Abes

SPOILER: Ať mi nikdo neříká, že aktuální FF je opovrženíhodný formát. Shyamalan převzal jednoduchý námět a zahrál notu která má dopad na každého z nás. Babča není babča? Na něco podobného přišli už Just s Rychmanem v roce 83, a to ve filmu Babičky dobíjejte přesně! Pro člověka totiž není nic děsivějšího než být opečováván cizákem, někým kdo se přes den tváří jako domácí pekárna koláčků a v noci jako pes. Dlouho jsem neměl při sledování hororu husí kůži, marně vzpomínám na Session 9. Bravo mistře. Chválím také místní uživatele, je neuvěřitelné kolik z vás po informaci "ani nevíme jak vypadají" a ve spojení s tímto žánrem odhadlo zápletku. Tleskám.

This film gives you cancer. Představte si, že film nestihnete dokoukat a musíte jej vypnout zrovna když se Jacob setká s Paulem v baru. Odcházíte od televize s tím, že to zítra dorazíte. Pár hodin si hledíte svého ale k večeru se vám udělá trochu blbě. Během tří hodin nastoupí horečka, teplota se blíží 40°, mozek má trochu problém ujasnit si kde se zrovna nachází. Hlavou vám probíhají obrázky toho jak k vám do bytu vbíhají sousedi a zasypávají vás ledem. Přesně takový zážitek jsem z filmu měl, tedy sousedi nedorazili za což jsem rád ale litoval jsem, že jsem si Jakubúv žebřík vůbec pouštěl. Mohu hodnotit nižším počtem než pěti? Po jednom týdnu a dvou balíčcích antibiotik jsem film dokoukal (včetně vystřižené scény), solidní očistec to byl ale naštěstí jsem živ a zdráv. 'dream on' Myslím.

No jen si to představte, běží osmdesátá minuta snímku, na scénu přichází Louis a se slovy ''I am from Oakland, hoe!'' přebírá nad situací kontrolu. Najde Evana nechá jej svázaného a jde si to s čočkama vyřídit. Co udělá stokilový n-word když si z něj dvě párátka udělají volejbalovou síť? Začne máchat rukama a brečet? V předešlé scéně je spraží a teď brečí? Ne ne ne, on jedné z nich natáhne, dá si práska z inhalátoru a zmastí i tu druhou. Nice night for re-revenge. Prostor pro velkolepý zvrat. Mohlo se to celé krásně obrátit. Konec je však nadmíru. Zábavnější než You're Next (2011), tématicky slabší než Hard Candy (2005).

Tvůrčí parta to Millerovo vykřikování [ekšn] vzala na place doslova a zavdala tak oslavě filmovým bohům akce. Chválím hromadu drobností charakterizující post apokalyptickou společnost. Cesta do Valhally je zaslíbena služebníkům Imortan Johna, vzývání véčkového osmiválce, poslední pomazání v podobě chromu ve spreji, originální vojenský marš a odpověď na negativní komentáře ve věci 'background-music', kytarista v pyžamu byl výživný. Takové drobnosti plní ve filmu funkci jak motorového oleje tak pojiva veskrze akčních scén. Osobně jsem za hluchá místa mezi akčními částmi filmu rád (akce jsou asi tři, každá po půlhodince). Ono je to docela únavné, když se člověk snaží pobrat vše co se na plátně objeví. Stejně tak chválím zrychlení záběrů, především u adrenalinového běsnění mechaniků, podobně jako v Crank se Stathamem tahle technika funguje.

Celou projekci lituju, že nesedím v Kán, titulky by se hodily. Bylo fajn kouknout na venku opěvovaný český film, bylo fajn poznávat ostravské lokality, bohužel to je vše co si odnáším. To rádoby světové zakončení docela dobře odráží stereotypní, příběhově nanicovatou povahu Václovova díla jako celku.

Američané si nakreslili Doktora Manhattana, britové vygumovali doktora Turinga. Dopadem je pro mě Imitation game k nerozeznání od House of Cards především svým neotřelým pohledem na to jak může fungovat válka resp. politika a tím, že si při otevírání dvířek poznání můžu připadat jako prosťáček. Filmařsky vytříbená věc ale pár situací bych rád viděl jinak. Například ono spontánní uvědomění si, jak budou náckové reagovat až jim dojde, že byl kód prolomen. Tohle musí napadnout snad každého! Ne tak partu matematických géniů, kterým to nakonec musí prozradit až člověk, jehož hladina empatie se přibližuje nule. Bohužel se filmaři nechali ovlivnit senzacechtivostí a právě ve chvíli kdy by filmu mohly trochu klesat otáčky si tímto vytáhli trn a vytvořili trochu úsměvný moment. Druhý přešlap nastává ve chvíli, kdy partička vyhrožuje nadřízenému, že mu z projektu odejdou a tím jej zaženou do kouta. Denniston povolí a nabídne měsíc času navíc, načež jim začne vyhrožovat vyhazovem, tím ten jeho důstojnický postoj získává rozměr starce jehož duševní vývoj zařadil zpátečku. Tyto drobné logické nedostatky si však nezadají s životním absurdistánem doktora Turinga. I přesto, že je vám Cumberbatch sympatický asi tak jako zelený ufoun nejmenované české sebranky (o Turingově dětském já nemluvě) mají především závěrečné scény docela slušný emotivní náboj.

S kamenným výrazem ve tváři zdvihám pravici a rozevřenou dlaní značím pět.

Slušně stupňované napětí ale ke konci se to nějak zlomí a z líbánek se stává nudná podívaná, kdy koukáte na dva přemlouvající se novomanžele. On říká ano, Ona říká ne a jeden se snaží toho druhého přesvědčit tím, že má poslední slovo. Unavující záležitost.

Indie letní atmosféra podkreslená stylovou hudbou a vykreslena kvalitní kamerou propůjčenou z klasických kusů žánru. Bohužel je to ale jako na houpačce. Kdykoli se Jay rozhodla někam utíkat či zosnovat plány jde to do kopru a zrazu koukám na hudební videoklip. Z některých followerů jsem měl docela nahnáno, z chlapce prolézajícího dveřmi zase vyloženou radost. Po včerejší projekci v mnoha ohledech podobného Dark skies musím srovnávat a vychází mi to spíše pro šediváky.

Je to jasný, mám slabost i pro jiná blízká setkání než jen ta Spielbergova. Dark Skies je klasická šedivácká látka říznutá poltergheistem, člověk to už všechno někde viděl. Kopa klišé, mamka věří taťka ne, noční vidění, zkrátka je tady kopa aktuálních hororových nešvarů ale funguje to. Ve skutečnosti nemám co vytknout, lekačky jsou překvapivě kvalitní, zvuky nejsou přepálené a děsí především obraz, z většiny scén opravdu mrazí. Mám nutkání dát plný počet ale trochu mi to kazí konec. Kdykoli se mandlovocí na plátně objeví, a to hovořím obecně (např. Shymalan - Signs) působí to strašně komicky. Dokud se jednalo o stíny na instalované kameře, bylo u mě vše v pohodě, i toho Slendermana v dětském pokoji bych uvítal. Jakmile to ale před kamerou začalo vypadat jako na modelingové přehlídce jisté fabriky na gaťky, začala atmosféra trochu řídnout. Do toho závěrečná světelná show degradující scénu z kočičího kumbálu, kde se v rámci testu (zažili jste opravdové setkání nebo jen UFO) shazuje spojitost mimozemského kontaktu se světelnými obrazci na obloze. Tuhle drobnou pihu ovšem ihned vykompenzuje scéna prolínání reality s Jesseho vizemi, naprostá paráda.