Jeoffrey

Jsem zatím docela příjemně překvapený, protože od úplně první série je tahle čtvrtá za mě asi první případ, kdy jsem opravdu neskutečně blízko dát nějaké části SAO 5*. Možná jsem se zbláznil, ale mě se ta první půlka (12 dílů) vážně hodně líbila. Je to z velké části neskutečně povrchní okouzlení, protože za něj můžou všechny ty velké a pro mě zajímavé a povedené bitvy a souboje, které jsem si občas užíval skoro jako třeba takový Helmův Žleb, ale mě to k příjemnému a intenzivnímu zážitku asi někdy stačí... A teď SPOILERY, všude samé SPOILERY... Navíc jsem si docela oblíbil Alice, vše tu šlape i bez Kirita, i když mě zajímá, kdy se ze svého stavu probere a čekám "epický comeback". To, že bude hrát důležitou roli i Asuna bylo jasné, stejně jako bylo jen otázkou času, kdy dorazí zbytek... Každopádně (ne)jsem zvědavý, co se stane, až Kiritův starý harém potká nový harém a jestli z toho bude zase nějaká půtka zakončená zbudováním ultimátního harému (jako tomu napovídá jedna ze zdejších episod) a já se konečně proberu z toho zaslepeného očarování všemi těmi bitvami a budu jen zírat, kam jsme se to zase dostali... A nebo taky ne, třeba tam budou další a další pěkné bitvy a souboje, nějaké ty emoce a možná se tam to harémování i bude hodit (zatím tady v té první polovině to bylo spíš divné...). Také se mi líbí záporáci, jsou to zase dva solidní psychopati, kdy jeden je filozof amatér, hledající už od mládí, kde sídlí lidská duše (šroubovákem!) a druhý bude evidentně další z kamarádu ze "Smějící se rakve", ale tentokrát mi nepřipadají nijak otravní, trapní, divní čí ubozí, což je za mě dost dobře. Jsou zde i další postavy, které jsem si oblíbil, třeba takový Berculli, nebo Scheta a její podivný vztah s velitelem Pugilistů... Zkrátka baví mě to, zajímá mě to a na druhou půlku se těším. Ovšem něco mi říká, že je dost velká šance, že to tam nějak pokazí a tak zůstanu opatrný a opět těch 5* nedám. Po první polovině 4. série 8,2/10 EDIT 27.9.2020 - Konečně jsem dokoukal druhou půlku a tohle byla čirá bolest! Když máte v prvních 4 dílech víc chapadel než v anime o rybaření, tak si říkáte, že autor má asi hodně velký problém a přemýšlíte na jakou kravinu to sakra zase koukáte. Dál se k tomu přidávají záchrany na poslední chvíli a třeba v pátém díle od postav u kterých jsem si stejně jako záporák kladl otázku - kdo to sakra je? Pak dojde na nevyhnutelné a zelenina ožije, ale nepovedlo by se to bez jeho nové virtuální lásky Eugea, sakra na co to do háje koukám... Motivace záporáků jsou podivné, nejhorší byl ten trouba, co se zamiloval do virtuální postavy - What a SIMP! A celý ten finální bordel a podivnosti kolem - I am done with this shit! Po první půlce, která mě bavila, přišlo něco, co mě donutilo se na celé SAO vybodnout. Je hezké, že autor do budoucna plánuje ve svých dílech dávat ženským postavám větší hloubku, ale sakra chlape, přestaň už čumět na ten hentai! Pokus o znásilnění v každé sérii a teď chapadla všude! Prober se! Možná se pak k tvým dílům někdy vrátím, ale tady se propadám z nadprůměrného hodnocení na těžký podprůměr a po pravdě nemám na další SAO minimálně na pár let vůbec chuť a ani náladu. Tohle to dokázalo, Kirito možná ožil, ale pro mě SAO umřelo! Druhá půlka 2/10 a celkově 5,1/10

