joker.george

Pokud si Spielberg natočil Válečného koně pro sebe, tak mu to vůbec nezazlívám. Poukazuje na to minimálně neúměrná délka, jakoby se bál režisér snímek ukončit a chtěl se nadále opájet krásou. Ta se ale objevuje jen v první půlce a postupně zcela vyprchá a něco navíc se už nenabídne (Williamsovu hudbu nepočítám). Takže nastupují barevné filtry, nekonečné dojímání a prolínačky, z niž je ale jedna opravdu geniální. Časem možná snímek ocením více...

Dal jsem na doporučení kamarádky a napravil jsem svůj největší rest, co se týče Disneyho animovaných příběhů. A musím říct, že mě tyto ,,klasické'' pohádky (i když je tato trochu netypická) stále baví víc než ty současné... A není to tím, že by ty ,,dnešní'' byly horší ( WALL-E či HTTYD je snad povinnost vidět), jen se nedokážu přizpůsobit stylu, kde je vše mnohem živější, barevnější a možná i přeplácanější?! Takže u mě vyhrávají ty ,,starší'' a Legenda o Mulan zrovna v sobě skloubí snad vše, co na animácích zbožňuji... A mimochodem když jsem byl menší, tak jsem si neuvědomoval, kolik je v pohádkách písniček, zvláštní...

Na můj vkus je to až moc bláznivé, vyhrocené a značně přestřelené. A to i v případě humoru, kdy je povedený vtip či scénka vzápětí přebitý těmi nepovedenými, jen proto aby se neustále něco dělo... Nicméně nápad samotný je zajímavý a ani jeho realizace za ním příliš nepokulhává (první bouřka, zmrzlina, želé hrad). A zdálo se mi, že zbytečně moc tlačí na moralizující stránku, jako by se tvůrci báli, že někdo poselství nepochopí...

Ještě o trochu více prostoru pro Matta Damona a byl bych maximálně spokojený. Oproti knize je děj pochopitelně zkrácen a zjednodušen, ale díky tomu se snímek soustředí na ty nejdůležitější okamžiky a neztrácí tempo, takže jsem se bavil po celou stopáž. Odlehčená atmosféra sem perfektně sedí a nečekejte tedy vyhrocené drama o přežití, kde bude hrdina bojovat i sám se sebou. Vedlejší postavy si pozornosti užijí kupodivu více, ale vůbec to není na škodu, i na kratším prostoru se dokázali definovat a hlavně zde nikdo není za „hajzla“. A obdivuhodná byla také synchronizace dění Marsu se Zemí a s tím spojený střih a hudební doprovod. (Třebíč, kino Pasáž)

Má to ten styl, grády, humor i tu energii, jak jsem u Ritchieho zvyklý, ale uvnitř se to jeho dřívějším klasikám prostě nevyrovná. Ale to mi stejně nezabránilo si tuto filmovou jízdu pořádně užít, protože nápady, momenty i slovními dialogy oplývá stejně dobře, značné zklamání jsem zažil jen u postav, protože ty opravdu zajímavé, bych spočítal na prstech jedné ruky (mimochodem Karel Roden k nim patří), ale aspoň se může chlubit výborným ženským charakterem, který mi u dřívějších klasik trochu chyběl.

Rozhodně jedna z nejpovedenějších režisérských prvotin, jaké jsem viděl. Po celou dobu silný zážitek s jasnou a pevnou režisérskou vizí. Černohumorný nadhled, který jsem čekal, se zde skoro vůbec nevyskytuje, je totiž nahrazen ponurou atmosférou, která se stává stále tísnivější a nepříjemnější, poznat je to hlavně při násilí, které působí opravdu bolestivě bez špetky komiky. Mile mě překvapilo i narůstající napětí a nevraživost mezi kamarády, jejichž vzájemné vztahy se proměnily v eskalující a zbytečné problémy kvůli ,,obyčejným'' penězům.

To že to je pohádka, nemusí rovnou znamenat, že film, který se jí inspiruje, bude nudný, bez špetky inovativnosti (pouze výtvarná stránka nestačí) a hlavně hloupý. Nefunguje zde ani napětí, mytologie, chemie mezi postavy, ty ale i přes svoji otravnost nejsou úplně ploché (hlavně Hoult, McGregor), ale šlo s nimi odvézt lepší práci. Stejně tak i se scénářem a to hlavně ke konci snímku, kdy jsem měl potíže zbytečně natahované finále dokoukat.

I zde Peter Weir převážně a ovšemže i zručně pracuje s mužskými hrdiny, ale ženský element v podobě Saoirse Ronan jsem uvítal s nadšením.... Jen bych chtěl vidět snímek, kde by mě zarputilý boj o přežití či odhodlaná cesta za pomstou dokázala plně odrovnat a celého ohromit... Zatím jsem viděl filmy, kde se sice tlačilo na pilu, ale stále to nebylo ono nebo se potíže, kterými museli lidé projít v ději pouze nastínili a sloužili ,,jen'' jako kostra příběhu... A to je i případ tohoto snímku, kde se prostě nedozvíte ,,jak?'' ani neuvidíte postavy na úplném dně svých psychických či fyzických sil, ale i tak si tu nebezpečnou cestu s nimi užijete...

Přestože se nyní Liam Neeson objevuje převážně v akčních filmech, má tu výhodu, že je prostě výborný herec a jeho postavy mají vždy obrovské množství charisma, ale hlavně si většinou vybere ty snímky, které mají vlastní tvář i styl a tím Neeson nezabředne ve slepé a bezvýchodné uličce... Zde je to třeba zajímavé vizuální zpracování i samotná kamera či skvěle obsazené vedlejší role (Harris, D'Onofrio), které pomáhají navodit zachmuřenou atmosféru... --- Ale vážně bych už chtěl zase Liama vidět v nějakém snímku, kde by mohl plně rozvinout své herectví, vím totiž, že by to stále bez problému zvládl...

Porovnávání samotného příběhu s filmovým průmyslem jsem si užíval, o něco horší už to bylo s okamžiky ohledně přátelství. Absolutním vítězem v tomto případě se ale stal Lordův a Millerův smysl pro humor, který dokáže shodit či naopak přestřelit absolutně všechno, ať už se jedná o honičky, závěrečné titulky či geniální zjištění, kdo je Schmidtova holka... Tento trip ten první ale ani zdaleka nedokázal překonat... : ))