Atron

Scénář se vyžívá v dějových zvratech. Asi tak pátý už mě přestal bavit, co je moc, to je příliš. Začínám si myslet, že M. Caine byl asi v 60. letech odsouzen hrát jednoho lumpa za druhým, je mi ho trochu líto. A v tomhle filmu vlastně všech, takhle připitomělý scénář, to muselo být utrpení. Komedie ani omylem, jako krimi ubohé. Body jen za herce.

Atmosféra mexického pohraničního městečka a hotelu pro čekající imigranty výborně vykreslená. Jen si nejsem jist, že - byť sebenaivnější - Američanka by se vdala z lásky za Rumuna čekajícího na přistěhovalecké povolení jen několik hodin poté, co jej poznala. Olivia ale tu naivku hrála tak fantasticky, že bych tomu snad i uvěřil:-)

Viz hodnocení od "sportovec". Zklamán by byl ten, kdo by zde hledal jen erotiku. Ta tam samozřejmě je v míře úměrné 70. letům, ale málokdy je erotika ve filmu využita k humoru a satiře. Z tohoto pohledu jsem filmem nadšen. Bavil jsem se nádherně a Lauřino "Ne... ne... NE!" mi znovu zní hlavou jako kdysi.

K oficiálnímu textu distributora... Ida Lupino nehraje svéhlavou úřednici, ale manželku majitele přepravní firmy. Svéhlavá tedy je, ale že je neuspokojená a nešťastně zamilovaná (nikoliv do manžela), to je zase jiná věc.

Aby se agilní americké manažerky firma v Americe zbavila, pošle ji na studijní cestu do Skotska. Tam svými novátorskými nápady a šarmem nadchne majitele textilní firmy. Zaměstnanci této firmy změnami, které manažerka firmě vnucuje, ale nadšeni nejsou. Na to, že film je z roku 1959 se manažerské praktiky od té doby moc nezměnily, ta ženská je na zabití ještě dnes. Viz její věta "není výroba, která by se nedala racionalizovat" při pohledu na staříky s kolovrátkem. Vřele doporučuji shlédnout zejména zaměstnancům firem s manažery dosazenými ze zahraničí. No a Sellers skvělý jako vždy.

Pravdou je, že ze začátku mi Olivia se svou naivitou trochu moc připomínala hrdinky takových těch filmů pro pamětníky, co dávají v sobotu dopoledne v televizi, ale pak jsem si uvědomil, že děj je vlastně posazen do 19. století a že tak to tehdy asi opravdu bývalo. Když jsem přistoupil na tuto premisu, pak jsem jen s úžasem sledoval vývoj této postavy až po sebevědomou ženu.

Melodrama, kde jsou city propírány ze všech stran. Ona je mladá vdova - talentovaná ambiciózní herečka s dcerou. Spřátelí se s černošskou ženou, která má také dceru, která ale na rozdíl od matky jako černoška nevypadá, takže je zaděláno na rasový problém. Při finální scéně (hvězdička navíc za zpěv Mahalie Jackson) má pak každý povinně vyždímat kapesník. Herecky vynikají dospívající dcery Sandra Dee a Susan Kohner.

Dílo jsem vydržel až do konce jen díky častému rychloposuvu. Sophia Loren s obrovským dekoltem předvádí vášeň, oba pánové jsou zase pyšní jak název sliboval. Celé dohromady je to ale většinou jen tahání kanónu, tlačení kanónu, opravování rozbitého kanónu a čekání na další a další statečné činy španělského obyvatelstva. Jen mula s čepicí britského námořního důstojníka na hlavě byla fakt dobrá.

Dokonalý slovní humor dvou manželů coby právníků, kteří stojí proti sobě u soudu. Katharine má většinu filmu jakoby navrch, Spencer si ale umí najít chvilky, kdy si ji doslova vychutná. Je to čirá radost sledovat ty dva.

Dokonala souhra skvele muziky Bee Gees, Travoltova hereckeho vyrazu a vystihnute disco doby. Tenhle film proste miluju.