choze

Dětství ve stínu výroby Stalinova pomníku. Výborný film o vážných věcech odehrávajících se na pozadí klukovin jednoho sígra s dobrým srdcem (skvělý Jan Morávek), který neprávem zapadl.

Cože, 60 procent? To se tu nikdo tetelí blahem, když vojenská jednotka hodinu a půl křížem krážem prolézá letadlem, šmíruje nicnetušící teroristy, napichuje elektroniku, zneškodňuje matku všech bomb a pečlivě plánuje útok? Dvorní scénáristé Joela Silvera, bratři Thomasové (Predátor I, II) vyslali pět let před 11. zářím na Spojené státy Boeing proměněný blízkovýchodními teroristy ve zbraň hromadného ničení a jelikož dvěma zničenými mrakodrapy v blockbusteru na nikoho dojem neuděláte a protože v té době na plátnech frčely chemické zbraně (Skála), hraje se o celé východní pobřeží ohrožené ukradeným smrtícím toxinem. Russell a Leguizamo jsou sympaťáci a Suchet obdařil svého záporáka velkou dávkou charizmatu a zlověstnosti. Plus vychytávky typu Remora či - POZOR SPOJLER - Seagalova smrt (i když škoda, mohlo z toho být pěkné Přepadení 3)... To člověk odpustí i rutinní režii a úsměvné nahuštění "záchran na poslední chvíli". Pro mě spolu s Con Air a NON-STOP nejlepší film o únosu letadla. Obzvlášť doceníte v dvojprogramu s Přepadením ve vzduchu.

Pro mě dost disturbing černohumorná vyvražďovačka o vyšinutém samozvaném doktorovi v podání Larryho Drakea po vzoru Michaela Myerse vraždícím po útěku z blázince na svém rodném maloměstě. Lékařskými nástroji. Flashback z márnice je pro mě dodnes esencí děsu.

Bayův teprve druhý film a zároveň opus magnum a jeden z nejlepších akčňáků vůbec. Tady se prostě všechno povedlo na jedničku s hvězdičkou. V prvé řadě scénář, který šikovně kombinuje buddy movies o rozdílných parťácích s konceptem SMRTONOSNÉ PASTI (osamělec proti teroristické přesile v uzavřeném prostoru) a servíruje nejen zábavně rozdílné parťáky (Mason a Goodspeed) a kvalitního tragického padoucha, který padouchem vlastně není, ale od úvodní scény na hřbitově taky napínavý a místy dojemný děj, skvělé akční scény a hravé a vtipné dialogy. Dobře napsané postavy jsou pak kvalitně obsazené a a zahrané - Connery a Cage správně kontrastují i chemizují a vůbec jsou k sežrání, generál Hummel má v Harrisově podání charizma jako trám a k tomu známé druhořadé xichty v účelných vedlejších rolích (Morse, Forsythe, Biehn, Todd) a casting dozdobují sexy Marcil a Forlani. Každý třetí záběr je Bayovsky vymazlený a střihově mu to samozřejmě taky šlape na tehdejší max. Akcí se nešetří - úvodní přepadení skladu chemických zbraní efektně ukazující co umí nervový plyn VX uložený v sexy zelených perlách (žádná nudná ukradená atomovka) střídá zneškodňování bomby s jiným nervákem (exponující kromě Goodspeeda i jedinou obranu proti plynu - adrenalinovou injekci do srdce), ale nejlepší akční scénou - a skutečně pamětihodnou - je honička Hummera a Ferarri (kteréžto vozy spolu krásně kontrastují, stejně jako způsob jejich řízení hrdiny), která vytěžuje specifika San Franciska (kopcovité ulice, historické tramvaje) a já ji i po letech považuju za nejlepší filmovou honičku vůbec, která dává lehce zapomenout na honičku z BULLITOVA PŘÍPADU ve stejných kulisách. Přičemž velkou zásluhu na tom má hudební motiv od Zimmera, jehož soundtrack je celý vynikající a film hodně pozvedá. Za zmínku ale stojí i přestřelka/masakr ve sprchách, kterým se s oblibou dojímám, i další střety na ostrově.

Je to neuvěřitelné, ale čím je to akčnější, tím je to i nudnější. Přitom to mohl být skvělý film nebo aspoň komiks. A že by vikingové naletěli na tu fintu s tenkým ledem (viděnou již v Králu Artušovi), se mi taky nezdá. Body za kameru, výpravu, kostýmy a slušnou honičku se sáněmi. Za scénář? Za jaký scénář?

To je hnus, velebnosti.

Proboha, proč?

Chanův standart, který ale na jeho jiné kousky ze stejného období (RACHOT V BRONXU, BLESK, TERČ) trochu ztrácí. První pořádné akce se dočkáme až v půlce a první pořádné chanovské bitky až po dvou třetinách filmu! Jinak je ale akce na tradičně vysoké úrovni (minimálně sešup po střeše mrakodrapu utkví) a ani zbytek s pár dobrými gagy vysloveně nenudí. Bohužel v tomto roce odstartovalo Jackieho hollywoodské období plné KŘIŽOVATEK a podobných konin, prokládaných slabými odskoky do Hongkongu (INSTINKT LOVCE, AGENT Z HONGKONGU).

ZÍTRA VSTANU jsem stejně jako PANE VY JSTE VDOVA též podle Macourkova scénáře jako mladší miloval (o to víc, že mám velkou slabost pro filmy o cestování v čase a tenhle patří k nejlepším a navíc je český), ale také s odstupem času nadšení trochu vyprchalo. Snímek se dost dlouho rozjíždí a i po zbytek filmu, kdy kadence gagů rychle narůstala (scéna v Hitlerově bunkru), jsem se jen uchechtával, nikdy jsem nešel do kolen. Naštěstí jakmile se poprvé začne měnit minulost, film se stává naprosto fascinující hrou časových paradoxů a záměn. Pobavilo mě, když Petr Kostka v bonusovém rozhovoru řekl, že po prvním přečtení mu scénář přišel moc ujetý a složitý, ale Polák ho moc chtěl a naléhal na něj, aby si to přečetl ještě jednou a "třeba pomaleji". Kostka v titulní roli je výborný a nemohu nezmínit i hravý hudební motiv Karla Svobody. Nejlepší česká sci-fi.

Mám pro Toma a ten jeho rošťácký úsměv takovou slabost, že tomu hollywoodskému ignorantovi odpustím i zmasakrování týmového ducha seriálu v zájmu soustředění veškeré pozornosti jen na sebe a - SPOJLER - že mrknutím oka udělá z Jima Phelpse záporáka a zabije ho. Člověk znalý seriálu neví, jestli to brát jako nabubřelé prznění předlohy typické pro továrnu na sny nebo okázale agresívní renovaci. Nejspíš je to od každého trochu. Důkladně zamotaný scénář Davida Koeppa a Roberta Towneho podpořený vynikající kamerou a de Palmovou stylovou a hračičkovskou režií nás vrhá do světa mezinárodních špionů IMF, kde nejen že nic není nemožné (jak vidno ze strhující scény nabourání počítače v ústředí CIA nebo akčního finále s rychlovlakem a helikoptérou v tunelu), ale hlavně nic není, jak se zdá (viz. scéna, kde Cruise čaruje před Renem s diskem). Stejně obojaký je i tenhle moderní film stavící na starých (seriálových) kořenech a spojující hi-tech špionážního thriller s historickou aurou Prahy, čímž navozuje velmi zvláštní atmosféru. A Emmanuelle Béart je přímo nemožně sexy.