Tsunami_X

Lakmusový papírek současného konzumerismu, na kterém si v kině čas od času připomenu, jak rychle se mění potřeby, vnímání a estetické nároky současných teenagerů a kam až může dojít testosteronová macho zábava bez jakýchkoliv pravidel a limitů. Jeden z mála blockbusterů, u kterých mi hledání jinotajů nedělá radost. Deklamujícího Kurta Russella mi bylo fyzicky líto.

Vyrob si kostým a buď dobrý. Totální doják.

Carpenterovo Vyprávěj. Snake, jako vždy, skvělý.

S01: 90 %

Oku lahodící rodokapsové malůvky, jemně přetékající bříško Johna Waynea, plejáda okouzlujících žurnálových děvčat a James Cann pitvořící se jako Číňan. Nejpřekvapivější na tomhle bijáku je, že jej napsala sci-fistka a mají ho rády i hračky od Mattelu.

Tibor Szilvási je Alan Smithee slovenského filmu. A ne, není to Maďar.

Ach jo. Skoro celou dobu se to tváří jako zatraceně dobře vystavěný příběh, ve kterém je časový paradox pouhou hybnou silou k akci zajímavých a netuctových postav, aby to nakonec ve finále bylo, jako už mnohokráte předtím, jenom o tom paradoxu. Do druhého dílu prosím o instalaci Joshe Brolina, testosteronové verze zde přítomného Ethana Hawka.

Carpenterův pohrobek, který startuje černou sanitku na předměstí Detroitu, v ryzím teen světě, za pomoci skvělého snímání a ještě více fascinujícího soundtracku. Jen kdyby to mělo kratší finále.

Produkt, na kterém je dokonale vidět, jak důmyslně, detailně a strategicky dnes pracují ti, kteří se pohybují v nejvyšších černých číslech. Frenetické a těžce stravitelné souboje prokládané nostalgickým fetišem a minimálním zájem o cokoliv bez make-upu mě během sledování dohnaly ke třem úrovním čtení. Tím prvním je úvaha, že se jedná o hloupý film, který využívá vybrané formální postupy, ikonická rámování, vyprávěcí prvky a kdovíco ještě jednoduše proto, že jim jeho tvůrci věří a berou je za své, aniž by o nich kdykoliv pochybovali. Druhé čtení říká, že Transformers nejsou ani zdaleka tak hloupí a výše jmenovaným záměrně přepjatě dosahují obdobného efektu, přičemž je za tohle prozření nemůžeme kritizovat. Zvláště pak, když to tvůrcům na focus grupách zakroužkovali a Spielberg to jako výkonný producent schválil. Třetí a poslední možností je, že se jedná o chytrý a podvratný film, který všechny své aspekty dokonale postmoderně vnímá, záměrně je přepaluje v ikonických vyobrazeních (farma, sexy dcera, automobilový závodník, trauma z 9/11 a mimozemského konfliktu, frekvence národních symbolů, tatínek vynálezce) a tím je zároveň relativizuje a legitimizuje. Sám nevím, k čemu se přiklonit. Mám ale za to, že největším úspěchem ďábla bylo přesvědčit lidstvo, že neexistuje. Samotnou franšízu v kině asi nikdy nevynechám, ukazuje totiž, jak vypadá dokonalý studiový film, nad jehož sebemenším detailem strávilo obrovské množství korporátních zaměstnanců obrovské množství času. U ostatních blockbusterů mi to takto evidentní nepřijde. A popravdě, nic bych asi nechtěl víc, než jej vidět obklopen americkými teenagery někde na středozápadě. Už jenom proto, abych zažil "domácí" vnímání oné patologické nedůvěry k institucím, šílenému product placementu a genderové nevyrovnanosti, ze které si pod nánosem testosteronu nebudou mnozí pamatovat víc než lesk na rty a dlouhé vymodelované nohy.

Sex, lži a Chýlková v exaltované výpovědi o dobovém a morálním prázdnu, která střídá absurdní a do jisté míry až novovlnné výjevy (stranické hostiny, diskuze s pracovníky zahraničního obchodu) se sociopatickou poetikou bezskrupulózní a socialisticky neuvědomělé ženy vampa.