ostravak30

Tina Turner zůstala rozhodně ikona svého žánru a doby. Je jasné, že se zástupy miliónů fanoušků film o takové hvězdě musel táhnout. Nevím však, zda nebyl natočen zbytečně brzy. Hlavně nám ale popisuje, jaký byl její začátek a jak moc se musela popasovat s manželem, který jí dal nejen jméno, ale i kariéru. Faktem zůstává, že ať byl jaký byl, proslavila se na začátku díky němu. Zda by to dokázala, třebaže později a jinak, i bez něj, to už pochopitelně zůstane navždy nezodpovězenou otázkou. Faktem je, že víc než Angela Bassett se mi líbil Laurence Fishburne. Taky by mě zajímalo, co na film říkala samotná aktérka.

Hned na úvod se přiznám, že já jsem měl jako dospívající vždycky raději tuhle sérii než tu první. Rozdíl je naprosto patrný. Zatímco Arabela je pohádkově romantický a především silně komediální seriál, v pokračování Arabela se vrací aneb Rumburak králem Říše pohádek je jasně patrné, že jde spíše o sci-fi, ale o dost víc fantasy prvky. Druhá série je dramatičtější, napínavější, ale též víc dospělejší. Chybí jí pohádkovost, o romantice nemůže být řeč a bohužel ani o komedii. Faktem zůstává, že nápaditost se Václavu Vorlíčkovi a Miloši Macourkovi upřít nedá. Vymysleli skutečný fantasy seriál s dramatickými zápletkami na pokračování, který nenudil. Na druhé straně je potřeba objektivně připomenout fakt, že těch faktických chyb tam bylo dost. Objevil jsem i jednu, která ani není mezi chybami v zajímavostech. A to tu, že Mařenka svá přání už vyčerpala, přesto má jedno další, když se s Honzíkem nacházejí na pobřeží. Tvůrci tak dlouho všechno zamotávali a zamotávali, až se jim samotným z toho celého těžko vymotávalo. Zkrátka kombinovali až překombinovali. Například pan děkan příliš snadno mění názor a to i na Odysseuse. A to nemluvím o tom, že se mi líbila představa, jak se dá do Říše pohádek dostat pouze pomocí pláště. Zde ovšem vidíme, jak lidé do pohádek doletí, byť pomocí kroužku kouzelné babičky. Místy seriál působí až děsivě. Když třeba pan Papp rozfláká všechno, co mu přijde do ruky, ačkoli v tu chvíli pod rouchem Rumburaka. Nebo závěrečná smrt zlosyna rukou Fantomase, ta mě připadala opravdu hororová. Netuším, zda bych po Arabele pouštěl dětem pokračování. Filmaři tady s otevřenými hranicemi a nově nabytou svobodu chytli druhý dech a západním způsobem tuto tvorbu zdramatizovali, ačkoli ponechali jasné české prvky. Pořád si ale myslím, že seriálů podobných žánrů se ani dosud neudělalo moc a pokud nějaké, takových kvalit nedosáhli ani zdaleka. Ve svém oboru jde stále sic o neporovnatelnou záležitost s původní sérií, v níž pochopitelně musela chybět plejáda skvělých herců z logických důvodů, ale mezi následnými seriály se jedná stále o to nejlepší, co bylo stvořeno.

Zapadlých koutů je na světě hodně, podivínů ještě víc. A pokud žije v zapadlém koutu podivín se šrámy na duši a vlastními pravidly, může to dopadnout všelijak. Celá ta zápletka s návštěvou kořenů rodiny je zvláštní. O to víc, že rodina, která žije jen sama pro sebe cizince i po dalších problémech u sebe dál ubytovává. Na snímku je jistě nejpozoruhodnější samotné prostředí natáčení s močály. Každá rodina ale má nějaké tajemství a každá si vlastně tak trochu pěstuje vlastní pravidla a způsob života. O to víc se pak schyluje ke katastrofě, když jim do toho začne někdo zasahovat. Kamera místy působila až dokumentárně. Nejde vyloženě o špatný film, spíše takový podivný jako příbuzní samotní.

Bylo to tady zmíněno mnohokrát a skutečně to má takový noir nádech. Navíc Yvonne Strahovski je sexy a bohužel je celkem předvídatelné, že na na ni nakonec hlavní hrdina vleze. Celý případ je hrozně tajemný, ale filmaři neudrží po celou dobu nasazené tempo. Také je škoda, že těch věcí, včetně celkového rozuzlení, které mě opravdu překvapí je jen málo. Pro Briana DeCubellise jde o první snímek hned na třech pozicích a daří se mu celkem dlouho udržovat jakési stylizované tajemno.

