choze

Kolstad trochu moc vykrádá svého Johna Wicka (znovu dostáváme melancholického drsňáka, kterého z důchodu vytáhne ruská mafie) a zároveň zahazuje některé potenciálně zajímavé postavy a motivy (odfláklý hlavní záporák, nebo vztah otce se synem a otce s jeho otcem). Najšuller naopak dokazuje, že umí natočit i klasicky rozzáběrovaný film bez GoPra, zato s hlavní postavou, o níž se dozvíme víc než jen její křestní jméno. A Odenkirk jako ubitý family man i rány rozdávající ex-terminátor válí a je hlavním trumfem jednoduchého, ale rozumně dlouhého a svižně sestříhaného fotrovského akčňáku vyztuženého údernou a nápaditou režií i akcí. Celé je to tak sympatické, že rádi odpustíte nějaké ty kosmetické vady (třeba že ve finále musel někdo záporákovým henčmenům amputovat pud sebezáchovy, protože nabíhají jako ovce na porážku), obzvlášť, když hrdina sejme záporáka tak okázale stupidním-cool způsobem. Na Taken to nemá, ale bavilo mě to víc než první Wick a každopádně jsem za každý podobný akčňáček, kde se místo digibordelu lámou ruce, moc rád.

Cool hráčský rozjezd navnadí, ale pak hlavní hrdina ztratí paměť a z gangsterky je najednou trapná taškařice. Sledovat Chow Yun-Fata, jak šaškuje, jsem nedával a závěrečná přestřelka s přepnutím do John Woo módu to už bohužel nezachrání.

Ne, že by jednička neměla potenciál na výživnou sérii a ne, že by se na tak skvělý film lehce navazovalo. Ale tohle je dle očekávání taková ta o několik levelů horší a veskrze zbytečná videodvojka, hlavně kvůli podprůměrnému scénáři, nevýrazným hercům a nudné režii. I kdyby tenhle film existoval v paralelním vesmíru, kde neexistuje původní Osudový dotek, pořád by to byla ta samá nevzrušivá zoufalost.

Vizuálně a atmosféricky lahodná (výprava prý sežrala většinu rozpočtu), zasněně gotická pohádka o sexuálním probuzení Červené Karkulky. Děj původní pohádky bylo samozřejmě třeba poněkud roztáhnout, což se děje mj. pomocí vložených příběhů o vlkodlacích (z povídkové sbírky Krvavá komora) a rámce s hrdinkou snící celou dobu v posteli.

Houghův gotický rukopis se tu nezapře, vyšinuté záběry strašidelného domu, kolem kterého se převaluje mlha hned upomenou na jeho Lesního ducha. Kamera, výprava a herci dobří, ale dějově je to poslabší a třeba útok posedlé kočky docela srandovní.

Kingovy Nezbytné věci předělané pro děcka. Reálně tedy Bradburyho román zfilmovaný Disneyho studiem do slušně temného rodinného filmu, což se jim povedlo už před pár lety s Lesním duchem (a na přelomu 70. a 80. let proniklo temnější ladění i do dalších disneyovek, třeba Návratu do země Oz). Napínavý scénář, znepokojivá atmosféra, pěkná výprava a efekty a dobře hrající Robards, Pryce i dětští herci. Věřím, že minimálně ze scény s pavouky mohlo mít nejedno dítě pěkných pár nočních můr.

Na papíře to zní dobře - krásná policistka vs sériový znásilňovač, který si s ní hraje jako kočka s myší, bizarní syndrom, umění... Ale dialogy jsou děsné, natočené je to televizně, Asia to herecky nedává a "šokující" závěr je z dálky odhadnutelný a rozpatlaný. A samozřejmě to dost shazuje angličtina. Natočit to Argento v sedmdesátkách ve svém full módu, možná by z toho byla další jeho klasika. Klasika, ve které opakovaně nechává znásilňovat svou dceru.

Znepokojujúca štúdia psychiky vraha? Ale kdeže, pokud za ni tedy nepovažujete závěrečné banální zjištění, že sériového vraha od normálního člověka odlišuje jen absence výčitek svědomí. Právě v postavě whitetrasháckého serial killera Earlyho vidím jeden z hlavních problémů - není vlastně nijak zvlášť zajímavý a Pitt to moc nerozsvítil. Film si pro sebe překvapivě krade vrahova partnerka s dětsky naivní mentalitou, která je skvěle napsaná a naprosto famózně zahraná Juliette Lewis, jíž bych za ni z fleku šoupl Oscara. Plus se mi líbila posedlost intelektuála lidskou temnotou a násilím a závěrečná konfrontace s obojím na vlastní kůži. Zápletka je klasicky hollywoodsky přitažená za vlasy a scénář celkem rutinní, režie ospalá a zaměřená na sekání sexy záběrů. Být to míň unylé a víc šokující, mohl to být pekelný filmový roadtrip, který by kopal první ligu. Takhle si to Pitt musel vynahradit se Sedm, kde podle mě odvedl lepší výkon v opačné roli. Ale i tak je to Senův nejzajímavější film.

Romantická, sexuální i drtivě depresivní vztahovka. Jedna z nejsilnějších, co jsem viděl. A Seigner je neskutečně žhavá.

První série není komediální pecka, spíš je vám ve společnosti obou vtipně se stylizujících a zevlujících herců příjemně.