hanagi

Film si běží svým pomalým, znepokojivým tempem až do očekávaného finále. Vypadá ovšem fantasticky a zvláště ty snové scény jsou esteticky vytříbenou lahůdkou. Že na nás musí být Gaia, bohyně, či matka země, už dlouho naštvaná je jasné, ale moc nás to netrápí... A až se u nás ve Chřibech začnou ztrácet houbaři..., budu vědět, která bije.

Je to naivní a je to předvídatelné. Ale ten frajer co si to sám napsal, zrežíroval a sestříhal, se hrdě hlásí ke svému vzoru a pojal to s úctou i hravostí. Možná mu úplně všechno nevyšlo tak jak chtěl, ale udržel si ironický odstup, vtip a hlavně! tempo. Ty nesrovnalosti se zraněnou rukou mě pobavily.

Někdy má syrově znázorněné násilí smysl, když podtrhuje a umocňuje příběh, když chce s divákem zatřást. Ale v tomto případě to vnímám jinak. Sadistické mučení je hlavní atrakcí filmu! A důvod, proč se tak děje vlastně ztrácí význam.

Medem mě vždycky bavil, líbí se mi, jak moc toho dokáže říct jen obrazem a jak velký prostor nechává mé fantazii. Tentokrát jsem zklamaná. Nadějný začátek se časem přehoupne do unylé story, kde vykalkulovaná "osudovost" a doslovnost pohřbily všechna má očekávání. Sama nevím, jestli tři hvězdičky nejsou až moc...

Celkem průměrná noirovka s jednou velice hezky nasnímanou bitkou na otevřeném schodišti.

Dokonalé retro z meziválečného Berlína. Stylová dobovka, zábavná a s přesahem.

Dojemně lidský příběh, který přes svou realističnost na mě velice silně zapůsobil svým až magickým kouzlem. Tíživé, ale krásné.

Je očividné, jak moc je režisérka se svou komunitou a jejími tradicemi spjatá. Ten pohled zevnitř na mě zapůsobil velice sugestivně, jako bych tam s nimi byla a zblízka sledovala váhavé rozhodování Shiry. Film nic víc vlastně nenabízí, ale mně to tentokrát úplně stačilo.

Právě to běží v telce. A znovu si říkám, proč jste mi to udělali? Proč jste Pierce Brosnana donutili zpívat!

Australskou buší se projíždí taťka, který vlastenecky likviduje každou cizáckou verbež, která mu přijde do cesty. On to asi nebude jediný důvod, ale má to alespoň ospravedlněné. Je to typická řezničina, ale znova jsem si ujasnila, čeho se to vlastně bojím? A bubáci to nejsou.