lukax

Ten film oplývá vynikajícím zvukem a solidním, nepatetickým vyprávěním. IMHO se tu naposledy takhle povedl Protektor.

Jako Annie Hallová, ale smutnější. Protagonista je smutný intelektuál snažící se komickými způsoby o autenticitu, zatímco Hazanavicius, historie, ani jeho mladá žena nestojí na jeho straně. Není to hluboký film a IMHO se kritika dá vést ve smyslu "povrchní napodobování vnějškových znaků Godardových filmů není opatřená žádným hlubším smyslem, ani další inovací", ale jako další příspěvek k subžánru "impotentní intelektuál prohrává v souboji s mocí/životem" za mě dobrý. Co bych si odpustil je závěrečné velmi explicitní odsouzení Godardovy pozdější tvorby jako ústupu umění před politikou. To rozdělení je moc povrchní.

Dobrý zlý film.

Filmoví vědci by se měli smířit s popularizací filmové vědy stejně, jako se fyzici smířili s popularizací fyziky – základní otázkou je tu „jak zaujmout čtenáře/diváka k dalšímu studiu?“ V tom je se svým vybíráním pikošek tenhle dokument skvělý a svou povahou a úrovní detailu se dobře hodí na Letní filmovou školu, kde se v roce 2012 promítal.

Nejsem na podobně herecky založené filmy moc zvyklý, ale mám vztah k tématu evoluční biologie a tak jsem se na něj dost těšil. Hlavní postavou je bezesporu Darwin, význam jeho ženy není zdaleka tak silný – srovnatelný s osobou kněze, dřívějšího Darwinova přítele. Oba dva slouží jako protiklad ke ztrácející se hrdinově víře. Skutečně hlavní postavu tvoří dcera Annie, která ve věku deseti let umírá a kolem této skutečnosti se staví příběh utvářený střídajícími se obrazy z Darwinova života před smrtí jeho oblíbeného potomka, které jsou zachyceny v jasných, sytých barvách a po smrti, které… nejsou. ___ Právě díky tomuto vyprávěcímu postupu tak divákovi není prezentován příběh (který je od začátku všem jasný), ale hrdinův duševní stav, který je každou další scénou nasvětlován z nového úhlu. Až ve dvou třetinách snímku si byli tvůrci dostatečně jisti, že mu rozumíme a nechali do doposavaď „nehybné“ situace přijít Wallaceův dopis, jenž odstartuje rozřešení. ___ U mě to fungovalo. :-)

Pokud se nepletu, tak tento film obsahoval kouzelnou sekvenci bratrského přátelství dvou vojáků, kteří si jak vystřižení s Monty Pythonů vyměňují své adresy. Jinak platí totéž co u Kontrarevoluce neprojde.

Jako propaganda je to… prostě funkční. Třeba záběry diskusí studentů se okupujícími jsou vybrány tak dobře, že to skoro opravdu vypadá, jako by informovali Sověti Čechy a ne naopak. :-) Velkou část filmu zabírá vyprávění o krizovém vývoji před okupací, ta je pak popsána jako nevyhnutelný důsledek a ospravedlňována nalezením skladů zbraní, které si tu měli „kontrarevolucionáři“ připravovat. To mi přišlo zajímavé, čekal jsem větší roli „zvacího dopisu“.

Správně ujetá a veskrze vtipná komedie, klenot izraelského filmu.

Silné ***. Problém je v tom, že je film zoufale neoriginální, kamera televizní, zápletka prokouknutelná, postavy stereotypní. Dobré je, že je tam hodně matiky.

Nezažil jsem, že bych kdy nějakému filmu tolik fandil, aby tolik nedrhnul. :-) Je těžké ho hodnotit. Na jednu stranu Gondrymu rozumím a souhlasím, na stranu druhou mi přijde, že to často není úplně dobře napsané. Nedivím se lidem, kteří s filmem kontakt ztratí a pak se nudí.