nash.

Sice typická táborová vyvražďovačka osmdesátých let, která je však překvapivě lepší než její mnohem slavnější vzor "Pátek třináctého". Zdařile hororová atmosféra s několika nezapomenutelnými momenty a vskutku děsivým řezníkem, který sice pracuje jen se zahradnickými nůžkami, ale o to lépe s nimi umí zacházet.

Spousta barev, všemožných pajduláků, létajících krabic, robotů a blýskavých cetek. A všechno to bliká, létá nebo vydává podivné zvuky. Tím vším se těžce prodírá příběh překvapivě plytký na to, že měl zachytit rozhodující momenty historie SW. Místo temnoty a osudovosti kýčovitý lunapark, kde jsou všechny atrakce uzpůsobeny nejmenšímu publiku. Ať už je to komicky cudné milostné tokání Amidaly a Anakina (chybí snad jen běhání mezi břízkami) nebo Anakinův masakr, o kterém se pro jistotu jen mluví. Vše shazují délkou přepálené scény honiček a soubojů, degradace řádu Jedi v bandu neschopných mimoňů, a ránu jistoty dává podívané extrémně nevydařená závěrečná řež, která patří mezi nejnudnější a nejzbytečnější bitvy ve filmové historii. Nemyslím, že bych měl chuť vidět to někdy ještě jednou.

Výplňová vata mezi několik bloků televizních reklam, která bohužel nedokáže zaujmout ani námětem, ani zpracováním ani řidce nasázenými vtípky.

Když si odmyslíte těch několik "fulciovsky" krvavých scén, tentokrát navíc nepříliš nápaditých (s výjimkou té žiletkové), nezůstane nic než nudné pronásledování vraždícího Kačera Donalda, které nezachrání ani ta laciná a zbytečná erotická vata.

Není to romantická komedie, spíš vztahové drama obsahující občas humorný moment. Ovšem výborné vztahové drama. Joan Allen je v roli ženy, jíž se po zmizení manžela hroutí svět, ve kterém však stále žijí její dcery, o něž je třeba se postarat, naprosto úžasná, a to nejen v okamžicích, kdy chybuje nebo plná vzteku kouše, místo aby hladila. Stejné dobrý, i když ne tak výrazný, je Kevin Costner jako osamělý soused, hledající místo, kam by patřil, třeba i rodinu plnou konfliktů a napětí, které může explodovat v další konflikt jediným dobře myšleným slovem. Řada výborných scén „ze života“, které těm, co už mají leccos odžito, připomenou jejich vlastní prožitky, zdařile prokládané nenápadně dojemnými momenty i úsměvným odlehčením. Až na nepříliš vhodně zasazenou scénu (exploze), film, který nemá chybu a překvapil víc než příjemně.

Pohodová variace klasického tématu snoubenců a potíží při seznamování rodičů. Bylo to úsměvné, netlačilo to na pilu, role homosexuálů se podařilo vybalancovat aniž by sklouzly do trapné parodie. Williams i Hackman byli skvělí a Hackmanovy "dojmy z cesty" jsou asi nejlepší scéna filmu. Jen ten Azaria tam byl nějak navíc a spíš překážel než by byl k užitku vtipu či příběhu.

Byla to sice pohodovka, nicměně nepříliš zábavná. Měla příliš dlouhý rozjezd a teoreticky nejzajímavější část, tedy Wendellův přerod, odhalení skutečné situace v domově důchodců a přípravy plánu, byla přeskočena, aby se mohlo začít zachraňovat, což mezi námi taky nebyla žádná velká zábava.

I s polonahou atraktivní kráskou se člověk může nudit. A v tomhle případě byla nuda extrémní.

Ultralevná ptákovina s hrdinou, který jde zachránit sestru unesou jedním z kmenů obývajících postapokalyptický svět, Sandahl Bergmanovou bojující s nemotornými rytíři, kteří vyskakují z krabic, proroctvím, upíry, mutanty, frankensteinovským robotem, homosexuálním kašparem v námořníckém oblečku, který se rozmnožuje amputací, a takovou kadencí dalších totálně ujetých bizarností, že by to možná mohlo aspirovat na kult. Pokud by to tedy někdo dokázal dokoukat až do konce.

Přes řadu dobrých vtípků ztratilo pokračování slavné komedie šmrnc i kouzlo jedničky. Příběh tolik netáhne, Vigo je jen druhořadý protivník a ani mezi postavami už to zdaleka tak nejiskří.