Na jednu stranu si říkám, že to bylo velkolepé finále všeho, na co jsem od prvotního setkání s elitou Tōtsuki a příchodem Azamiho čekal. Na druhou stranu si ale zase probírám, jestli to bylo tak super a velkolepé, jak jsem si to představoval. Jistě byla to jedna velká bitva, obrovský turnaj, ve kterém měla být ta nejlepší jídla a vrcholné gastronomické zážitky. No a byla tam spousta jídel o kterých jsem nikdy neslyšel a která nejspíš ani nikdy neochutnám (ale byla tu třeba i speciální pizza quattro formaggi a já hned dostal chuť si taky něco podobného objednat - tedy co se týká podpoření chuti k jídlu, tak to pořád funguje skvěle a můžu doporučit). Ale bylo to tak impozantní, nebo to byl jen vcelku obyčejný turnajový arc, který se mi líbil proto, že tam byly postavy, na které jsem se celou dobu těšil? Těžká otázka... Po pravdě jsem ani nebyl tak napnutý, jak jsem si představoval a sledovat, jak velký gastronomický orgasmus budou tentokrát mít členové poroty se postupně také začínalo trošku zajídat. No a finální čistě fan servisová schopnost Azamiho byla asi už těsně na hranici toho, co jsem ještě ochotný bez problémů přijmout. Ale tak byl to intenzivní turnaj a bylo to vcelku adekvátní provedení toho, na co jsem se těšil a tak dám ještě jednou 5* s tím, že se bojím, co bude dál, protože tady a teď by byl dobrý a za mě i logický konec, ale prý se jede dál... No uvidíme... Po 12. díle 8,5/10

Taková slabší, předvídatelnější, bezkrevná kopie anime jako jsou Bungo Stray Dogs nebo spíš Kekkai sensen. Příběh je tu mnohem víc generický a jednodušší, postavy nejsou ani z poloviny tak zajímavé, jak bych si u mysteriózní fantasy detektivky přál (chybí jim jakákoli hloubka a jejich charakter by se zpravidla dal vyjádřit jen pár slovy). Atmosféra je spíš nudná, než napínavá, chybí jakékoli silné či nečekané zvraty. Souboje nejsou nijak extra dramatické a i celé to finále bylo neskutečně mdlé a plné rádoby hlubokých mouder o lidské nátuře, které mě ale takto absolutně míjeli. Sice neurazilo, ale ... 4,4/10

Střílení z pušky může být nádherné, o tom nepochybuji, ale ať se zdejší dívky snaží sebevíc, tak mě nějak nedokáží přesvědčit a nalákat. Máme tu kombinaci "roztomilé dívky dělají roztomilé věci" s klasickým sportovním anime. No a je to obojí tak vyvážené, že ani jedno z toho vůbec nijak nevyčnívá a zároveň je obojí tak slabé a nevýrazné, že je dost pravděpodobné, že si za pár týdnů na celou tuhle show vůbec nevzpomenu. A ona je to možná i škoda, protože co se té roztomilosti týká, máme zde hned dvě pro mě oblíbené charakterové šablony - uzavřenou, podivnou Yukio (= tajemná, nemluvná, s aurou jisté vznešenosti a nadhledu) a nešikovnou, lehce přihlouplou, ale velice snaživou Hikari (= klasické roztomilé a neohrabané štěně). Tyto typy mám v anime rád a líbí se mi i tady, ale pro všechno to trénování a turnaje nemám moc příležitostí si obě dívky a jejich interakci s dalšími zase až tak užít. Roztomilé momenty tam jsou, ale na nějaké nasazení stabilní příjemné nálady a navození mého uspokojení je jich tam prostě málo. A pak je tu sportovní aspekt a po pravdě ani zde to příliš nefunguje. Zaprvé tím, že každý do kolečka opakuje, jak je střílení skvělé a snad každá vedlejší postava nám k tomu musí něco přidat, ať už je to vnitřní monolog, nebo hned nějaká backstory, necítím žádné vnitřní nucení k tomu, abych fandil naší hlavní čtveřici. Každý tu má svůj motiv a každý je více nebo méně silný, tak proč bych se měl upínat zrovna jen sem... Zadruhé mi tady chybí jakákoli konkurence mezi děvčaty, něco co by vytvářelo napětí - nějakou výraznou rivalitu. Děvčátka se tu spíš všechna během turnajů kamarádí, podporují a motivují. Tím, že je jedna tak dobrá, motivuje další k tomu, aby byla ještě lepší a místo aby se na sebe dívali jako velké soupeřky si pak jdou děkovat... Zatřetí, hlavní hrdinky nedělají nic extra pro své úspěchy. Jistě je to klišé sportovních anime (především shounenů), že pokud chcete něčeho dosáhnout, je třeba trénovat víc než ostatní, ale divákovi to dává pocit jistě satisfakce. Když vidíte jak někdo dře jak zvíře, tak mu spíš (logicky) přejete, aby mu to vyšlo. Tady máme třeba Hikari, která miluje střílení a chodí prý střílet pořád, což nám ale nikdo přímo neukáže, ovšem během obyčejných tréninků to není nic moc a my prostě jen musíme věřit tomu, že v soutěžích jí to jde díky nabuzení lépe - mnohem lépe! Dobře věřím, ale opět - proč bych jí měl fandit? Vidím její neskutečné nadšení, ale nevidím její "pot, krev a slzy". Nadšení a talent někdy mohou stačit na vítězství, ale z pohledu člověka, který si většinu věcí vždy musel tvrdě vydřít, jen tohle k obdivu (a fandění) nestačí... No a ještě jsem neskončil! Další z nedostatků tohoto anime je třeba i to, že se o střelbě kromě nějakých základních faktů a pravidel nic zajímavého nedozvíme. Tedy můžu s klidem říct, že tohle není ten typ sportovních show, které nás mají nabudit do určitého sportu a říct nám o něm co nejvíc a co nejvíc ukázat, abychom věděli, co si třeba budeme muset pořídit, jak správně stát při střelbě, jestli je nějaký způsob ve výběru vhodné pušky atp. Vzdělávací přesah je zde zkrátka minimální - povrchní... Když si k tomu přidám spíše podprůměrnou animaci, pak se není čemu divit, že na většině anime databází je tohle anime hodně dole... Přesto všechno se já za sebe nedokážu donutit k tomu dávat nějaké extra nízké hodnocení. Občas mě to lehce pozvedlo koutky úst, nemůžu říct, že bych se u jednotlivých dílu nějak výrazně nudil. Jak jsem psal, některé postavy mám rád. Mělo to pěknou hudební stránku... Je tu hromada nedostatků a anime selhává v obou hlavních rovinách, o které se snaží, ale pro mě to vlastně nebyl špatný zážitek... No, už to okecávám dlouho, co se mám komu zpovídat! Za mě průměr. 5/10

