ostravak30

Jasné je, že nebýt skvělého obsazení, povídka by byla poloviční. Jinak je ale příběh banální. Jiří Císler předstírá, že je herec, syn řezníků zase, že nehraje šachy. Není to dobré, když rodiče cpou dítě někam, kam nechce a ještě si do něj promítají vlastní ambice. Jenže talent se prostě nezapře stejně, jako když ho někdo nemá.

Namyšlený, egoistický spisovatel se rozhodne, že zkazí vesnickou čistou duši. Praha samotná ji nakonec stejně změní, ale to už my neuvidíme. Ale co vlastně vidíme? Těžko říct. Příběh nemá pointu ani konec. Jen snad, že rozdíl mezi venkovem a hlavním městem je velký, ale nepříznivě to vyznívá právě pro Prahu.

Dva slavní Pražáci přijíždí na vesnici, v níž je většina obyvatel prezentována klasicky jako vidláci. Odlišuje se pouze Lenka Zahradnická čehož si moderátor nemůže nevšimnout. Přefikne ji a má výčitky. Stejně tak ovšem Michal Suchánek přefikne postarší ženu ačkoli si dělal zálusk na mladé holky a užije si i starosta. V kostce všechno. Prvoplánové, jelikož z povídky nejvíc vyčnívá pohled na poprsí při mokrém tričku a dívky se nabízejí docela lacině.

Tak hlavně, že jde zde uveden Robin Ferro, kterého jsem vůbec neviděl, ale hlavní představitel nikoli. Mě to přišlo celkem zábavné, pro děti humorné a nenáročnou formou by se mohli dozvědět něco o francouzštině i když si nedělám iluze, že věková skupina pro níž je seriál určen si vůbec něco zapamatuje. Rytmické písně jsou určitě jen plus, ale mě se moc líbí scénky odehrávající se na pozadí ulic a exteriérů. Působí to zajímavě, tím spíš, když se ozývají ruchy z tržiště, aut ze silnic apod. Fakt je, že samotní panáci nejsou příliš nápaditě stvořeni. Vypadají spíše divně. A docela zábavné je sledovat, jak se objevují a zase mizí v různých záběrech vodící tyčky.

Říká se, že se svět pomalu ale jistě vrací zpátky navzdory tomu, že technologicky kráčíme vpřed. Z tohoto pohledu je myšlenka toho, že vládu nad Zemí opět převezmou opice nesmírně zajímavá a nemyslím si, že je to úplně mimo. Pokud přihlédnu na fakt, že jsem další filmová pokračování neviděl a knihu nečetl, pak si ale úplně neumím představit, jak k tomu, že by opice převzali vládu nad lidmi takto důkladně mohlo dojít. Stejně nelogické mi pak přijde, že hlavní hrdina mluví s opicemi anglicky a ani na základě toho mu nedochází, že přistáli na domovské planetě. Druhá strana mince jsou masky, kostýmy, dekorace a celkově scénická stavba. Socha Svobody v písku je prostě epická scéna, kterou zná prakticky každý. Ačkoli nevím, zda je vůbec možné, aby se třeba i za tisíce let mohli obyvatelé posunout o takové desítky metrů vzhůru. Planeta opic je prostě legendární ve své jednoduchosti a nápaditosti. Faktem je, že dějově je chudší, hlavně v prostřední pasáži. Také mi nejde na rozum zdánlivé povolení k výzkumu lidí, avšak velitelé jsou rozkročeni někde na půl zkoumat-nezkoumat. Když si ale odmyslím současné triky a technologie, povedlo se v tehdejší době něco zcela výjimečného, co navíc tematicky mezi sci-fi filmy bylo možné klidně zařadit mezi přelomové.

Povídku Jaroslava Havlíčka bych chtěl vidět, podle které to natočili. Nicméně takovou družičku opravdu chcete. Nevím čím to je, že od doby Ulice hraje Anna Kadeřávková samé namyšlené fifleny a slepice. Ale ta holka (tedy Markéta samozřejmě) by potřebovala hlavně pár facek. Ovšem mám dceru, tak jsem docela zvědav, zda za 10 let budu mluvit jinak až se v té situaci sám ocitnu...

Americký právní systém je zvláštní, ale jaký by byl dokonalý? U nás můžete vydírat jednoho soudce, v USA si jich musíte podat celou řadu. Na jedné straně zde funguje prostá lidová spravedlnost, na druhé je možné se členy poroty těsně před líčením hýbat - vyměňovat je. Filmy ze soudních síní, právě díky rozmanitosti amerického práva i zcela odlišné justice mě vždycky zajímaly. Tento je navíc skvěle obsazen a nabízí napětí prakticky až do závěrečných minut. Je fakt, že to celé působí naivně s klasickým americkým happy endem. Ale to se dá omilostnit jelikož všechny další parametry jsou působivé.

Mě se tyhle experimentální filmy pohybující se mezi něčím a ničím moc nelíbí. Jako diváci sledujeme tvůrčí práci režiséra, který se snaží pochopit a nalézt cestu k někomu tak složitému jako byl Kafka. A nedaří se mu to. Zjišťuje totiž, že sám F. K. měl leckdy dost kontroverzní názory, ale nenacházíme definitivní odpovědi proč. To vše probíhá různorodou imaginární tvorbou, která se vrací pomocí různých scének do minulosti, ale též vychází z děl slavného autora. To vše pak porovnává s realitou, která nastala po Franzově smrti - koncentráky, genocida, vyhlazení židů. Je to temné, nudně a nezáživně vyprávěné, prim hrají stíny a tma. Chápu, jde o souznění atmosféry s daným tématem, ale autoři ve svých myšlenkách vlastně nikam nedošli...

Samozřejmě jsem si nemohl nechat ujít film v němž figurují společně takové osobnosti jako Gene Hackman, Terence Hill a Catherine Deneuve. To je skutečně neobvyklá trojice, která se snad už pak nikdy nepotkala.(?)  O cizineckých legiích už toho bylo natočeno dost a tento snímek opět odkazuje na mnohokrát nesmyslné počínání velitelů, kteří toho však sami moc nezmohli. Od vojáků se prostě čekala jen kázeň a disciplína. A aby toho nebylo málo, další dokonal protivník v pekle pouště. Musely to být neskutečná muka a šílené věci, které vojáci prožili. Já ale každopádně nemůžu nefandit místním kmenům, jejichž nevraživost chápu. Britové, Francouzi a další koloniální vlády si uzurpovali území a nechovali se k nim zrovna vlídně, takže podobně jako u snímku Zulu jsem fandil místním a těm zlým kolonistům jen dobře tak...

Samozřejmě chápu, že natáčet z povzdáli jednu zvířecí smečku tak dlouho už musí působit, jako byste natáčeli vlastní rodinu. Že se města roztahují je věc jedna, to pak mají zvířata stále méně prostoru. U domorodých kmenů něco takového ale říct nelze, protože ti žijí většinou stovky let na jednom místě podle tradic. A je nešťastné, že lvy zabíjejí, nicméně oni sami díky nim přicházejí o obživu. Je to ovšem začarovaný kruh. Protože i lvům mizí přirozený prostor a kořist. To všechno způsobujeme my lidé naším životním stylem. Jednou už nebudou lvi ani další zvířata a nejspíš je uvidíme jen v zoo nebo v dokumentech.