitchum a James Caan, který touto rolí odstartoval svoji hvězdnou kariéru. Navíc naprosto perfektní český dabing, zvlášť Michal Pavlata. Zpočátku jsem si teno film pletl s jiným Hawksovým filmem Rio Bravo. Dnes tato volná trilogie( Rio Bravo, El Dorado, Rio Lobo) patří společně s Leonovou dolarou trilogií mezi moje nejoblíbenější filmy.

One man show Charltona Hestona. Historický film ze starých dobrých časů, kdy ve středověku neustále nepršelo, všichni nebyli v černém a nenosili bezprsté rukavice a v bitvách proti sobě ve středověké Evropě nebojovali černoši a homosexuálové.

Tak western to vyloženě nebyl ani na 4* to asi nebylo, ale vidět v jednom filmu Johna Wayna, Hugo Hasse, herečku českého původu Věru Hrubou a k tomu Olivera Hardyho(bez Laurela), to fakt stálo za to.

Vynikající režisér, dvě superstar v hlavních rolích a vznikne z toho hodně průměrný film. Dle mého názoru nejslabší film JW i režiséra HH, z těch které jsem viděl.

Této směsi nesmyslů a absurdit jsem nedal odpad jen pro výborné herecké výkony většiny aktérů (hlavně Sean Bean v pro něho zcela atypické roli). Nesmysl č.1 Dva polští vojáci po pádu Gdaňska utečou a narazí na sovětské vojáky, utečou znovu a ponějaké době narazí na britské vojáky. To jako utíkali přes  celé Polsko Německo až na západní pobřeží Francie?   Nesmysl č.2 Harry byl ve Waršavě 1. září 1939, ale Lois, kterou přivedl do jiného stavu ještě před tím v Anglii porodí až včervenci 1940.  Nesmysl č.3 polská odbojářka balí stále ve stejné hospodě německé vojáky, které potom zabijí a hloupým Němcům trvá skoro rok, než na to příjdou a když  už má oprátku kolem krku, tak ji uprostřed Varšavy odbojáři zachrání  a utečou.  No a když se Tom z Francie dostane do Španělska, Janek se se  svým bratrem šťastně shledá v Anglickém blázinci, Harry seskočí do okupovaného Polska, kde se shledá se svojí polskou manželkou a chtějí se dostat do Jugoslávie(?????) a Lois souhlásí s Vernonou nabídkou ke sňatku, tak jedno oko ani ucho nezůstane suchý. A zcela samostatná kapitola je příběh černošského homosexuála a jeho amerického přítele v  okupované Paříži, jaký to mělo smysl zřejmě neví ani režisér  a scénarista  v jedné osobě. Zřejmě pro povinný počet černochů a homosexuálů v jakémkoliv dnešním filmu i když to je sebevětší nesmysl.

Dnes už tento kdysi slavný horor vzbudí občas spíše shovívaý úsměv. 3* za nostalgii, když jsme to hltali v osmdesátkách na VHS v nějaké šesté kopii se "skvělým" rychlodabingem.