tatopulos

Podivný výlet je asi nejlepší film Jiřího Hanibala. Jakmile přijede dívka na tábor všechno se začne topit v šedi, nudě a stereotypech. Nejsem fanoušek Plavců, ale Rangers byli to jediné zábavné v tomto filmu.

Velice zvláštní film, sympatický hlavní hrdina, který žije s hvězdným nebem nad sebou.  Skoro bych řekl, že tento film se Vám buď líbí nebo ho nesnášíte. Nádherná Mirka Šafránková+ psychedelická hudba Zdeňka Lišky. Moucha jako symbol úzkosti ? Člověk je rád, že už se do těchto divokých mladých let nikdy nevrátí. Milanovi fotografie mi zůstanou dlouho v paměti.

Tohle se moc nepovedlo, jdu si zopakovat Zvětšeninu.

Nevěrohodný film, nevěrohodný konec, postavy a jejich vývoj  a svíčky ve vaně, které jsou z celého filmu cítit. Aféra Tomase Crowna se Stevem McQueenem- to byl jiný taneček a hlavně ze sebe McQueen nedělal usměvavého zamilovaného troubu. Vůbec v tomto filmu je hlavní dvojice zvláštní směsice zločinců a zamilovanců. Tomu se říká "psychologická věrohodnost" nebo taky syndrom Barona Prášila ! Coeni zapomněli, že existuje Základní instinkt

Film, kde se nestřílí, není zde žádný akční hrdina, nemá to formát sentimentálního kýče typu Duch, Top gun, Casablanca nebo vlezle dojemného Forresta gump nebo Zelené míle s mokrým kapesníkem.  Prostě film bez všech těch příšerných "archetypů" a prázdných symbolů debilizace v americkém filmu.                                                   K tomu americký film bez mrtvol a bez Lady Gaga a "dvojčat"  Je to možné ?

Tak nevím, kamarád mi tuto inscenaci vychválil do nebes. Včera jsem ji shlédl a byl jsem zklamán. Hrušínský, Kopecký tradičně profesionální, ale máme kvalitnější inscenace- třeba Tažné ptáky nebo Arrowsmitha. Připadalo mi to málo psychologicky propracované. Lepší dojem na mě udělali Zlaté rybky od Fuky se skvělým Lukavským a Víznerem.

Podobné filmy- Velká iluze s Gabinem, Velký útěk a ještě lepší Motýlek s McQueenem a z trochu jiné doby, přesto kvalitní klasika - bleskový Útěk z Alcatrazu- Eastwoood

Umíme natočit lepší verneovky, třeba i televizní- viz 20 000 mil pod mořem s Adamírou nebo Tajemství ocelového města ani nemluvím o úžasném Karlu Zemanovi.

První dvě povídky- Lohniský a Hrušínského ruka jsou brilantní, ale povídky se Skopečkem a Kemrem-( obě takové neživé) nestály za nic a srazily tak mé hodnocení

Život je jako bonboniéra, nikdy nevíš, co ochutnáš aneb z všedního života udělat něco tragicky krásného. Proč mi tahle "tragicky" sladká nebo hořko-sladká bonboniéra nechutná ? Je to ta faleš na efekt, která se skrývá za tímto filmem ? Je to ten slepenec naprosto všedních věcí, které se zkrátka v životě dějí a Zemeckis je ukazuje tak- aby ani jedno oko nezůstalo suché ? Srovnejte tento film třeba s Ostře sledovanými vlaky, Vesničko má středisková nebo konec Slavnosti sněženek, jak se tam Menzel dívá na konec života, každodennost a válku.  A rozhodně se nijak vtíravě nevnucuje. Život je přece jen krásný- dáte si sladký bonbon, polibek a (americké) pohlazení ?