Jako nápad to není špatné a vzhledem k vzrůstajícímu pacifismu a spíše metrosexualismu mladých chlapců budou podobní vojáci v budoucnu asi potřeba, aby se vůbec vedly nějaké války. Mír by totiž americké, ruské anebo i severokorejské velitele mohl stát pobyt v nervovém sanatoriu. Roland Emmerich má na kontě velké filmové hity, takže on ví, jak stvořit kasovní trhák. Hned po tomhle snímku měl úctyhodnou řadu hitovek. Dva symboly akčních filmů Jean-Claude Van Damme a Dolph Lundgren proti sobě také nebyl zcela špatný nápad. Vše zakomponované do šílené války ve Vietnamu. To vše dává dohromady filmový balíček, který ještě nepřinesl úplně TOPovku, ty měl rejža teprve před sebou, ale na druhou stranu jde o docela slušnou podívanou.

Zvláštní film o mafiánech, který si hraje trochu na Kmotra, avšak popisuje reálnou situaci v Marseille. Ani jsem netušil, že je to taková gangsterská oblast. A toto zjištění je na filmu skoro to nejzajímavější. Jinak totiž snímek postrádá nějakou větší akčnost a drive. Hodně se toho napovídá o přátelství z minulosti, dost se střílí. Vidíme též zvláštní přístup policie, opravdu to tak ve Francii funguje? A divákovu oku lahodí jistě i přitažlivost jižní země. Na dvě hodiny nuda a nuda. Zajímavé ale je, jak se mohou názory diváků a odborníků absolutně lišit. Tentýž film byl nominován jak na nejhorší snímek, tak na vítěze na fesťáku...a neshodnou se ani zdejší externí recenzenti.

Pořad je zajímavý tím, že se v něm objeví řada herců a zpěváků, někteří i z doby první republiky. Je to takový průřez zajímavými styly, osobnostmi, šlágry a písněmi. Mě osobně přijde trochu chaotický a neuspořádaný. Nejzajímavější bylo asi povídání s Janem Werichem. Jinak ty rozhovory postrádaly nějakou šťávu. Na jedné straně to vypadalo autenticky, jako by dotazující se a dotázaný neměli předtím žádnou přípravu, na druhé straně mi to přišlo trochu suchý...

Já tyhle miniaturní filmy asi neumím extra ocenit. Vizuál je úžasný, o tom žádná. U podobných snímků to snad ani nejde jinak. Ale příběh mě moc nezaujal. Faktem je, že když někdo něčeho dosáhnout chce, může se mu to podařit, jde jen o dostatečnou píli a vůli to nevzdat.

Já už jsem pár filmů o této třídě a učiteli hodnotil, takže budu stručný, jelikož bych se opakoval. S takovým učitelem by to mohla být pro děti zábava. V praxi je ale takový přístup zhola nemožný, co si budeme... Moji dceru v příštím školním roce škola v přírodě čeká, tak doufám, že se bude také takto bavit, nakonec má taky třídního učitele. Jenže film jsem jí pouštěl a dost se nudila. Není to zábavné, není to poutavé a není to záživné.

Tajný život kluků je už od počátku přehnaný. Je to proto, že kluci jsou prezentovaní jako prasata, která musí jíst rukama a do pusy si cpou všechno, co jde jen proto, aby... Proč vlastně? V seriálu je spousta zajímavých nápadů, o tom žádná. Tvůrci samozřejmě šli vstříc době. Mezi bělochy musí být jeden černoch. V poslední sérii objevíme i homosexuála. Děcka blbnou, rodiče též. Nejspíš by každý chtěl takto tolerantní rodiče a zajímavou výchovu, jež není v praxi reálná. První dvě, tři série působí docela zábavně. Pak se ovšem seriál trochu strhne a zábavným být přestává. Postupně se mění na úsměvný až jednoduše trapný. Ta přehnanost je prostě přehnaná. Skoro bych ani nepoznal, že je seriál ze země Anglické královny. Asi bych ho ani nepouštěl dětem či dospívajícím. Hlavně proto, aby nezvlčely a nechtěly tuhle jízdu zažít taky.