decouble

Nonstop akce, akorát bohužel akce hauzácká a nudná, která vypadá asi tak jako když měli na přípravu choreografie 5 minut při pauze na oběd. A tak Lundgren různě pobíhá, máchá mečem a padouši padají a odskakují do vzduchu. Ne že by neměl nějaký svý chasnický charisma, ale v průběhu filmu není vůbec vysvětleno, proč on je ten "vyvolený" He-man, který má všechno zachránit (nějaký backstory jako měl Barbar Conan by neuškodilo). Protože má velký svaly?

Je to takovej ten klasickej dokument s mluvícíma hlavama a nějakýma archivníma záběrama (soukromé, televizní atp.), kde pod monology často hraje nějaká instrumentální hudba, která navozuje nějakou náladu. Ale ačkoliv je styl dokumentu rutinní, ten příběh, který vypráví je zajímavý a inspirativní a slouží jako dobrý počáteční bod k nějakýmu dalšímu bádání nad danou tematikou na webu. A to je dost možná něco, co by Aaaron Swartz doopravdy ocenil.

Líbí se mi na tom, jak si to vezme americký žánr, ale zpracuje ho úplně neamericky. Pomalu, bez flashbacků, bez vysvětlovaček, bez nějakého většího pocitu identifikace s (fyzicky chátrajícími) postavami, které si jdou pro pomstu. Kromě asi dvou scén, kdy Schmitzer vypráví s hlavním "záporákem" nesouvisející historky z lágru, se o minulosti skoro nic nedozvíme, a tak je ponechán prostor představovat si, co všechno mohl ten komunistickej prokurátor udělat. A pomsta je daná jako něco, co se musí udělat, protože nikdo jinej neměl koule to udělat za ně a staříci můžou třeba zítra umřít. SPOLER ALERT A to, co se stane v závěru je tak v duchu celého filmu, protože to nepřináší nějaké zadosti-učinění ve smyslu pomsty (protože prokurátor je zmatenej senila), ale spíš satisfakci, že rozpadající se dědek něco dokázal dokončit a odbýt si něco, co považoval za nutnou formalitu, kterou mu polistopadová společnost v žádné formě nedala. A ne, není to politický film a není v tom patos jak u běžných českých antikomunistických filmů bývá. Ale možná právě tohle razantní gesto na konci pomalého filmu česká kinematografie potřebovala.

Action Jackson je takový podivný muzeum machismu 80. let, kdy dva chlapi v místnosti promluví jen, aby se nějak vtipně urazili (a záporák je superzlej slizoun, kterej ze dvou možností vždy volí tu karikaturně násilnější). Ale snaha za každou cenu hláškovat se strašně nehodí k tomu, jak je to vlastně dost brutální (byť samozřejmě pitomý/dějově jednoduchý) krimi. Ale pár momentů to má (jako třeba když Jackson vyskočí na taxík). Ale to je tak všechno, pár slušnejch momentů v rámci osmdesátkovýho akčňáku. 5/10.

Vzhledem k schopnostem a nesmrtelnosti všech hlavních postav je to "komiksovější" než většina komiksů. Nicméně, aby komiks fungoval měly by být nastaveny nějaké limity a slabiny hlavních postav, aby se jim divák mohl přiblížit. Stejně tak je potřeba, aby se zde vyskytoval obstojný záporák, Elba je spíš takovej nasranej hubeňour, co na potkání pronáší vážný monology. Závěrečná bitka je vlastně úplně o ničem, protože si tři opice rozmlacují hlavy kusy betonu a železa, aby se pak na sebe akorát udýchaně podívali. A ano, víme, že se jedná o akční komedii s velkou mírou nadsázky, ale celé je to strašně generické a sterilní. Má to svý ok momenty, ale ve výsledku je to jen další z řady akčních filmů, které mají slušné řemeslo, od začátku do konce se nezastaví, ale celkově jsou dost nudné. A z Rocka se fakt musela stát arogantní samolibá parodie na Supermana? Nebyl v rámci týhle série kdysi jen přerostlej, nasranej, ale zásadovej polda se zálibou v dětských olejíčcích? Meh.

