Arbiter

Dobrá odpočinková záležitost. Doufal jsem víc v trpkou notu lidskýho idiotizmu, ale i tak dobrá ukázka toho, jak nereálná je realita :-)

Tobruk to má těžké.. takovou dobu jsme masírováni usa verzemi WW II plnými epických bitev, nevídaného hrdinství a neslýchaných frází, které odrážejí lesk vymazlené situace, až se může ten náš malý Tobrůček zdát místy i nudný.. Pravda. Film neutíkal zrovna nejrychleji. Ale nudný nebyl. Byl syrový a takový.. nějak jinak natočený, než jsme zvyklí. Nedrží se moc předem vyzkoušeného schématu ani pevné příběhové linie.. A ten předobraz velkofilmama vypiplaného super hrdiny nám ty naše česko-slovenský vojáčky taky trošku schazuje. Ty naši jsou totiž jenom lidi... Přes tu malost a nebo právě pro ni, se Tobruku povedlo být jiný a tím zajímavý.

Cesta od někud, ale prakticky nikam. Klidné tempo a jemná nota. Předpokládaná přehlídka sexy slečen postupně osouložených Macháčkem se nekonala, což je fajn. Pro mě nejkrásnější část filmu byl rozhovor pro rádio.. ,,Člověk se bojí bejt sám tak moc, až nakonec.. prostě je sám..'

Začínám mít hodně moc rád Španělsko... asi si na ty jejich horory trošku víc posvítim, protože tohle je přesně ten styl, kterej mi sedí. Jednoduše z těch jejich filmů nemám dobrej pocit. A to tak, že dlouho po shlédnutí... Neni to nucený, neni to permanentně cílená snaha děsit celej film. Prostě to jako celek dělá s žaludkem maglajs. konkrétně Recždíme z děsně ohranýho tématu úplně čerstvý žrádlo prvotřídní kvality. Perfektní koncept, perfektní kamera, příjemná absence soundtracku a hnusnej pocit. Sirotčinec, Rec - Takovýhleho zboží chci sakra víc!! Mohlo se tam teda ale trošku míň ječet... :-)

Moc dobrej českej filmek. Trochu drama, trochu krimi a špetka dokumentu. Některý role perfektně zahraný (hlavně Dolanský a Dlouhý) Prostě mi to sedělo a dobře se na to koukalo...

Tak tohle je přesně to, jak bych nechtěl dopadnout...

Já se omlouvám všem, kteří ten film vstřebali v jeho plném rozsahu. Všem, pro které byl každý obraz, každý tón hudby a každá věta textu zasazena na své přesně určené místo filmu, kde měla svůj smysl a dotvářela kompletní a detailní smyslový požitek, kterým se dá vyjádřit smrt a umírání... Já jednoduše filmu z celé poloviny, hlavně co se týče vypravěčova monologu, nerozuměl. Byl jsem ztracen v mimosmyslových větách a hlubokých myšlenkách, které si za úmorné dvě hodiny, které jsem strávil v kinosále při Febiofestu s chřipkou a přítelkyní na krku, nenašly své místo v mozku, který pracoval na plné obrátky a nenachází ho ani teď... kdybych film viděl znovu, asi půjdu s hodnocením nahoru.. k tomu mě ale nikdo nedonutí a já tomuto, za můj krátký život nejméně stravitelnému filmu, musím dát kolik jsem dal. Snad mi ty 3/4 lidí, co vydrželi v kinosále až do konce spolu se mnou odpustí tak, jak mi ta 1/4 odpustila tím, že se zvedli a odešli...

Aby jsme věděli, kdy říkat ,,ne'' , musíme se nejdříve naučit říkat ,,ano''. Jim Carrey trochu vážnější, ale pro mě o to vtipnější...

Hustě krutě drsně... :-)

Rozporuplné, neuchopitelné, nejasné a nijak zvlášť propracované ani originální áááále fajn ost, fajn animace (většinou) a fajn závěr. 3,5*