Radek99

Dokonalost. Vědomá adorace alfa samců. Dokonalý casting a herecké výkony. Přehlídka fyzického herectví a řeči těla. Vynikající atmosfericky působící hudba. Pomalé tempo vyprávění a retrospektivní kompozice. Psychologický vývoj hlavní postavy. Originální žánrové křížení - věženské drama se prolíná s klasickou gansterkou a to celé je ještě řízlé rodinným dramatem. Skvěle vymyšlený a napsaný scénář - Ric Roman Waugh je drsný chlapík, povoláním kaskadér, a je znát, že ví, o čem píše a točí - stal se z něho jednoznačně specialista na vězeňskou tématiku - tenhle specifický subžánr dovedl k dokonalosti už ve Zločinci, pak si sice vybral slabší chvilku v Práskači (přešlapem bylo angažování Dwayne Johnsona do hlavní role a, což je v kontextu Waughova psaní s podivem, scénář byl tentokrát trochu chatrnější...), ale v Shot Caller je zase zpátky v té nejlepší scenáristické i režisérské formě... Lepších žánrových filmů už letos nebude moc... PS: Shot Caller svou atmosférou a popisem status quo americké věznice dost připomíná jeden z nejlepších seriálů poslední doby procedurální drama Jedna noc...

Na koleně dělaný dokument, v němž vše zachraňuje poetický komentář a originální hudba. Ty promluvy čtyřech protagonistů na kameru byly tragické...

Woody Allenovsky neurotický hlavní hrdina, podaný tentokrát bez Allenovského nadhledu a humoru... Subjektivně mi postava Rogera Greenberga byla tak nesympatická, že jsem měl problémy dokoukat celý film, nakonec jsem ale vydržel do konce a přesto si nejsem zcela jist, zda byl Greenberg film geniální, nebo spíš nepovedený...co bylo záměrem tvůrců či spíše jen nezamýšleným vedlejším efektem... Každopádně Ben Stiller part dramaticky míněné role zvládl bravurně...

Laciná prvoplánová crazy komedie britské provenience, z níž nepochopitelně vyprchal humor...prvoplánovité vtípky nepočítám... Film na jedno použití... Modernost přebíjí tradici, kdeže jsou časy po celém světě ceněného trade marku suchého britského humoru...už ani na tohle se nedá spolehnout...

Poetika seriálového Okresního přeboru v nevyváženém a silně jednostranném dokumentu, který nedává prostor protinázoru a ani jednou nezazní argument druhé strany. K zamyšlení to ovšem nutí...

Divný film. Film artově zakuklený, jehož svět vypadá východoevropsky, ale vyznění chce mít globální. Možná pokus o sondu do pubertálního vzdoru dospívajícího chlapce a otce/patriarchy, ovšem bez psychologického rozměru, jelikož nastíněný kontext byl velmi povšechný a působil jako podobenství. Možná film o sektě a sektářském myšlení. Možná o tom, že partyzánský odboj se dá dělat i uvnitř malé komunity lidí. Možná... Mnohem lepší zamyšlení se nad možností vzpoury proti dominantnímu klanovému patriarchovi lze zhlédnout třeba v Proti vlastní krvi... PS: Angličtina s desítkami různých přízvuků trhá uši a působí velmi nevěrohodně...

Ang Lee natočil dokonale komplexní film - nejlepší náborové video pro US army a zároveň film silně protiválečný, film protiamerický i oslavující Ameriku, film velebící kapitalismus i film silně antikapitalistický, stejně jako film vzešlý z Hollywoodu a zároveň poodhalující a kritizující falešnou auru showbyznysu...a pokrytecké poměry v něm... Amerika adorující i pokrytecká. Schizofrenický pohled imigranta. Podvratný a obdivný zároveň. Miloš Forman by mohl vyprávět... PS: Geniálně vymyšlený český distribuční název filmu - Ulička hanby - Ulička slávy...

Soudní show...to by jeden blil...šmíra, póvl, brak...profesně vše zastřešuje JUDr. Klára Slámová...za prachy udělám prostě cokoliv...

Český Captain Fantastic ze Šumavy... Formálně není dokument režisérky Evy Tomanové ničím výjimečný, je to spíš jen taková podprůměrná dokumentární tvorba, nulová kreativita, jak režijní, tak i kamerová či střihová, ovšem obsahově jde o velmi zajímavou dokumentární sondu do života alternativně smýšlející a žijící rodiny, jejíž životní styl připomíná tradiční (kupříkladu romské) nomády nebo možná životní styl Středoevropana před nějakou tou stovkou let, nápodobni patriarchálnímu modelu a žití v harmonii s přírodou. Patriarcha Mlčoch se svou manželkou jsou ideálně vybraní představitelé - on vzděláním inženýr, ona učitelka, jejichž IQ garantuje cílovému diváku dokumentární tvorby jakous takous empatii a možnost porozumění (stejný případ byl výše zmíněný Sundance hit Captain Fantastic, oč jinak by vyzněl film, kdyby alternativně žijící hrdina byl velmi nízké inteligence a životního rozhledu) a i přesto narazí na morální a hodnotové odsouzení (osobně mám také problém s filozofií ,,profesionálního otcovství" - at si pan Mlčoch klidně vychovává své děti, jak chce, ale za své!) - většina dětí z mého pohledu pedagoga i obyčejného diváka má objektivně problémy s komunikací a je velmi špatně socializovaná. Na druhou stranu oč méně se děti či oba dospívající hoši umějí vyjadřovat, o to lépe jsou na tom po stránce fyzické či hudební aktivity. Celý film je dobrým dílkem k mozaice názorů v právě vedené společenské debatě, kam až má právo stát zasahovat při výchově dětí, zda je jejich výchova cele v moci rodiny, či zda má odpovědnost (a kontrolu) přebírat stát. V Norsku by takováto rodina zcela jistě žít nemohla a Barnevernet by zřejmě panu Mlčochovi a jeho manželce děti odebral a umístil je do péče pěstounů a přeneseně státu, u nás (naštěstí) ještě stále manželé Mlčochovi mohou své děti vychovávat podle svého hodnotového rámce a svých rodičovských zásad. Važme si téhle svobody...rodina Mlčochových je jejím lakmusovým papírkem...

Již tradiční zástupce subžánru sentimentální válečné drama na téma holocaust, velmi pěkně natočený, ale až příliš idylický film... Christian Duguay je schopný a nadaný režisér, ale samotný příběh je tak silný, že mu ten tvůrčí emoční kalkul a hraní na city škodí...je to sice pochopitelný tah, zvláště v kombinaci se zvoleným rastrem vyprávění z pohledu dětského hrdiny, ale té poetiky bylo na můj divácký vkus příliš... Pěkná kamera Christophe Graillota a záměrné tónování barev, v němž převládají ty teplé, ten pokus o proslunění a charakter ,,letního příběhu" mi příliš nekoresponduje s šedavou dobou té nejhorší éry v moderních evropských dějinách... PS: Letos se v daném subžánru urodilo, film s velmi podobným rastrem je i náš koprodukční Úkryt v zoo...