Arbiter

Vin je prostě cool. Je to tragickej hrdina se smyslem pro čest, testosteron z něj cáká na všechny strany a aby se ženám mohla kolena roztřást ještě víc, zatímco chlapi uznale přikyvují - ten chlap dokáže projevit i city! Když jsem viděl začátek.. bál jsem se, že strávim přes 100 minut ve společnosti kraviny... Ale přecejenom TO TAM JE... takový to rychlozběsilovský pižmo... rodina, auta, touha, auta, láska k autům, auta, čest, auta, pomsta... Je krásný se promítnout do tohohle světa klukama vysněnýho, kde ste vole prostě hustý, všechny žensky jsou sakra vole kosti a pokuď se někdo naveze do mýho vole bráchy, tak si to šeredně vodskáče!

Cítím moje kosti, smrdí strachem. Hrdina Zohan se vyhrabal z popela a ani Chuck Norris by ho nemusel porazit. Neni to průměrná komedie a má myšlenku protkanou (skoro) každou absurdní a přehnanou scénkou. Disco! Disco! Good! Good!! :-)

Malá věčně nepochopená, nespokojená a neopečovávaná holka dostane lekci, ze který bych já slintal ještě ve třiceti letech. Krásně adventurní schéma propracovávání se dějem. Nebo tak to na mě alespoň působilo, no... Každá postava má osobnost.. Vlastně každá věc má v tomhle snímku osobnost. Abstraktní, plné fantazie a divnoty. Já su spokojen

[kráťas] Dnes jste mě nepotěšil pane Atkinson. Moc jsme tomu nedali, co? Moc jsme se nepřipravili, co? Včera jsme místo učení chlastali cóó? Máte za tři a to buďte rád..

Ale jóó.. dobrý... sice až moc typický, ale dobrý. hvězdu a půl obstaral křeček. Šílenec jeden :-)

Nevim, jeslti znáte tu pohádku, ve které se jeden robot snaží, seč může, býti člověkem.Navlíká se do různých lidmi vytvořených věcí, napodobuje chováním svého okolí a dalšími různými způsoby se pokouší všechny přesvědčit o tom, že robotem není. Nejvíc pak možná sebe.. všechny to ale bije do očí.. hrnec prostě na hlavu nepatří, kovové piliny nejsou chipsy, člověk z přítomnosti se nechová jako kapitán vesmírné lodi a navíc je dost často pod parukou z mopu vidět centrální panel na zátylku... A proto jediný, kdo jeho snu uvěří, je on sám.. Je to fraška.. za hranicemi turista spadne do králičí nory a lidskost se vytrácí.. postavme kulisy, natáhněme pružinku hodinových strojků a ukažme těm zápaďákům, jak zoufale se snažíme přesvědčit o opaku. Šedá.. to je Severní Korea. To je její barva. Země duchů, monumentálně se rozpadající a s depresivní úchylností schovávající se před realitou.. Ty kulisy stavěli moc dlouho. Těžko se jim samotným pak poznává co kulisa je a co ne. Jak malomocní, ztrácející zájem schovávat své zhnisané rány, jak feťáci s posledními náznaky studu z injekční stříkačky vykukující zpod novin. Běhá mi z té karikatury života mráz po zádech...

Nevinná a vtipná hra, na téma pro mě prostě smutné.. Na jednu stranu jsem se bavil, ale trošku trpce.. obecně v reálném světě nevidim nic zábavného na nevěře a umírání vztahu z důvodů člověkem spíš vykonstruovaných, pro obhajobu sebe sama. Hledat v tom něco romantického, jak se snažil film/inscenace naznačit se mi taky příčí. Na druhou stranu se mi líbilo jak to herci zahráli a některý části na mě dýchaly divadlem hodně silně.. být to kratší, dám o hvězdu víc.. takhle 3,5

Moc děkuji tvůrcům snímku, za možnost kouknout do Středozemě, ještě předtím, než světlo světa pozná Hobit. Výborná atmosféra a nerušící vizuální efekty... Někdo si s tim musel opravdu vyhrát a to pro radost...

Je dobře, když člověk čas od času vysadí a maséra massmédiového vymění za maséra podpultového. Ať to je nebo není místama postavený na hlavu, spousta věcí je nebezpečně podezřelá a nepříjemně pravdivá.. Samozřejmě, že celkový obraz záleží na dodavateli informace. Ať už je to Jan Tuna nebo kdokoliv jiný.. člověk si ale musí umět vyselektovat fakta z té sítě, kterou tvůrce uplete.. Po shlédnutí snímku si nebudu na zahradě stavět bunkr ani nepojedu do ameriky házet vajíčka na wallstreet do oken mrakodrapů.. maximálně budu na zprávy koukat trošku obezřetněji, jestli teda v nejbližší době bude ten svět zničen nebo ne :-)

Gott je člověk rozhodně obdivuhodný.. tento dokument však nikoliv.