Ai.ma

Opravdu hloupé. A to moc. Teri Hatcher je prvotřídní superman, všechny ostatní postavy jsou nelogické, dememntní a tupé. Ona vlastně taky. Logika? Nula, za co dávám jednu hvězdičku fakt nevím

bezesporu ta nejhorší věc, jakou mé oči kdy spatřily.

Sofia Coppola natočila naivní komedii o velkých dějinách. Naivní či dětská, růžová nebo infaltilnost ovšem nejsou nadávkami, protože v tomto filmu fungují naprosto trefně, ať už s celkovou vizualizací, tónem a kukučem Kirsten Dunst. Ta s Jason Schwartzmanem tvoří výbornou ústřední dvojici, která vám dá zapomenout tragickým koncům takovýchto báchorek. Díky Sofia, díky Kirsten, díky The Strokes.

Bohužel nejsem majitelem konzole a nikdy jsem Sillent hill nehrál, ale i přesto jsem byl pohlcen výborným příběhem a atmosférou, která mi několikrát zvedla tep. Především první polovina fascinuje každou další minutou, kdy diváka dokáže pořádně děsit, ale svojí nevyřčeností jej nutí k tomu být velmi zvědavý. V druhé polovině film začal pokulhávat, ale stále se bylo na co dívat. Po dlouhé době horor s výbornou atmosférou a s velkým plusem za to, že nebyl postaven na naivních lekačkách ale na odéru neznámého. 80 % a velké závěrečné plus za to, že to´neksončilo happy endem.

Garth Marengi je splétač snů. Ale spíš než sny to jsou nejhorší můry..a to čistě z divákova hlediska. Namícháno to nejhorší, co se v seriálech vyskytuje, v té nejhorší kvalitě tím nejhorším režisérem. Máme tu vrchol dekadence, parodie. Art deko humusu. Výborná zábava. Jediné dílo, které neumím popsat. Pro fajnšmekry. 10/10

Zběsilé, tupé, zajímavé, nezajímavé.

Neuvěřitelný, geniálně vtipný svět.

Nudná onanie bez konce.

Nedá se popřít, že Tony Scott je ostřílenej akční a efektů pln harcovník. Ovšem i když ubral na klipovitosti a naefektovanosti, které mi tolik vadily při Dominu (kde se to vážně minulo účinkem), stále nedokázal dát filmu něco, co by z něj dělalo něco víc než jen videoklip pro Janet Jackson. I když chápu, že to byl prostě job pro bosse Bruckenheimera (což je mimochodem nejoblíbenější režisér mé manželky), je nutno si položit otázku, do jaké míry může být zápletka hloupá, aby se to dalo ukočírovat. Je to sice všechno fajn na pokoukání, ale i když pominu hlavní myšlenku filmu, která je vážně trochu out ( cesta časem pomocí satelitů, které naskenují obraz přesně tak jak je člověk viděl??), stále se mi nabízí mnoho otázek, proč aktéři jednají tak jak jednají. Protože pokud je to, na čem stavějí celý svůj příběh pravda, proč to neřeší jedním z tisíce možných jednodušších řešení, které by byly logické a né tak do očí bijící debilitou. Denzel hraje očividně kvůli penězům a ve chvíli, kdy se rozhodne riskovat život pro záchranu ženy, která je již mrtvá, případ vyřešen a navíc při něm zemřel jeho kolega (kterého měl moc moc rád a tím pádem by měl přece chtít zachraňovat jej ne?), přemýšlel jsem, kam dal scénárista mozek a zda mu někdo sežere pohnutky postav na plátně a jejich činy.

Příběh je asi víceménně známý a vcelku prostinký, takže rozepisovat se nemá smysl. Frank Lucas žil, rostl a spadl. Tečka. Ozývá se tady Film roku a "film, jenž nejen Kmotry a tváře dostihl, ale i předstihl"...brrr. Nemůžu se zbavit dojmu, že veškeré chvalozpěvy vynáší mladá generace, která potřebovala svůj "vlastní gangsterský film v moderním barevném kódu". Další generaci pánů v kravatách, zabíjejících elegantně a pokud možno vzletně a důstojně, jako nějakej francouzskej básník na konci devatenáctýho století. Budujících si svá impéria v všudypřítomně prezentované říši korupčního zla. (A nakoukne-li se člověk do statistik IMDB zjistí, že zatímco diváci do třiceti let hodnotí v průměru 8.5, diváci nad čtyřicet známkou 7.7) Ridley Scott si potřeboval napravit karmu a docela se mu to povedlo, protože našel správný poměr mezi "klasikou" a "modernou". Stále se ale nemůžu zbavit dojmu, že nepřinesl do žánru nic nového a nic tak vážného, že by se dalo mluvit o kultu, klasice či kdovíjakém přesahu. Je to slušně ubíhající mýdlová opera, tanečnice z heroinu, která ti zašpiní stůl. Kreditku. Dá se vysát. Uklidit. V moři vedlejších postav a motivů, které byly nakousnuty, ale rázně utnuty a už neobjasněny ( jak a co se stalo s Nickym? Kdo střílel na jeho ženu a proč a jak a pro koho?) dostávají místo jen a pouze dvě hlavní postavy. Není pošetilé srovnávat to s dokonale žijící a dýchající pyramidou Kmotrova klanu? Denzel Washington a i Russell Crowe hrají jak jen dobře umí, ovšem scénář jim nedovolí přetěvit své postavy v hrdiny. Copak jde poměřovat Lucas s Montanou? Caponem? Corleonem? Clydeem?Chtěl by toho moc...nabízí se. Ne, nechci toho moc. Pokud ovšem budu slýchat ozvěny zlatých sošek a modliteb, aby je Ridley dostal, musím se ohánět. Kameraman se snažil seč mohl, ovšem zřejmě rukou režiséra nedonesl do filmu tolik potřebné energie a vizuality, aby vás uchvátil. Je velmi zajímavé sledovat, jak ten samý muž roste pod taktovkou Davida Finchera, s kterým pracoval na Sedm, Hře a nově daleko svižněji nasnímaném Zodiacovi. ve velkém útlumu se ocitl i Marc Streitenfield, který jako by si vypůjčil nejlepší nápady z poetismu Tenké červené linie, Království nebeského a Black hawk down, na kterých pracoval. I když dostál od svého hudebního debutu příjemných "módních" změn, stále nedokázal najít ten dokonalý stav, cit, kdy vám hudba splyne s hudbou v jeden dech. Což je věc, která v tomto žánru filmů platí snad dvojnásobek. Všimli jste si, že ve všech těch památných a citovaných gangsterských filmech není snad ani jeden o muži, který by vytvořil v říši onoho zla a snu impérium a byl amerického původu? I tato maličkost hraje roli nejen v kompozici hudby, která dokázala, že TO funguje, ať už v případě taliánské a latinské horkokrevnosti, ale i v přístupu k dané látce. Ridley se oprostil od většího moralizování, na to ani scénář nebyl stavěný, ovšem neodpustil si celý film vést v duchu a poukazování na neschopnost američanů vládnout sobě.