Celá zápletka týhle epizody je strašně nepravděpodobná. Ve světě, kde by bylo takhle realistický VR by existovaly hry, kde si dva lidi můžou zasouložit a nemuseli by to dělat v nějaký variaci na Mortal Kombat, kterou by hráli i děti, takže by možnost soulože byla nějak zamknutá, zablokovaná atp. Stejně nepravděpodobně působí, že by nějakej heterosexuál řešil krizi manželský intimity VR sexem s kámošem s avatarem sexy Asiatky. Taky mi připadá, že že tvůrci rezignovali na nějaký realistický vykreslení verze světa, kde se epizoda odehrává (existujou tu jiný realistický VR hry atp.?). Místo toho je to spíš takový průměrný drama o manželský krizi. Nadto tenhle díl dost postrádá nějaký prvky humoru/sebereflexe. A obecně mi pak přijde, že od 4. sezony kvalita Black Mirror dost padá (tam to bylo tak 50/50), protože Netflix prostě musí vyrobit nějakej obsah, tak jede na kvantitu.

Pár poznámek. Fakt to bolí sledovat zase po roce nejlepší český film a říct si: OK, tak snad příští rok. 1) Dějově se tady nic moc nestane, což by nevadilo, protože film přece může fungovat jako médium zachycující atmosféru a/nebo náladu. Ale tady fakt nic není, unikátní město Adamov je tam asi na 15 minut a zahalený do mlhy. Náladu jsem úplně nepochytil, ale hraje tam hodně neznámých (ale docela fajn) písniček (asi protože road movie?), což možná mělo něco navodit, těžko říct. 2) Hlavní postavy jsou OK, ten tlustej kluk je ze začátku trochu iritující, časem si to ale sedne. (Oba dva ale převyšuje na malý ploše Eliška Křenková). Ale vlastně se o nich moc nedozvíme (jeden má dědu, co hodně kecá; druhej chce do cizinecký legie; oba chtějí šukat), jenže to nepůsobí jako ten typ filmu, kde si divák rád doplňuje mezery. Spíš to vypadá jako kdyby nebyl rozpočet zaplatit víc herců. 3) Ve výsledku je to další statický český film vrcholící neakčně natočenou (ale rafinovanou) akční scénou, která jen podtrhuje statičnost (párkrát se tam švenkuje do pohybu, hurá).

"Hej Hassane, vidíš tam dole ty dva?" "Jasně, Ahmede." "Musíme je zastřelit." "OK, mám je na mušce." "Ne, Hassane, musíme k nim přiběhnout blíž, ať máme jistotu." "Ale, Ahmede, já jsem výbornej střelec, nikdy neminu." "Ne, ne, jen tam seběhni a střel ji zblízka." .... ups.

Rozjezd super, pak trochu nahoru a dolu. Návrat k záporákovi z první série divnej a moc ukecanej (a ubrečenej), byť zrovna motivy s ním související vedly k dost fyzickejm pasážím, v kterých se stříhalo flashbacky jak nožem do masa. Novej záporák je lepší. Hlavním kladem ale pořád zůstává Bernthal, kterej je jako konstantně bručící a hekající Punisher boží, ten mix starosvětskýho taťuldy s nesmrtelnou zabijáckou mašinou s kodexem mu prostě sedí. Ostatní postavy jsou ok, až na Punisherovýho sidekicka, kterej pořád explicitně předříkává, co zrovna dělaj a cítí se provinile: "Hej Franku, sedíme tady na střeše a čekám na Billyho. Ale proč to děláme? Blah blah blah."

Mě to nebavilo. Přisprostlej a hrubej (ale v jádru samozřejmě hodnej) chlápek doprovází malýho kluka na cestě za matkou, kterou léta neviděl. Do toho ve statických záběrech jeden nebo oba sedí, stojí, občas chodí, jednou plavou a jednou dokonce žonglují. Sem tam je to vtipné, občas tam probleskne trocha hravosti (mezititulky) a skoro pořád do toho hraje takovej ten klasicky zaměnitelnej ucajdanej japonskej hudební motiv. A na konci se samozřejmě sblíží a slíbej si, že se třeba někdy sejdou v sequelu. Každopádně pokud vám přijde legrační sledovat nahatýho plešatýho Japonce, jak se houpe na laně, tak je to film pro vás.