"To jsme zase na vesnici?" " No, je to Okinawa...". Dlouho očekávaný výlet z malebné vesničky do možná ještě krásnějšího přímořského letoviska je konečně tady! Nádherný film plný kouzelných scenérií, ryze prázdninových zážitků (kajak, šnorchlování, výlety...) a hlavně neskutečné pohody, mě dokonale chytl za srdce. Taková krása, legrace, příjemná atmosféra, díky které jsem měl na obličeji úsměv skoro celou hodinu (že mě ještě teď bolí koutky...). Pokud máte rádi původní seriál, pak budete i tady hodně často na vrcholu blaha a celý film vám v tom poklidném a odpočinkovém tempu uteče jak jeden krátký a příjemný sen. 9,5/10

Stejně jako druhý komediální isekai téhle sezóny i "opatrný hrdina" měl poměrně slušný start. Byla to také šílená a ulítlá zábava, která ale naštěstí zde nehraničila s cringem, vtipy byly povedené, parodie žánru zdařilá a postavy měli co nabídnout. Bohužel Scalp má pravdu v tom, že po čase zde dojde k tomu, kdy samotné vtipy děj neutáhnou a příběh se začíná stávat jen stále se opakujícím klišé. Ze zajímavého hrdiny, který si zakládá na své opatrnosti, se stále více stává jen další přelevlovaný superbůh, který ale pořád klade důraz na to, že je třeba se vždy perfektně připravit a nikdy ničemu a nikomu nevěřit. Někoho to možná odradí, ale překvapivě spousta hráčů RPG a MMORPG se v tomhle našla. To jsou takoví ti hráči, co běhají hodiny po lese, zabíjí prasata za 5 expů a po hodinách a hodinách grindění jdou na prvního bose, který má level 7 s hrdinou o levelu 20 a 60 léčivými lektvary. Znáte tento styl hraní? Pak tohle anime bude pro vás... Celá prostřední část je jen sérií opakujících se zápletek o boji s generály hlavního záporáka a o tom, jak se hrdina šíleně připravuje - zkrátka to jen plní název celé série "hrdina je příliš silný, ale neskutečně opatrný". Jistě nějaké náznaky posunu v ději i charakteru hlavní postavy tu jsou, ale je jich minimálně. Naštěstí měl autor alespoň vymyšlené finále první části a tak hrdina má svůj "strop" a přijde i jedno slušné překvapení, kdy 11. díl je v druhé polovině vším možným, jen ne komedií. Rozkryjí se karty, dostanete facku v podobě celého obnaženého backstory, vysvětlující proč jsou některé věci tak jak jsou a tenhle díl ve vás pak ještě chvíli rezonuje, jak překvapivý, ale zároveň i povedený byl. Je to jako kdyby se autor v poslední chvíli probral, odkryl karty a konečně příběh nasměroval někam dál. Pozdě, ale přece... Finální episoda je pak poměrně uspokojující a to hned v několika směrech. Dává ucelené zakončení celé téhle jedné etapě, není jen trapným happy endem a zároveň ukazuje jasný prostor pro další sérii. Závěr se podle mě povedl a z části i přesvědčil o tom, že bych zde další sérii viděl radši, než třeba u již zmíněného Hataage! Kemono miči. 6/10

