Grafito

Úplně si představuju, jak režisér a scénárista tohohle filmu přišli za producentem.. "Hele šéfe.. super nápad.. jako bomba.. vezmem Bena Stillera.. šoupnem ho jako nočního hlídače do muzea, kde jako každou noc ožijou všechny exponáty.. a Benovi z toho půjde hlava kolem.. a bude to stát 150 mega.. protože tam bude třeba spousta triků.. a pak tam přijde velká mluvící kobliha.." .. producent.."Prrrr.. hoši.. super nápad.. fakt bomba.. tady máte ty velkokupy milionů.. ale mluvící koblihu musíte vypustit..".. "Ok šéfe.. paráda.. kobliha má padáka.. Ben to upitvoří sám.. jdem do toho.."

Viděno včera v Lucerně v rámci Pražského jara s úžasnou živě hranou hudbou Willema Breukera.. čekal jsem, že se u černobílýho, němýho, víc než 80 let starýho filmu budu nudit.. opak je pravdou.. Faust je úžasný film a Murnau musel být génius. od kterého by se všichni ti dnešní rádoby režiséři mohli učit.. střihem počínaje, vedením herců konče..

Výtvarná i hudební stránka jednoznačně za pět.. až šest, sedm a více hvězdiček.. ale výsledný dojem z tohohle francouzskýho animáku je alespoň pro mě dost rozpačitý.. na grotesku to bylo přeci jen moc depresivní..

Naprosto nechápu tak vysoký hodnocení.. slušná podívaná, ale jsou stovky a stovky mnohem lepších filmů.. při vší úctě k Hitchcockovi a Grantovi..

Těžko hledám slov.. takový filmy už se dneska netočí.. i přes nepříliš promyšlenou zápletku.. fakt, že se ve filmu skoro nemluví, tak dát cokoli jinýho než plnej počet by byl zločin.. úžasná atmosféra, hudba.. a nepřekonatelní představitelé hlavních rolí... sledování Dobrodruhů je transcendentní zážitek svýho druhu..

Fenomenální výtvarná stylizace a herecký výkon Willema Dafoe jako Maxe Schrecka.. zbytek filmu působí jako laciná televizní produkce.. zápletka postavená na předpokladu, že Schreck byl upír celý film neutáhne (ten taky trvá sotva hodinu půl i s úvodníma a závěrečnýma titulkama).. nicméně dát jen 3 hvězdičky by bylo nespravedlivý právě vůči přízračnýmu Dafoeovi..

Muž jménem la Rocca, aneb jak by asi váš život vypadal, kdybyste byli špičkový pistolník a měli za kamaráda věčnýho potížištu s krásnou sestrou.. geniální scéna, kdy Michel Constantin prochází za zvuku milesdavisovsky znějící trubky jako americký gangster se suitou svých bouchačů uličkou francouzského města (v celým filmu nepoznáte, jestli se jedná o Paříž, Marseille.. prostě kdesi ve Francii) a zastavuje se v každým kšeftu pro výpalný.. jinak je film spíš než plynulým příběhem, sledem událostí v životě chlapíků na hraně zákona.. od odklízení mrtvoly, provozu nelegální herny, přestřelky, pobytu ve vězení.. a nevyhnutelně tragického konce.. k tomu přičtěte spoustu macho póz, gest a řečí, ale všechno to drží pohromadě a má svoji atmosféru.. Belmondo je tu až legračně mladý a nebál bych se říct anorektický, zato ale pekelně rychle střílí.. vidět film v tehdejší době, určitě bych chtěl být jako la Rocca..

Do přímořského městečka přijíždí mladý toreador (Belmondo), který sní o kariéře ve Španělsku a který má problémy s alkoholem.. shodou okolností se ubytuje v penzionu vyléčeného alkoholika a bývalého námořníka na Jang-c´- tiang (Gabin), který stále tajně sní o návratu do Číny.. film o věčné cestovatelské touze, toulavých botách a nezdravém vztahu k ohnivé vodě.. zapomenout se nesmí ani na moc krásnou hudbu (kdybych nevěděl, že to není on, tak bych skoro hádal Morriconeho) a to, že asistenta režie dělal u tohohle filmu Henri Verneuilovi začínající Costa Gavras..

Ačkoli Simenonovy zápletky nezřídka kulhají na jednu až čtyři nohy a nejinak tomu je i v případu ze St. Fiacre, tak je tenhle film nadmíru zdařilou detektivkou, a to nejen díky skvělýmu a v roli Maigreta navěky nepřekonatelnýmu Gabinovi, ale taky díky propracovaný (nebojím se říct Hitchcockovský) režii Jeana Dellanoya a zapomenout nejde ani na výbornou hudbu.. mimořádný zážitek.. čekal jsem, že se budu u padesát let starýho filmu nudit, ale to opravdu ani na chvíli nehrozilo..

Sirotek akrobatka Virginie (hraje jí Mylene Demongeot.. budoucí fotografka a přítelkyně novináře Fandora ze série o Fantomasovi) se připlete k partě zajíců mladejch Delonovi a Belmondovi (opravdu v tomhle filmu hrají spolu a opravdu jsou to ještě zelenáči ušatý), kteří mají propašovat za hranice pro hypernebezpečného, drsného a ničeho se neštítícího padoucha Charlemagne (hraje ho Roger Hanin.. budoucí komisař Navarro) diamanty ukryté ve fotoaparátu.. do všeho se připlete ještě láska k fešnému inspektorovi a máme tu milou romantickou francouzskou komedii.. z dnešního pohledu s hvězdným obsazením.. tehdy ale všem zúčastněným ještě teklo mlíko po bradě.. P.S. a faktická oprava.. režisérem tohohle filmu docela určitě nebyl Henri Verneuil, jak je uvedeno v záhlaví, ale Marc Allégret.. na scénáři se mimochodem podílel i Roger Vadim..