Svatební cesta

„Honeymoon“ je pro mě velmi milé překvapení, které by se ke konci mohlo zdát trochu překombinované, ale originalita pojetí a vyústění se mi velmi zamlouvala. Opět ukázka toho, že i v pár lidech se dá natočit film, který je napínavý, hororový a místy skutečně děsivý. Janiak se nebrání gore, ale podává ho cestou, která je většinou snesitelná. Až na jednu skutečně hnusnou scénu v závěru, která je ale sakra důležitá. (18.11.2014)

Atmosférické zjevení, které mi svojí hudbou připomnělo starší podivnost Let's Scare Jessica to Death. V první půlce se divák dovtípí podstatu celé věci, proto druhá půle pouze udržuje napětí a vrcholí očekáváným způsobem. Bohužel právě tato druhé půle postupně ztrácí dech a divák se může přistihnout, jak sleduje časomíru. Osobně bych uvítal více syrovosti, méně snahy o jakýsi přesah a méně romantiky, která se však dá u ženské autorky tolerovat. 70% (13.07.2015)

„Svatební košile... oslizlá. Ztracená, zmatená, má milá.“ Vztahové drama, umně maskované jako horor, o ztrátě iluzí a o manželství coby smrtelně nebezpečné mutaci vztahu. „Milá má, jediná, jezerem hlubokým pokřtěná, v lese nočním vyšustěná, nepoznávám tě. Marně hledám lásku tvou, nám oběma ztracenou.“ Říkal si asi Paul, když šmíroval Beu v koupelně, jak si nacvičuje onu vražednou repliku: "Bolí mě hlava."  OKÉNKO POD SUK.ÉNKOU: [][] Jeskyňko, jeskyňko, kdo v tobě přebývá? Ϡ  To jsem já, emzyška hrabalka. Ϡ  To jsem já, žabITčka kuňkalka. Ϡ  A už se soukám ven i já, Ꙭ ... Oslizlý Otesánek! [][] Zpočátku velmi romantické, o to víc pak hnusné. Hlavně však záhadné a ve finále napínavé jak cizopasnická pupeční šňůra z lůna vytahovaná, což byl echt ekl. Ponaučení z filmu: S romantikou sakra opatrně, na svatební cestu jedině do Jiljí a pro sichr hned vyhodit kotvu z lodi. Nepřivázanou! „Medvědí pokoj“ doma zrušit a už nikdy si s manželkou neříkat zvířecími jmény! :-) A pak ty líbánky možná i přežijete. (03.09.2023)

Slaboučký strašený, který táhne nahoru jen sympatickej casting. Je škoda, že se vývoj příběhu hodně tulí k mému oblíbenému hororovému subžánru, ale zároveň z něj nedokáže vytáhnout nic zajímavého nebo strhujícího. Dosavadně slušně budované napětí navíc kompletně utne dějové odhalení zhruba dvacet minut před koncem, po němž bylo samotné vyvrcholení maximálně předvídatelné. Honeymoon rád mate a mystifikuje, ale zároveň nám nedává důvod, proč bychom se o něj vůbec měli zajímat. 50% (12.09.2014)

Nenudil jsem se ani chvíli, což se mně už skoro nestává. Počáteční romantická idyla vygraduje přes postupnou psychologickou hru k znepokojivému thrilleru se střídmě (ale o to účinněji) dávkovanými hororovými prvky. Udělení plný pálky tak zabránil jen ne příliš uspokojivý závěr. Celkově ale každopádně velmi příjemný překvapení! (14.09.2014)