Přemýšlel jsem co bych ke komentáři q66 dodal, ale na nic chytrého jsem nepřišel (takže jen pár hloupostí). Zkrátka už jenom proto, že mám rád nové a zajímavé věci a tady máme chlapíka (s geniálně napsaným drsňáckým charakterem) co má místo hlavy revolver, se prostě bavím... Proč tedy nedám 5*? Protože tomu pořád něco chybí - možná hutnější příběh, možná nějaké pořádné drama, nebo něco hlubšího na pozadí, možná ještě lepší využití atmosféry a prostředí, po pravdě nevím... Co ale vím určitě je, že dílo s tímhle zaměřením a z tohoto prostředí si bez Keanu Reevese nějak nedovedu představit (ať žijou laciný vtípky na závěr). Po první půlce 7,5/10 a druhou si nenechám ujít.

Po grafické stránce místy úchvatné, ale k čemu to je, když příběhově je to slabé a postavy mě absolutně nezaujaly, snad až na Nezhovu mámu. Některé, především tlusťoch létající na praseti, mě naopak doslova iritovaly, což je dost velký problém... V Číně možná velký hit, ale u mě slaboučký průměr... 4,5/10

Hotaru se baví během čtyř ročních období a nejvýraznější roli tu ve třech ze čtyř příběhů hraje Komari, což za mě není špatná volba, protože tu mám taky moc rád. Zima s létem skvěle pobavily, jaro a podzim zase měli takovou tu sympatickou, milou atmosféru.8,5/10

Doktor House to říká přesně "Všichni lžou!" a já dodávám, že každý z nás podvádí, přetvařuje se, sleduje jen svůj vlastní, sobecký cíl, který se ale díky vnějším vlivům může měnit, nebo také ne, jen my se tváříme, že se změnil. Nic není tak jak se zdá, nikdo není takový jak si myslíme, ale všechno má vždy svůj důvod... Že jsem paranoidní? To ze mě udělalo tohle anime! Tohle není klasická romantická komedie, tohle je parodie na romantickou komedii, která si pohrává s nejrůznějšími klišé, nenápadně nastavuje zrcadlo těm nejhorším hlavním hrdinům romantických komedií (celá postava "dokonalého", ale zároveň naprosto "obyčejného" Hoseho) a bagatelizuje i různě libovolně překrucuje všemožné typické romantické zápletky. No a překvapivě se jí to daří až tak, že ne každý objeví ten hluboký, zajímavý, psychologický a sociální přesah schovaný ve všem tom podvádění, neupřímnosti, lžích i přetvářkách, stejně jako ho může ztratit ve vší té žánrové hlouposti a dětinskosti. Je hlavní hrdina padouch hrající si na dobráka, nebo dobrák ukrytý v padouchovi? Jsou všechny ty přihlouplé, dětinské dívčiny opravdu tak naivní, nebo přesně vědí co chtějí a jdou si nenápadně za tím? Je důležitější naše vlastní štěstí, nebo může být štěstí toho koho milujeme i naším štěstím, i když ten bude s někým jiným? Tolik zajímavých otázek a jen pár uspokojivých odpovědí a to vše nenápadně zabalené do bláznivé taškařice plné hloupých momentů, povedených chvil, ale hlavně překvapivých i šílených zvratů. Nápad dobrý, myšlenky excelentní, ale provedení je až příliš uvolněné a bláznivé, tedy ve mě nezanechává žádný hluboký dojem, což je škoda, protože ty myšlenky tam jsou, jen mi je nikdo nepodal tak, aby ve mě naplno rezonovaly. A když si z celého seriálu jako první, místo všech těch hlubokých zápletek a rádoby komplikovaných postav, vybavíte lavičku, pak je něco asi tak trošku špatně, nemyslíte? 6,3/10 (ale na pokračování se podívám...)