Snorlax

Dost dobrý antirasistický dokument. O sochách a maskách tak úplně není, míří trochu hlouběji do duše bílého muže.

Stále živý dokument, výborně zpracováno. Když se sejdou Lelouch a Godard s dokumentaristou Markerem, dá se počítat, že vznikne dost dobrý film.

Chtěla jsem dát 4*, protože jsem se úžasně bavila. Smála jsem se do té doby, než jsem pochopila, že tvůrci to mysleli vážně. Je mi líto času, který jsem koukáním na tento blábol promrhala. Jakákoliv jiná činnost by byla mnohem smysluplnější.

Na svoji dobu mimořádné psychologické drama, které dokáže zaujmout ještě i dnes. Výborné civilní výkony většiny herců by určitě uspěly i o šedesát let později. V hlavní roli krásný chlap a výborný herec Otomar Korbelář. Co víc si přát?

Je mi líto, ale Delon mě vůbec nebavil. Belmondo srší šarmem jako obvykle, ale spojení těchto dvou hereckých es pro mě nenašlo tu správnou chemickou reakci. Duo Newman Redford je neporovnatelně vyrovnanější, ti mne dokázali zaujmout v Podrazu i Butchovi se Sundancem. Škoda, dobrý režisér, dobří herci, dobrá hudba, ale něco tomu chybí. Něco, proč by se člověk na ten film chtěl podívat znovu.

Po akci "Americký seriál stokrát jinak", která probíhá snad na všech televizních stanicích, konečně český seriál. Seriál s českými (a slovenskými) herci, o českém prostředí a českých problémech. Už mám dost Kevinových rozvázaných tkaniček u bot, o kterých si potřebuje promluvit, nezajímají mě ani problémy velkofarmářů, naftařů, ani jiných Američanů. Vyprávěj mi poskytlo po dlouhé době chvíle příjemného oddechu u televizní obrazovky. Bohužel s přibývajícími díly se zábavnost snižuje.

Zajímavý kompilát romantiky a dokumentu - nedokumentu. Však také ve stejném roce se Lelouch podílel na "Daleko od Vietnamu". Zkrátka dvě mouchy jednou ranou.

Daleko více na mě působí scény z roku 1971. Ale jsem zřejmě ovlivněna ruským romantickým klavírem, který je doprovází. Celý film je vlastně složen z fragmentů vzpomínek. Jak na začátku říká hlavní hrdina: "Jedeme vlakem z Moskvy do Oděsy, který nás veze 30 let. Vracíme se do minulosti, kdy jsme byli mladí a takovými mladými zůstali naši zabití přátelé." A protože koně neumí chodit po žebříku, je pro diváka připravena na závěr válečné části krásná scéna s koňmi. A musím pochválit Ejgenije Stichina za hudbu, která dodala filmu mimořádnou atmosféru.

Když Fontaine čekal na Němce, kterého musel zabít, chtělo se mi nakouknout za roh a napětím jsem ani nedýchala. Precizně odvedený snímek.

Průměrný sovětský válečný film s pěknou hudbou Viktora Vlasova. Herecké výkony neurazí, ani nenadchnou.