Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Akčný
  • Animovaný
  • Krimi

Recenzie (710)

plagát

Jan Hus - mše za tři mrtvé muže (2009) 

Není jasný záměr, není jasný smysl. Z filmu prýští často nechtěná komičnost a autoři tak dlouho zabalovali poměrně jednoduché myšlenky do nesrozumitelného podání, až se zamotali.

plagát

Kobylkáři (1937) 

Na můj vkus množství zbytečně přetažených hudebních čísel. Často jsem se bavil, často nudil a několikrát si vzpomněl na Vlastu Buriana.

plagát

Marijka nevěrnice (1934) 

Pokud jsem se podivoval, proč jsou Vančurovy filmy, na rozdíl od próz, neznámé, dostal jsem s pomocí Marijky nevěrnice odpověď. Již při čtení scénáře, jenž vzešel z Olbrachtova pera!, jsem si říkal, že příběh je nezajímavý, banální a plytký. Těšil jsem se tedy, jak si s námětem poradil Vančura a nutno dodat, že neporadil. Snímek je viditelně ovlivněn ruskou avantgardou, ovšem montáž, za níž je např. Vertov vyzdvihován, se v Marijce naprosto míjí účinkem. Expresivní kamera působí rušivě a často není ani při rozhovorech jasné, proč, kdo, s kým a jak. Rapidmontáž vyvolává maximálně žaludeční nevolnost. Navíc je dík ní, ale nejen dík ní, snímek nesourodý, roztříštěný a již tak chabý scénář se rozpadá do něčeho, co by se dalo nazvat experimentem, kdyby se však o experiment štáb kolem Vančury snažil. Vše podtrhují tragické postsynchrony. Vím, Vančura na snímek neměl právě mnoho peněz. Vím, pokus o zprostředkování prostředí Podkarpatské Rusi mohl být velmi zajímavý. Ovšem filmařské řemeslo zde pohledat. Omluvy typu, je to zajímavý snímek postihující dobu, mi přijdou bezpředmětné. Protože Vančura s Olbrachtem se pokusili postihnout svou osobitou poetiku, a nepovedlo se.

plagát

Čarodějův učeň (1977) 

Velmi zajímavé dílo s nespornou atmosférou, snad jsem jen čekal příliš mnoho a to se neoplácí...

plagát

Zaniklý svět rukavic (1982) 

Velmi, velmi propracované. Velmi, velmi fascinující. A i zábavné.

plagát

Zmatkáři (1943) 

Doposud nejzábavnější celovečerák této dvojice, co jsem zatím zhlédl, jen škoda, že ke grotesce to mělo místy trochu dále... Řada gagů však fungovala na výbornou a to i přes fakt, že se na tvářích obou pánů začalo projevovat stáří, jež jim bohužel ubírá na lesku.

plagát

Nemilosrdný strelec (2007) 

Vizuálně a stylově epesní. Příběhově prázdné a nijaké. Z prvních záběrů kape atmosféra až se člověk musí olizovat, s postupem času se však šťavnatá pochoutka přejí a pořádná příloha žádná. Inu vidět a zapomenout.

plagát

Zombieland (2009) 

To co někdo, nevzpomenu si kdo a kde, nazýval možnou komedií roku, je pro mne velkým zklamáním. Ano, koncept byl fajn, ale tím to končí. Scénář. Nesmyslná banalita o hledání sebe sama, lásky a rodiny - provařeno tisíckrát. Děkuji-nechci. Postavy přestylizované a pro mne osobně bez kouzla. Ani Harrelson, mi nedal potřebnou dávku hlášek (pasáž se "štěnětem" je k blinkání). Roadmovie bez vtipu (snad Bill Murray alespoň trochu fungoval), smyslu a šťávy. Problémem je, že se Zombieland snaží působit dospěle, ale zároveň nevybočit ze škatulky zábava pro školáky. Nakonec není ani jedno, ani druhé. Škoda.

plagát

Uvnitř tančím (2004) 

Po všech stránkách konvenční film, který táhnou hlavní herečtí představitelé. Ovšem nutno uznat, že jej táhnou slušně McAvoy i Robertson mne velmi bavili, Romola Garai, byla dobrá a krásná... Jako oddechovka s trochou moralistické pachuti funguje velmi dobře.

plagát

Keith (2008) 

Jako žánrovka cílená přeci jen na mladší publikum než je má maličkost - dobré. Jako čerstvý vítr do plachet romanticko-dramatických komedií (nebo romanticko-komediálních dramat?) obstojí. Hudba velmi příjemná. Herci neokoukaní a zajímaví. Přesto mne Keith minul poměrně velkým obloukem. Mám odpor k americkému stylu života, kdy v popředí veškerého zájmu stojí kariéra (škola) a pak jasná a pohodlná vyhlídka důchodu. Během toho proběhne nějaká ta reprodukce a člověk udělal vše, co ve svém životě udělat měl. Hlavní hrdinka je ovšem ztělesněním takového přístupu. Ano, vím, film se proti podobnému chování poměrně ostře vymezuje, ovšem vymezuje se neuvěřitelně, absurdně a stejně pohádkově, jako je pohádková ona idea fungujícího života. Pokud do světa mladé, ambiciózní, krásné, šikovné, a bůh ví jaké ještě, dívky vstoupí podivný loser, tak nečekejte zázraky. Ty se bohužel na plátně dějí a dějí se dosti nárazově a neuvěřitelně. Scénář se nevyhýbá řadě klišé a pracuje s nimi neuměle, prvoplánově a dík jejich užití působí veškerý děj jaksi šroubovaně. Proto jsem nebyl schopen si Keitha užít, ač příslib zde byl.